


ŽIVĚ Írán má nového duchovního vůdce. Je jím Modžtabu Chameneí, syn zabitého ajatolláha
Iránské Shromáždění znalců vybralo nového duchovního vůdce Íránu. Je jím Modžtabu Chameneí, druhorozený syn zabitého ajatolláha Alího Chameneího.



Iránské Shromáždění znalců vybralo nového duchovního vůdce Íránu. Je jím Modžtabu Chameneí, druhorozený syn zabitého ajatolláha Alího Chameneího.



Američané s Izraelci v sobotu udeřili na centra íránského režimu. Jenže při útoku na základnu v jihoíránském Minabu zasáhli základní školu, kde zemřelo nejméně 175 lidí. Mnohé z obětí byly děti. Bílý dům odpovědnost odmítá, ale americký deník The New York Times či televize BBC teď přinesly důkazy o tom, že na školu opravdu útočily americké síly. Podobnou taktiku přitom využívá ve válce i Rusko.



V úterý se sešli vysoce postavení íránští duchovní odpovědní za výběr příštího nejvyššího vůdce. Podle tří íránských úředníků obeznámených s jednáním, s nimiž mluvili reportéři deníku The New York Times, se stal favoritem syn zavražděného bývalého vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Podle webu Iran International to pak vypadá, že byl Modžtaba Chameneí už zvolen.



Přesně před 40 lety, v květnu 1986, vstoupil do kin ikonický snímek Top Gun. Řada jeho scén by teď mohla teoreticky oživnout na blízkovýchodním nebi. Především díky obstarožní výzbroji íránského letectva, jehož útočnou silou jsou muzejní stroje F-4 Phantom, F-5 Tiger a F-14 Tomcat. Pravdou ovšem je, že izraelské a americké nálety zlikvidovaly řadu těchto letounů ještě na zemi.



Sledovací kamery, hacknuté sítě a miliardy datových bodů. Izraelci několik let v tajné zpravodajské operaci sledovali ajatolláha Alího Chameneího a další představitele režimu. Díky tomu pronikli do každodenního fungování Teheránu natolik hluboko, že přesně věděli, kdy a kde udeřit – a kdy se naskytne jedinečná příležitost zasáhnout samotné centrum moci.



Podle posledních dostupných údajů ze sčítání lidu žije v Česku zhruba tisíc osob s íránským státním občanstvím. Diaspora je aktivní a v poslední době uspořádala několik protestů a demonstrací, kterých se účastní desítky až stovky lidí. Mezi nimi i Íránec Arian, se kterým Aktuálně.cz přináší rozhovor.



Vojenské zpravodajství a pražský generální štáb sleduje eskalaci konfliktu na Blízkém východě ve velkém detailu. Především kvůli českým vojákům, kteří nyní v oblasti působí. Hlavně jde o skupinu příslušníků ozbrojených sil pod vedením topografa Libora Mašlaně pracujících v pozorovatelské misi MFO. Jeho jednotku současné boje zastihly na Sinajském poloostrově.



Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý.



V Íránu na konci prosince začaly velké protesty, kvůli kterým jsou v zemi tisíce mrtvých a zatčených. Teokratický režim odpojil internet, a je tak velmi obtížné zjistit, co se v zemi opravdu děje. Podobný problém mají i studenti, kteří jsou v Česku a mnohdy netuší, co se děje jejich blízkým.



V Íránu i po několika bouřlivých dnech pokračuje napjatá situace okolo protestů proti teokratickému režimu. Podle agentury AP se už dá ze země zavolat do zahraničí, internet ale stále nefunguje. Lidskoprávní organizace upozorňují na tisíce zatčených a možná až tisíce mrtvých kvůli tvrdému potlačení protestů. Chystají se také první popravy.



