David Klimeš David Klimeš | Názory
26. 11. 2020 11:30

Česko sprintuje k dluhu jako Usain Bolt. Republika to nemusí přežít ve zdraví

Premiér s pomýlenou částí pravice připravuje rozval veřejných financí, jakého se báli i komunisté. A není pravda, že náklady budou platit naše děti. Mejdan skončí už po funkčním období příští vlády.
Jsem rychlý. Ale tak jako vy v zadlužování, to opravdu ne...
Jsem rychlý. Ale tak jako vy v zadlužování, to opravdu ne... | Foto: Reuters

Že peníze máme v lepším pořádku než celá Evropa - a absolutně žádný problém s dluhem -, je základní politickou lží Andreje Babiše. Dokud si dělal roztomilé obrázky, jak který ministr financí zadlužil republiku, bylo to jen k smíchu.

Aby mu jako arcilotr vyšel Miroslav Kalousek, pozapomněl řadit do statistiky vliv hospodářského cyklu. Jakmile propad udeřil i na něj - a Alena Schillerová je najednou v dluzích Kalouskem na druhou -, tabulku raději přestal zveřejňovat.

Teď už to ale není jen politická hra, jak namydlit oponentovi schody. ANO a ODS prosazují radikální rozvrat veřejných financí právě s argumentem, že dlužíme málo, takže je možné bez problému lidem v krizi přilepšit.

Stokrát opakovaná lež se ale nesmí stát pravdou. Pokud Senát nebude schopen daňové návrhy změnit - a poslanci stižení ideologickou slepotou je opět stvrdí, čeká nás sprint do zdi.

Minulý rok činila výše státního dluhu 28,5 procenta HDP. Letos by to mělo být už 38,4 procenta. A příští rok po razantním snížení daní 44 procent. V roce 2025 bychom tak zavadili o dluhovou brzdu zaraženou na kótě 55 procent HDP, což by v praxi znamenalo brutální škrty a možná i zbytečnou recesi.

Lze slyšet varování, že současné zatmění v hlavách poslanců zaplatí naše děti. Není to pravda. Účet za tuhle šílenost tu budeme mít už za pět let.

Co věděl Rašín i Klaus

Pochopit alternativní vesmír ekonomických zákonů, které v hlavě nosí pan premiér, není vůbec jednoduché. Teze, již momentálně nejčastěji opakuje, zní, že co v minulých letech ušetřil, musí teď v krizi investovat.

Je to lež. Reálně státní dluh posledních deset let stagnoval někde kolem hranice 1,7 bilionu korun, jen zkrátka vlivem hospodářského růstu jeho poměr k hrubému domácímu produktu klesal. Teď jsme ale ponořeni v krizi, takže zase prudce stoupá. A protože se jej reálně skoro vůbec nepodařilo srazit, stává se nyní naplánované výrazné zadlužení makroekonomickým problémem. Už bez čerstvé daňové šílenosti by měl dluh v roce 2021 vystoupat na hodnotu 2,4 bilionu korun. Spolu s ní se pak dostáváme na samou hranu možného.

Není ale vyloučené, že premiér dobře ví, co dělá. Za tučných let označoval návrh ODS na snížení daně ze zaměstnaneckých příjmů za populistický nesmysl, dnes v krizi stejnou věc sám prosazuje. Vnucuje se tak myšlenka, že spíše než neschopným se před sněmovními volbami stává všehoschopným.

Problém je, že do party mu naskočila i ODS. Jestliže si dosud nemálo lidí myslelo, že plán občanských demokratů na patnáctiprocentní daň je jen nepříliš realistickou opoziční vábničkou, nyní je zjevné, že to vedení strany myslí opravdu vážně. A Petr Fiala se při vysvětlování propadá do stále směšnějších argumentů.

Bohužel jsme nejspíš ještě stále nedosáhli dna. Ostudný výrok, že deficit nepředstavuje problém, protože vládní schodky jsou stejně vymyšlené, záhy překonal předseda občanských demokratů v rozhovoru pro Právo: "Odmítám logiku, že stát má mít pořád vyšší příjmy a pořád vyšší výdaje. Co je to za nesmysl?"

Zařadil se tak po bok socialistických environmentalistů, kterým vadí setrvalý hospodářský růst, který je logicky doprovázen navyšujícími se příjmy eráru.

