Státy Perského zálivu přemýšlí nad postavením nových ropovodů, aby mohly obejít Hormuzský průliv a ropu dál vyvážet. Vede je k tomu hrozba, že Írán získá neomezenou kontrolu nad touto pro přepravu ropy klíčovou úžinou. Uskutečnit takový projekt by ale trvalo roky, byl by nákladný a politicky složitý, napsal web deníku Financial Times.
Americký prezident Donald Trump vážně zvažuje odchod Spojených států ze Severoatlantické aliance poté, co se spojenci nepřidali k jeho válce s Íránem. „NATO mě nikdy nepřesvědčilo. Vždy jsem věděl, že je to papírový tygr,“ prohlásil. Podle bývalého českého velvyslance u NATO Jakuba Landovského dělá Evropská unie chybu, že se k Američanům nepřidala. „Evropa nemá alternativu, bez USA se neubráníme.“
Jednání české vlády Andreje Babiše (ANO) se slovenským kabinetem Roberta Fica na zámku Nová Horka u Studénky odkrylo nenápadný detail. Babiš totiž už otevřeně mluví o krizi. Deník Aktuálně ho proto požádal, zda by mohl být konkrétní.
Spojené státy zvažují takzvaný „závěrečný úder“ proti Íránu, jehož součástí by mohlo být i obsazení strategického ostrova Chárg. Podle odborníků by však šlo o mimořádně riskantní a náročnou operaci, která by mohla vést k přímým bojům a vysokým ztrátám, aniž by vyřešila hlavní problém – průchodnost Hormuzského průlivu.
Ruská armáda znovu posílá do boje masivně opancéřované „želví“ tanky. Na konci března se nejméně dva takové stroje vydaly směrem ke Kosťantynivce na východě Ukrajiny. Nedaleko města si na ně ovšem počkaly ukrajinské drony.
Kritiku od ukrajinských politiků i podnikatelů sklidil šéf německé zbrojařské skupiny Rheinmetall Armin Papperger, který dal před několika dny dal najevo pochybnosti ohledně inovativnosti ukrajinských dronů. Píše o tom server Politico. Později Rheinmetall vyzdvihl snahy Ukrajinců o obranu jejich země před ruskou agresí.
Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. V pondělí má o tom jednat vláda, na zasedání kabinetu přijdou i zástupci pěti hlavních hráčů na trhu s pohonnými hmotami. Babiš to v neděli uvedl ve videu na síti X. Zastropování cen pohonných hmot v zahraničí nebo snížení spotřební daně se podle něj neosvědčily.
Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele.
Výbuchy v samém centru, hořící domy a poškozené památky. Město na dalekém západě Ukrajiny se stalo jedním z cílů patrně největšího ruského dronového útoku od začátku války. Sebevražedné drony Šáhid zasáhly i místa, která byla dosud považována za relativně bezpečná.
Americký vojenský rozpočet činí neuvěřitelný jeden trilion dolarů. K tomu žádá prezident Donald Trump kongres o dalších 200 miliard. Kolik ve skutečnosti stojí jeden den bojů v Íránu? Podle Pentagonu se cena blíží dvěma miliardám dolarů za den. A to jen za munici. V přepočtu to znamená, že Američané za den vystřílí 42 miliard korun, tedy asi dvě procenta českého státního rozpočtu.
Bývalý ukrajinský generál Valerij Zalužnyj varuje před konfliktem v okolí Perského zálivu. Spolu s válkou na Ukrajině totiž mohou pomalu přerůst v globální konflikt. Kritizuje také neschopnost světových lídrů jednat.
Ceny benzínu a nafty u českých pump kvůli konfliktu v Perském zálivu dál rostou a zástupci vlády tvrdí, že stát je připraven jednat. Experti ale před zásahy varují. Peníze budou chybět jinde, a navíc se o cenách u tuzemských pump nerozhoduje jen v Česku.
Moskva má hned z několika důvodů zájem na prodlužování války v Íránu. Vyhovuje jí, že se pozornost USA upírá jiným než ukrajinsko-ruským směrem. Ke škodě Kremlu přitom není ani růst nákladů pro USA a širší ekonomické otřesy. Vysoké ceny ropy prospívají ruské válečné ekonomice a deficitním rozpočtům, píše vojensko-politický analytik Giorgi Revishvili pro server Russia Analyzed.
Zdroje zahraničních médií mluví o možném zranění nového íránského vůdce Modžtaby Chameneího po izraelských náletech. Informace o jeho zdravotním stavu se však výrazně liší a zatím je nelze nezávisle ověřit. Teherán zároveň zveřejňuje jen minimum údajů.
Globální ceny ropy prudce vzrostly navzdory závazkům Spojených států a dalších zemí o uvolnění zásob. Bejrútem a Teheránem otřásly ve čtvrtek vzdušné útoky a v Perském zálivu po útoku íránských lodí hoří irácké tankery.
Izraelsko-americká operace proti Íránu byla dobře a dlouze připravována. Možná i několik let, myslí si bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. Poukazuje přitom na obrovský technologický náskok Američanů před zbytkem světa, ale zároveň varuje před podceněním Íránců. „Stát, který je schopen vyrábět balistické rakety, nikdy nepodceňujte!“
Volba nového ajatolláha Modžtaby Chameneího Donalda Trumpa zklamala. Prohlásil to na tiskové konferenci ve svém floridském sídle Mar-a-Lago. Odmítl sice odpovědět na přímou otázku, zda má na sobě nový ajatolláh pomyslný terč, ale už minulou středu řekl: „Nedělám tohle všechno proto, abych skončil s dalším Chameneím.“
Íránské Shromáždění znalců dospělo k většinové shodě na nástupci nejvyššího duchovního vůdce Íránu ajatolláha Alího Chameneího, zabitého v prvních hodinách úderů na Teherán. Podle íránské agentury Mehr to oznámil jeden z 88 členů sboru vysoce postavených islámských právníků a duchovních. Izraelská armáda varuje, že jejím terčem se stane každý nástupce Chameneího i ti, kdo ho chtějí jmenovat.
Prozatímní vládnoucí rada Íránu schválila pozastavení útoků na okolní země, pokud z jejich území nepřijde útok, prohlásil dnes podle agentury Reuters íránský prezident Masúd Pezeškján v projevu odvysílaném v íránské státní televizi. zároveň prohlásil, že požadavek Spojených států na bezpodmínečnou kapitulaci je sen, který by si s sebou měly vzít do hrobu.
Zatímco Donald Trump označuje současný konflikt za historickou šanci na svržení íránského režimu, analytici upozorňují, že další vývoj může mít velmi různé podoby – od pragmatického kompromisu až po chaotickou destabilizaci země. Deník Aktuálně proto přináší čtyři možné scénáře dalšího vývoje s komentářem experta na Blízký východ Břetislava Turečka.