Ve stínu útoku na íránská jaderná zařízení a vražd klíčových představitelů se rozjela druhá, tišší linie izraelské operace: telefonáty, při nichž izraelští agenti vyhrožují smrtí vysoce postaveným Íráncům. Podle informací deníku The Washington Post, který získal autentický zvukový záznam jednoho z těchto hovorů, šlo o cílenou psychologickou operaci s cílem destabilizovat teokratický režim.



Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil začátek příměří mezi Izraelem a Íránem. Už krátce po jeho vyhlášení ale izraelský ministr obrany Jisrael Kac obvinil Teherán z jeho porušení. Izraelské letectvo poté v odvetě zničilo radarový systém poblíž Teheránu. Přesto ani jedna strana nestojí o dlouhodobý konflikt, píše týdeník The Economist. Co aktuální křehké příměří znamená pro Blízký východ?



USA zdevastovaly íránský jaderný program a jaderné ambice Teheránu jsou v troskách, uvedl americký ministr obrany Pete Hegseth na briefingu Pentagonu. Operaci pojmenovanou Půlnoční kladivo (Midnight Hammer), v jejímž rámci USA v noci na neděli zaútočily na íránské jaderné provozy, Hegseth označil za obrovský úspěch a zdůraznil, že svět by měl slova amerického prezidenta Donalda Trumpa poslouchat.



Ajatolláh Alí Chameneí je nejvyšším vůdcem šíitského Íránu téměř čtyřicet let, během nichž ze země vytvořil regionální mocnost, jež soupeří se sunnitskými státy v Perském zálivu a je nepřátelská vůči USA a Izraeli. Zpočátku byl považován za slabého nástupce charismatického zakladatele islámské republiky ajatolláha Chomejního, postupně však upevnil svou moc a stal se nepopiratelným vůdcem Íránu.



Izrael v noci na pátek zaútočil na Írán. Podle izraelského premiéra Benjamina Netajahua údery cílily na íránské jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby, na jaderný provoz v Natanzu a na íránský balistický program.



Íránský vůdce Alí Chameneí vydal příkaz k přímým úderům na izraelské území kvůli zabití šéfa politického křídla Hamásu Ismáíla Haníji v Teheránu. Tvrdí to deník The New York Times s odkazem na tři nejmenované íránské zdroje.



Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí slíbil pomstít smrt lídra politického křídla teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníji, který byl ve středu zabit v Teheránu, podle Hamásu Izraelem. Chameneí uvedl, že Izrael tak poskytl důvod pro tvrdý trest. Také nový íránský prezident Masúd Pezeškján řekl, že Írán přiměje teroristické okupanty atentátu litovat.



V kuchyni malého rodinného domku kousek za Prahou připravuje čaj Naghme Shojaeiová, íránská zpěvačka, která před pěti lety uprchla před životem v totalitě. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vzpomíná na své dospívání v Teheránu i na boje za práva žen. "Kdykoliv ztrácím naději, podívám se na českou historii. Je tam hodně podobností s Íránem. Když byla možná sametová revoluce, může se to podařit i nám."



Svět sleduje dvě revolty. Ruským mužům se nechce do války a íránské ženy mají dost povinného zakrývání hlavy. Jenže zatímco Rusové se proti svým vládcům bouří neradi a pozdě, Íránky a Íránci se nebojí a riskují vše. O co usilují, proč právě teď a mají šanci na úspěch?



Policie střílí ostrou municí do davů, používá slzný plyn, hromadně zatýká demonstranty a bije je. Íránci a Íránky na protestech ale nepolevují - pálí dál hidžáby, provolávají protivládní hesla a v některých případech hází na policejní stanice zápalné lahve. Situace v Íránu, vyvolaná smrtí 22leté ženy v policejní vazbě, se nadále vyhrocuje, a to i v oblastech, které běžně bývají na straně vlády.



Pokus o vraždu slavného spisovatele představuje zatím nejtemnější okamžik pro světovou literaturu v 21. století. Západní svět čeká zkouška. Přestanou knihkupectví ze strachu opět prodávat Rushdieho knihy, nebo zlu tentokrát neustoupí?