| Názory
14. 11. 2014 12:16

Co vám říká listopad 1989?, ptali se blogeři svých dětí

Jak posledních 25 let hodnotí potomci Tomáše Sokola, Jana Hnízdila, Jany Hradilkové, Martiny Špinkové, Alexandry Alvarové a Jana Šterna.

Mnozí z nás si pamatují listopad 1989, dobu před ním i léta, která následovala. Máme ji spojenu s osobními vzpomínkami, nadějemi i zklamáními a spolu s rokem 1968 asi nejvíce formovala naše životy.

Po pětadvaceti letech už ale začíná být důležitější, co si o roce 1989 (a době následné) myslí lidé, kteří si jej aktivně nepamatují či jej ani nezažili. Jejich pohled, stejně jako vždy v dějinách, zanedlouho bude (či již je) určující při posuzování tehdejších dějů a jejich vlivu na současnost.

Proto Aktuálně.cz požádalo blogery, aby se o svůj prostor na našich stránkách tentokrát podělili s postřehy svých dětí či mladých lidí ze svého okolí.

ALEXANDRA ALVAROVÁ

Přicházejí

Revoluční nadšení dávno vyprchalo, s ním snad i naděje, kterou vlilo do lidských srdcí. Tehdejší hesla dnes lidem zní jen jako prázdné floskule. Na všech hrdinech ulpěl dávno stín pochybnosti. Naposledy na Pavlu Wonkovi. Je to jen rozumná míra kritiky, nebo naopak typické české škarohlídství? A nepotřebují občas národy i nějaké nekonfliktní hrdiny, vzory vší ctnosti, k nimž lze nekriticky vzhlížet?

 

Právě se děje

Další zprávy