Jelikož mají zakázáno vykonávat řádné zaměstnání, musí si syrští uprchlíci vymýšlet alternativní způsoby obživy. V městě Gaziantep na jihovýchodě Turecka prohledávají děti syrských uprchlíků ulice a pídí se po prázdných lahvích, aby pomohly svým těžce zkoušeným rodičům. Jak ale dopisovatelka Rádia Svobodná Evropa Šahída Jakúbová zjistila, jedná se o nebezpečný způsob obživy.
V Bulharsku zakládají občané samozvané domobrany a hlídají hranici země s Tureckem a Řeckem. Pátrají po uprchlících a migrantech, kteří je nelegálně překračují, aby se dostali dále do bohatších států Evropské unie.
Její film Hranice o uprchlících na polsko-běloruském pomezí vyvolal v Polsku obdivné i silně kritické reakce. A podle některých expertů i samotné polské režisérky Agnieszky Holland se stal tématem předvolební kampaně. "Na začátku někteří pohraničníci uprchlíkům i pomáhali, ale pak přišel rozkaz. Děly se tam strašné věci," popisuje absolventka pražské FAMU.
Zatímco čeští dárci v pomoci Ukrajině nepolevují, stát se chystá na výrazné rozpočtové škrty, které mohou ochromit desítky humanitárních projektů. Předseda správní rady Post Bellum Martin Kroupa v pořadu Spotlight News upozorňuje na paradox: český rozpočet na ukrajinských uprchlících vydělává, přesto vláda omezuje podporu tam, kde Česko tradičně budovalo svůj mezinárodní vliv.
Muniční iniciativa je velmi užitečná a Ukrajina bude České republice extrémně vděčná, že u ní zůstala, domnívá se ukrajinistka Lenka Víchová. Upozorňuje ale i na skutečnost, že zatímco Česko hodlá na této iniciativě dál bohatnout, odmítá cokoliv dávat. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) je dokonce zcela proti, čímž se podle ní naprosto zjevně staví na stranu Kremlu.
