Mnoho let trvající problém českého národa: ohýbání páteře. Dřív stačilo zadupat, dnes už ani to není třeba, jde to samo. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) přijal v úterý dopoledne jako člen vlády, nikoli jako "nějaký Herman", dalajlámu. To vyděsilo čtyři nejvyšší ústavní činitele, Sobotku, Hamáčka, Štěcha a Zemana. V úterý večer vydali hanebné společné prohlášení.
"Osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky a považovali bychom za nešťastné, aby takto byly kýmkoliv vnímány," sdělili. Také napsali, že "naše země při naplňování své dlouhodobé politiky vůči Čínské lidové republice vychází z principů strategického partnerství mezi oběma zeměmi".
Jen proto, že ministr Herman přijal dalajlámu? Jednoho jednaosmdesátiletého duchovního, který Čínou nemůže pohnout? Nebo snad z čínské ambasády volali na Hrad a hrozili? Čím by tak mohli vyhrožovat? Že nás "umlátí čepicemi"? Nebo že mizivý obchod s Čínou bude ještě mizivější?
Čím dál víc se ukazuje, jak amébního máme premiéra. Ještě 5. října, na výročí nedožitých narozenin Václava Havla, řekl Sobotka v pražském Rudolfinu: "V každém okamžiku naší historie bylo zásadní ozvat se, postavit se za svou věc, i když to pro některé v té chvíli znamenalo riziko pronásledování, útlaku a nesvobody. Přesto Václav Havel, podobně jako řada dalších osobností, neváhali toto riziko podstoupit."
Pronesl v ten den pouhý žvást, řeč, která ani milimetrem nevychází z jeho přesvědčení. (Ten samý den mimochodem vyhlásil podmínky, za kterých je ochoten vládnout s komunisty.) Když si přečtete jeho projev v Rudolfinu a ono pročínské prohlášení, vidíte Jekylla a Hydea.
Babiš si může dát Buddhu na kredenc
Podobně Jan Hamáček, předseda sněmovny: před pár týdny jel do USA vzpomínat na českého exprezidenta. (Starosta New Yorku Bill de Blasio vyhlásil 28. září Dnem Václava Havla v New Yorku.) Ve washingtonském Capitolu Hamáček řekl: "Václav Havel se stal symbolem pro svobodu a lidská práva, a to zdaleka nejen pro nás, občany České republiky. Je potřeba si jeho odkaz připomínat, protože svět zdaleka není v bezpečí ani nyní, svoboda a lidská práva nejsou zaručeny zdaleka všem." Na lidská práva v Číně ale kašle.
Navíc nepochopil, že poklonkovat před Čínou nás jako národ ničí. Na Twitteru o tom trapně žertoval: "V mém oblíbeném seriálu Yes minister říkají: 'Politika je o přežití do příštích voleb, zahraniční politika o přežití do příštího století'." Krajně nevhodné.
Prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů znamená: Čína diktuje českou zahraniční politiku. A taky: Hrad, nikoli vláda, řídí českou diplomacii. Servilita se dá čekat od Miloše Zemana, ten čínské komunisty obdivuje, dokonce se od nich chce "učit stabilizovat společnost".
Ještě slovo k "principům strategického partnerství" mezi Českem a Čínou. Jde o víc, nejen o obchod? Máme společnou národní strategii s komunisty, kteří zavírají a mučí své odpůrce, strkají lidi do kriminálu bez soudu? Kteří ve své zemi pronásledují menšiny a křesťany? Byla již ochrana agresivních Číňanů při letošní pražské návštěvě Si Ťin-pchinga výrazem onoho strategického partnerství?
Jakou společnou strategii může mít demokratický stát s komunistickou Čínskou lidovou republikou? Společnou strategii můžeme mít s Evropskou unií nebo NATO, nikdy ne se zemí, která neuznává lidská práva. Jak mohli Sobotka, Hamáček a Štěch něco takového podepsat? Přišli o rozum?
Udělali neodpustitelnou chybu. Poklonili se Pekingu a Zemanovi. To má být ta nová politika ČSSD po prohraných volbách? Mohou díky tomu přijít o demokraticky smýšlející voliče ČSSD. Zasloužili by si to.
Chyby okamžitě šikovně využil Andrej Babiš. Na Twitteru ocenil Daniela Hermana: "Vážím si Vás, pane ministře. Nebát se a nekrást, říkal Masaryk." Na prohlášení čtyř Pročíňanů reagoval za ANO i ministr spravedlnosti Robert Pelikán: "Je to ostuda a ponížení naší země, jež nemá v naší svobodné historii obdoby."
Malá poznámka: Babiš má kliku, že ANO zatím neobsadilo křeslo ani jednoho z nejvyšších ústavních činitelů. Kdyby některého měli, dost možná by prohlášení podškrábl taky. Takhle si ale Babiš může koupit bílou šálu, na kredenc postavit Buddhu a meditovat v Čapím hnízdě.
Ano, poníženi byli všichni lidé ctící svobodu. A Hermana si vážit můžeme, kdežto Sobotky, Hamáčka, Štěcha a Zemana nikoli. Tak daleko jsme to dopracovali v budování svobodné země.