Aktuální představa ODS, podle níž je stát automaticky donucen snížit výdaje, když mu seberete příjmy, může platit jen v nejtvrdších diktaturách, kterým nikdo nechce půjčit. Nám ale zatím věřitelé půjčují stejně ochotně jako feldkurátu Katzovi, takže propad příjmů stát vykrývá vršením dluhů, které v praxi nejsou ničím jiným než budoucími daněmi. Je až trapné tento základ připomínat v zemi, kde se na stabilitu veřejných financí přísahá už od dob Aloise Rašína, kde si státní dluh hlídali nakonec i komunisté. A kde právě na ní Václav Klaus st. v 90. letech vybudoval ODS.

Největší skrytý dluh v Evropě

Náš problém navíc spočívá v tom, že nelze poměřovat dluh reformovaných ekonomik s Českem, kde se už 20 let odkládají veškeré bolestivé reformy. Těžko najít podinvestovanější veřejný sektor v Evropě, než je ten náš.

Vezměme to od boku. Okolní postkomunistické státy už mají hotové skoro všechny dálnice, my však stále stavíme jednotky kilometrů ročně. Chybí nám asi 800 kilometrů, pokud jeden z nich stojí odhadem 150 milionů korun, hned jsme na nějakých 120 miliardách skrytého dluhu.

Podfinancovanou infrastrukturu ale nepředstavují jen silnice a vysokorychlostní železnice (ta by měla přijít v základu na 650 miliard), nýbrž i digitální sítě. Nyní za ně vláda plánuje utratit deset miliard korun. Budou ale třeba násobky, abychom alespoň dohnali nejen Západ, ale třeba i estonský Východ.

Pokračovat v tomto duchu by bylo možné prakticky do nekonečna. Babišovu Národnímu investičnímu plánu za osm bilionů se všichni právem smáli, protože připomínal pověstný stokrát dobrý dort. Ale suma nutných základních investic v podinvestovaném Česku může být do roku 2050 odpovídající.

Ještě větší skrytou pumu pak představuje stárnutí populace. Když premiér ve svém posledním videovzkazu pábil "není důvod se obávat toho, že by v budoucnosti nebyly peníze na důchody", pak prostě lhal. Podle poslední projekce sdružení nejvyspělejších ekonomik světa (OECD) se bez důchodové reformy náš penzijní účet propadne v příštích třech dekádách až na minus 4,5 procenta HDP. To je číslo, do kterého dnes ani neumíme napočítat. Peníze budou, ale jen na žebračenky.

Nejmenší státní dluh v Evropě dneška je tedy reálně spíše největším dluhem v Evropě zítřka.

Obětovat Česko pro volební vítězství

Dosavadní česká politika se sice poslední dekády bála reforem a ty, které udělala, dopadly většinou tragicky, je ale třeba také dodat, že ani pravice, ani levice republiku radikálně nezadlužovala, aby to ohrozilo stabilitu veřejných financí. Nyní se však poměry mění.

Andrej Babiš má za sebou bezprecedentní kariéru, kterou si bez vládní moci nedokáže představit - na počátku roku 2013 mělo jeho hnutí procento popularity, na jeho konci pak skoro vyhrál sněmovní volby. A od té doby jako ministr či jako premiér vládne. Je úplně jasné, že udělá vše, aby tato jízda pokračovala i po roce 2021.

Bohužel se ale rozhodl, že za jeho vítězství zaplatí republika tou nejvyšší cenou - rozvratem státních financí. A to aniž by výdaje šly alespoň do tolik potřebných a tak dlouho odkládaných reforem.

Je to prakticky nepochopitelná hra s budoucností země. Možná ale ještě nepochopitelnější je, že část opozice utopená ve svých pomýlených ideologických dogmatech je ochotná u toho svítit.

Duel ekonomů: Sekeru si můžeme dovolit, kritika daní je kvůli Babišovi, říká Kovanda (video z 23. listopadu 2020)

Vytváříme dluh, který nebudeme moct splatit, budeme muset zvednout znovu daně a ještě splácet úroky, sedíme u snědeného stolu, oponuje ekonomka Horská | Video: Martin Veselovský, DVTV
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 6 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy