Zatímco Donald Trump si v uplynulém týdnu užíval poct, kterých se mu dostalo na státní návštěvě Velké Británie, v Americe měl za sebou vězeň číslo 86067-054 první měsíc pobytu v kázeňském zařízení Otisville ve státě New York. Jak ovšem informovala agentura Reuters, dvaapadesátiletý Michael Cohen, bývalý Trumpův osobní právník, jeho někdejší muž na špinavou práci, řečený "čistič", si už ve vězení "udělal přátele" a užívá si toho, že už není veřejnosti na očích.
"Líbí se mu tam. Klid, ticho, každý den je v tělocvičně. Miluje život," citovala agentura Cohenova známého, který je s ním v kontaktu. A podle jiného známého, kterého zase citoval web Daily Beast, se Cohen stal dokonce "jedním z nejoblíbenějších chlapíků" věznice. "Chodí si k němu pro právnické rady, chtějí pomoc a také se ptají na Trumpa a Stormy Daniels," uvedl tento zdroj.
Jak známo, Cohen uvázl v síti kauzy, ve které vyšetřovatel Robert Mueller pátral po ruské stopě v amerických prezidentských volbách 2016. S Rusy sice Cohen nic moc neměl (tedy kromě toho, že do pokročilé fáze Trumpovy kampaně s nimi jednal o možnosti výstavby Trump Tower v Moskvě), ale přišlo se na to, že těsně před volbami 2016 vyplatil 130 000 dolarů pornohvězdě Stormy Daniels, aby si svůj někdejší románek s Trumpem nechala pro sebe.
Čímž ale Cohen z hlediska pravidel financování kampaní porušil zákon. A pak už se vezl. FBI mu k tomu přidala, že jim zprvu lhal, navíc na něj zaklekl newyorský berňák a nakonec z toho jsou tři roky natvrdo.
Nicméně je zřejmé, že se nenaplnily některé černé předpovědi, že Cohen to bude mít ve vězení těžké. Když totiž Cohen začal zpívat, a o Trumpovi toho řekl opravdu dost, nazval ho prezident "krysou". A tak se psalo, že s cejchem práskače, který zradil svého šéfa, si bude muset Cohen v base dávat dost bacha. A vida, místo toho je v nápravném zařízení vyhledávanou celebritou, a navíc se i něco užitečného přiučí, byl zařazen do pracovní čety údržby topení a klimatizace.
Jednu stížnost ale přece jen má. "Nesnáší tam to jídlo," uvedl Cohenův známý pro Reuters. V Otisvillu se přitom snaží, mají tam i širokou nabídku košer jídel, což by Cohenovi mělo vyhovovat. Na jeho mlsný jazýček je to ale málo, protože si uvědomte, jak řekl Cohenův známý, "tohle je chlapík, který jedl ve všech nejlepších restauracích". Tak dobrou chuť, Michaele!, ale asi až za tři roky.
10 000 přeřeknutí
V lapálii se Stormy Daniels vyšetřování potvrdilo, že Cohen jí vyplatil peníze na přímý Trumpův pokyn. Sám Donald Trump ale nejdřív opakovaně odmítal, že by vůbec o něčem věděl, aby pak svoji verzi různě měnil, až nakonec přiznal: "Ty peníze šly ode mě, nikoli z kampaně." Jinými slovy, prezident několik měsíců nemluvil pravdu. A někdo by asi i řekl, že prostě lhal.
Jenže pozor, v tom je ten háček. Novinář Paul Farhi tento týden v The Washington Post připomněl, že média od počátku Trumpova prezidentství dost zápasí s tím, jak k jeho velmi volnému zacházení s fakty vlastně přistupovat. Nepravdivé, zavádějící, to ano. Ale lži? S tím už je potíž.
V lednu 2017 tehdejší šéfredaktor listu The Wall Street Journal Gerard Baker v komentáři vysvětloval, proč jsou on a jeho redakce s používáním termínu "lež" mimořádně opatrní. "Označení lež znamená mnohem více, než že je něco nepravdivé. Vyjadřuje to úmysl klamat," psal Baker. A aby šlo psát o lži, musí si být podle Bakera novinář jistý, že šlo o "vědomý, záměrný pokus podvádět".
Jenže kdo je novinář, aby věděl, co se prezidentovi honí v hlavě? The Wall Street Journal dodnes v souvislosti s Trumpovými výroky výraz "lež" nepoužívá. Jiná americká media, jak upozornil Paul Farhi, už ale usoudila, že poznají, kdy Trump ví, že nemluví pravdu, a dělá to záměrně, tudíž lže, a pak to napíšou.
Stále však zároveň platí, že jde o velmi řídké případy. "Druhému člověku do hlavy nevidíte. Trump skutečně může věřit tomu, co říká, i když všechna fakta tomu protiřečí," citoval Paul Farhi ve svém textu Glenna Kesslera, svého kolegu z Postu.
Kesslerovým denním novinářským chlebem je právě sledování a ověřování Trumpových výroků. V redakci má na starosti a z velké části taky sám naplňuje rubriku Fact Checker, kde hlídá, zda politici říkají pravdu. Vydává průběžné bilance a ta zatím poslední z konce dubna informovala, že v počtu "nepravdivých nebo zavádějících výroků" prezident od nástupu do Bílého domu překonal hranici 10 000, což je v průměru 23 na den.
Trumpovo vietnamské okno
Slušný výkon, ale i sám Kessler použil označení lež zatím pouze jednou, a to když psal o výše zmíněném vyústění kauzy Stormy Daniels. "Ne jen zavádějící. Ne jen nepravda. Lež," říkal titulek jeho článku k Trumpovu pozdnímu přiznání, že peníze pro Stormy šly od něho.
Glenn Kessler svým ostřížím novinářským zrakem teď čerstvě zhodnotil i státní návštěvu Donalda Trumpa v Británii a nejvíce závadného materiálu našel v rozhovoru, který Trump poskytl Piersu Morganovi pro jeho ranní show Good Morning Britain na televizi ITV.
A pokud bychom chtěli právě příklad, kdy selským rozumem víte, že Trump lže, ale kdy to ve zpravodajském textu takto asi napsat nelze, tak to byla pasáž, kdy se rozhovor stočil na válku ve Vietnamu. Morgan se Trumpa ptal na okolnosti, za kterých byl jeho povolávací rozkaz celkem pětkrát odložen; čtyřikrát proto, že ještě studoval, a popáté - v roce 1968 - ze zdravotních důvodů.
"Mluvíte o Vietnamu, ale v té době o Vietnamu nikdo neslyšel," odpověděl Trump. V roce 1968? Kdy měli Američané ve Vietnamu přes 500 000 vojáků? Kdy Vietkong a severovietnamské síly spustily ofenzivu Tet, kterou Američané sice odrazili, ale její dopad na mínění americké veřejnosti byl tak zničující, že prezident Lyndon Johnson oznámil, že už nebude znovu kandidovat? A kdy na konci roku měli Američané už 37 000 padlých?
Řekl bych, že Trumpův výrok je tak zavádějící a nepravdivý, až je hanebně lživý.
