Rozhodla se tak mateřská škola v rakouském Floridsdorfu, do které chodí 167 dětí. Celou kauzu vyvolal rozzlobený muslimský otec, jehož dítě vepřové maso jíst nesmí.
Následně bylo vepřové z jídelníčku školky škrtnuto. Pro všechny. Na základě jedné stížnosti bylo potrefeno zbylé osazenstvo, 166 dětí, které nemají potuchy, o co vlastně jde. Na jídelníčku se náhle objevilo jen krůtí či kuřecí.
Zajímavé na tom všem je to, že až dosud, v podstatě celý školní rok, toto muslimské dítě vepřové maso bezstarostně jedlo. Rozhodnutí vedení školky o tom, že se nebude konzumovat vepřové maso, bylo po jistých radikálních výrazech některých rodičů zmírněno prohlášením, že se jedná jen o zkušební provoz a další obvyklé úhybné manévry mírnily tento radikalismus.
Radnice reagovala kupodivu velmi rychle a vydala prohlášení, že existuje celý pool firem, které jsou schopny dodávat jídlo pro veškeré vrstvy strávníků, počínaje vegetariány a konče diabetiky. Vášně se uklidnily a zatím nastal klid. Jak to bude dál, si zatím nikdo netroufl předpovědět vzhledem k tomu, že případ je příliš čerstvý a motto magistrátu je: Počkejme!
Násilí ve škole
Podle Svazu rodin, Rakouského svazu přátel dětí a Rodičovských sdružení jsou tři důvody, které způsobují násilí na školách: přeplněné třídy, jazykové potíže a zastaralé struktury. Proto byly minulý týden na tiskové konferenci všech tří svazů vzneseny na ministryni školství požadavky, jak tomuto trendu předcházet:
- Rodiče by měli být více integrováni do školského systému. Mnohé školy prý totiž nevzbuzují dojem, že rodiče jsou na škole vítáni.
- Pro problémové děti je třeba na školách sociálního pracovníka a psychologa. Podle některých rodičů klesá násilí, jsou-li děti vtaženy do dění na škole.
- Ve třídách by nemělo být více jak 25 dětí.
- Polovina všech dětí, včetně rakouských, má problémy s vyjadřováním, a proto když chybí argumenty, nastupuje síla. Z toho důvodu by se měla již v mateřské školce podporovat jejich vyjadřovací schopnost.
- Byl vznesen požadavek na zavedení rodičovských seminářů o výchově dětí v kolektivu. O násilnostech by se mělo mluvit a ne je zamlčovat či jen zakazovat.
Je velmi zajímavé, že při této příležitosti byl jako příklad citován film "Knoflíková válka", natočený v roce 1961 podle románu Louise Pergauda, vydaného v roce 1900. Přitom v tomto filmu je z dnešního hlediska překračováno kde co. Počínaje krádeží přes ublížení na těle až po braní rukojmí. Ani rodiče se v tomto románu nechovají zrovna příkladně.
Jenže za lumpárnu byl výprask a to každé z dětí vědělo.
Karibik v Schönbrunnu
Od doby Vídeňského kongresu (18.9.1814 - 9.6.1815) nebylo ve Vídni tolik představitelů zemí jako nyní. Plných 60 šéfů a prezidentů (dle formy vlády) zemí Evropy a Latinské Ameriky ze zúčastnilo víkendového summitu o problémech Latinské Ameriky.
Na jednu stranu to byla až pompézní podívaná. na druhou stranu ale kvůli bezpečnostním opatřením blokovaly provoz Vídně četné dopravní zácpy. Vedlo to ke zpoždění vlaků, lidé nestíhali odlety letadel. A jak jsou Vídeňané zvyklí, neobešlo se to vše bez naříkání o ztrátě času, kolik že to všechno stojí a k čemu že to vlastně všechno je.
Starosta města Vídně a Hospodářská komora velmi tvrdě kontrují s poukazem na to, že více jak 3.000 hostů zaplnilo ty nejluxusnější vídeňské hotely, že každý takový host utratí v průměru 360 eur denně, dále že 1.500 žurnalistů bude referovat o Vídni a tato reklama se nedá vůbec vyčíslit, neboť je vlastně zadarmo a mnoho lidí se bude chtít zpětně podívat tam, kde se to vlastně všechno konalo. Odhaduje se, že se během víkendu utratilo jen v hotelích a restauracích na 4,5 milionů eur. Kolik v obchodech, to si nikdo zatím netroufl odhadnout.
K největším zážitkům účastníků kongresu patřil páteční večer v zámku Schönbrunn. Například bývalá k.u.k (kaiserliche und königliche) cukrárna Gerstner se na tento večer připravovala celé dva měsíce. Každý ze zaměstnanců byl podroben bezpečnostní způsobilosti, veškeré práce se připravovaly po nocích, neboť nemohl být ohrožen normální denní provoz cukrárny. To vše vyžadovalo dokonalou logistiku. Jen doprava stolů, židlí, nádobí, příborů, ubrusů, prostírání a dalších doplňků o váze 12 tun
trvala celý čtvrtek. A v pátek od 14 hodin se začalo za pomocí armády s prostíráním stolů.
Nakonec byli všichni, pokud se jídla týče, spokojeni. Na rozdíl od školky ve Floridsdorfu.
Autor je inženýr chemie a od podpisu Charty 77 žije trvale v Rakousku
