Po bezmála třiceti letech váhání svých předchůdců ministr kultury Martin Baxa z ODS prosadil zákon, který umožňuje zakládat takzvané veřejné kulturní instituce. Sice v kompromisní variantě, přesto nabízí jiný model fungování než stávající příspěvkové organizace, jimiž jsou například Národní divadlo, Česká filharmonie nebo Národní galerie. Bude ale o přechod na nová pravidla zájem?
Moravské divadlo Olomouc a Moravská filharmonie Olomouc se mají z důvodu finančních úspor od příštího roku sloučit. Zatímco divadelníci se prý v názorech na změnu neshodnou, odbory filharmonie jsou proti. "Je jedno, jakou bude mít instituce právní formu, důležité je, že lidé budou chodit," řekl ředitel divadla a manažer slučovacího procesu David Gerneš tuto středu na festivalu Colours of Ostrava.
Prostřednictvím otevřeného dopisu vyjadřují umělci z celé republiky nesouhlas s rozhodnutím olomoucké radnice, která chce sloučit Moravské divadlo s Moravskou filharmonií. Stát by se tak mělo k 1. lednu 2025 kvůli úsporným opatřením. Město chce obě značky zachovat. Umělci se však obávají, že to povede ke snížení kvality.
Kultura se nevrací do předcovidového stavu, neprodává se tolik lístků a kvůli inflaci i cenám energií rostou náklady, přiznává nový ministr kultury Martin Baxa z ODS. „Ale věřím, že krize nebude napořád. Pořád platí závazek, že budeme směřovat k jednomu procentu výdajů na kulturu ze státního rozpočtu,“ říká v rozhovoru.
Předložit do poloviny roku 2023 zákon o veřejných kulturních institucích, který by umožnil transformaci příspěvkových organizací jako Národní galerie nebo Národního divadla, zvýhodnit mecenášství nebo přeměnit Státní fond kinematografie, se zavazuje nová vláda premiéra Petra Fialy z ODS.
Koncem června si před budovu pražské DAMU stouply dvě její studentky v černém, tváře "rozpůlené" namalovaným zeleným pruhem. Jedna přečetla téměř třicítku anonymních svědectví svých kolegyň a kolegů, zatímco druhá je vylepovala na zeď. Hovořily o zastrašování, manipulaci, šikaně, sexistických poznámkách, či dokonce sexuálním obtěžování ze strany pedagogů a obecně o zneužívání moci na škole.
Práci na dokončení státní kulturní politiky pro roky 2021 až 2025 zmínil ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD jako jeden z důvodů, proč se nechce přestěhovat z Nostického do Černínského paláce.
Mocenská rošáda ukázala, co si politici opravdu myslí o ministerstvu kultury: je pro ně nechtěným dítětem, tím posledním resortem. Jako by bylo za trest.
V Brně a Ostravě by chtěli, aby stát převzal odpovědnost za financování jejich prestižních scén: Národního divadla Brno a Národního divadla moravskoslezského. Nápad brněnské primátorky Markéty Vaňkové z ODS, jak ulehčit městským rozpočtům o stovky milionů, vzbuzuje otázku: chceme centrálně řízená divadla, nebo moderní kulturní instituce?
Za šest let, kdy je ředitelem pražského Národního divadla, Jan Burian ještě nečelil tak vyhrocené situaci.
