Není možné fakticky od středy hibernovat zemi, aniž by vláda také zveřejnila, jak konkrétně ekonomice a lidem pomůže. Otázka ošetřovného pro rodiče dětí z prvního stupně základních škol je jen maličkým vrcholkem ledovce sociálních a ekonomických problémů, které se na nás opět hrnou. Do fatálních těžkostí se dostává gastro byznys, kterému zbudou jen výdejní okénka a rozvozy. Majitelé restaurací dnes právem čekali, že se dozvědí, co s nimi bude za dva dny. Místo toho ale od vicepremiéra pro ekonomiku Karla Havlíčka (ve vládě za ANO) slyšeli, že prý pro ně něco "chystá".
Dalším vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD) doporučená triáda "do práce, nakoupit a domů" je jistě správná, ale spotřeba v Česku tím okamžitě padne do propasti. Jak budou vypadat kompenzace? Nikdo neví.
Vláda utopená v epidemiologických modelech si zjevně vůbec neuvědomuje, že nelze ze dne na den uzavřít ekonomiku bez hodnověrného systému náhrad. Nejsme na jaře, to už si nyní kabinet nemůže dovolit. Neztrácí se tím totiž jen miliardy korun a stresem spálených nervových buněk. Mizí tak i ta nejcennější komodita v krizi - důvěra. A bez té uzávěru nezvládneme.
Důvěra - nedostatkové zboží
Ve chvíli již druhého uzavírání ekonomiky dnes bohužel čelíme rovnou dvěma krizím důvěry najednou. Jedna je politická - zatímco první vlnu viru Andrej Babiš (ANO) zvládl dobře, v přípravě na tu druhou naprosto selhal. Druhá je socioekonomická - a spíše než tím, kdo zrovna vládne, se řídí selskými počty "má dáti, dal".
Právě v této sféře se teď ale bohužel promíchává toxický koktejl. Jednou jeho složkou jsou drahé nesmysly z doby, kdy měl Andrej Babiš vir za minulost - a začal se proto věnovat kropení voličů předvolebními dárečky. Tu druhou tvoří nesplněné úkoly z jara a totálně rozkouskovaná a zbyrokratizovaná pomoc.
Před tragickými následky nás teď může zachránit jen rychlý myšlenkový obrat od štrougalovského centrálního plánování k moderní vizi, která by nám mohla pomoci z pandemického bláta. Nezdá se ale bohužel, že bychom k tomu měli našlápnuto. Vláda se teď doslova s křížkem po funuse snaží o zavedení epidemiologických restrikcí, takže nemá čas nejen na zavádění chytrých ekonomických pobídek, ale ani na okamžité nahození kompenzací z jara.
Abychom nevinili jen vládu: velmi nešťastnou úlohu sehrává i formální hlava státu, která už je zjevně zcela odtržena od reálného dění v zemi. Její provokativní výroky obvykle nejsou ničím podstatné, nabízí jen živinu pro zbytečné polemiky bez obsahu. Pokud ale nyní nezanedbatelná část podnikatelů uvažuje o definitivním zavření svých provozů, Zemanova jedovatá slova o krachu neschopných je mohou k takovému kroku jen povzbudit. Kde skončí jejich zaměstnanci, je asi jasné úplně každému - s výjimkou "prezidenta spodních deseti milionů".
Bude líp to nedělat
Jak z toho ven? Vláda do středeční uzávěry musí představit hodnověrný ekonomický plán pomoci. Kde na něj vezme? To není zas tak těžké, pokud urychleně začne se škrtáním svých vlastních nesmyslů, které si přichystala na kupování voličů. Tripartita kabinetu správně připomněla, že není možné probírat rozpočet s plánovaným schodkem 320 miliard, když nezahrnuje ani náklady na zrušení superhrubé mzdy a snížení daní.
Ano, něco takového se opravdu chystá. Odložme to zde pro budoucí historiky: největší změnu daní z příjmů fyzických osob za poslední dekádu chce premiér bez jakékoliv dopadové studie prosadit jako poslanec pozměňovacím návrhem až během druhého čtení rozpočtu v Poslanecké sněmovně (sic!).
Stejně tak je čím dál zjevnější, jak velkým nesmyslem je jednorázových pět tisíc pro seniory. Ti jako jediná skupina koronakrizí ekonomicky netrpí. Mají své jisté a ohroženi jsou úplně jinak - zdravotně.
Kvůli těmto - a dalším, obdobně prostoduchým - nápadům nyní vládě chybí zhruba 150 miliard, které by mohla vrhnout na pomoc reálné ekonomice. Ve vlastním zájmu by měl Andrej Babiš upravit své klíčové heslo na "Ano, bude líp ty největší nesmysly odložit na jindy". Pokud to nepochopí sám, musí jej k tomu tripartita, veřejnost a politická opozice dotlačit. Nejlépe do středy, věci se tento podzim dějí opravdu rychle…
Rozpuštěné a vypuštěné odvody
Jakmile zmatená vláda odvolá, co odvolala, a slíbí, co slibovala, potřebujeme, aby se rychle vrátila k přípravě účinné ekonomické pomoci. Je smutné, že se v ni neproměnil prakticky žádný z jarních nápadů.
Vychvalovaný Antivirus má skončit koncem měsíce, ale kurzarbeit, který by jej měl nahradit, stále není k dispozici. To je při začátku dalšího lockdownu naprosto tristní. Mimořádné ošetřovné se nemuselo vyhlašovat až nyní, ale mohlo běžet už od září pro rodiče postupně uzavíraných škol. Ne, plán není, vše se jen drobí do nejrůznějších netransparentních minipomocí tu lázeňství, tu kinům, tu autobusákům, tu komukoliv, kdo zrovna jde kolem Strakovy akademie.
Podzimní krize tak přináší šanci rychle se vrátit k obecným, jednoduchým návrhům z jara - například pokud stát o své vůli někomu omezuje byznys, ať recipročně na stejnou dobu pozastaví firmám firemní i zaměstnanecké odvody eráru. A kdo udrží příjmy, ať se mu to spočítá až u dalšího daňového přiznání.
Nezbývá než doufat, že kabinet už tentokrát tuto elementární matematiku pochopí a nenechá firmy, zaměstnance, živnostníky a vůbec všechny občany na holičkách.
A do kdy musí být vše připravené? Do středy. Kdo se chtěl v létě koupat na Krétě a od konce srpna až dosud popíral epidemiologické modely, musí teď zvládnout zázraky na počkání a nemožné do tří dnů. Tedy vlastně do dvou…
Andrej Babiš oznamuje nová opatření vlády. (Video z tiskové konference 12. října 2020)
