David Klimeš David Klimeš | Názory
24. 11. 2020 7:30

Hvězdná hodina Senátu. Andreji Babišovi teď může ukázat, proč za něj má být vděčný

Rozpad vlády a neschopnost poslanců udělaly z horní komory parlamentu instanci poslední záchrany. Senátoři teď mohou znovu demonstrovat, co umí nejlépe - zachraňovat špatnou práci sněmovny.
Tak a teď ukážeme sněmovně, že opravdu nejsme zbyteční...
Tak a teď ukážeme sněmovně, že opravdu nejsme zbyteční... | Foto: ČTK

Když v roce 2016 hnutí ANO zase jednou prohrálo senátní volby, Andrej Babiš se rozpálil a vyzval ke zrušení horní komory: "Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 milionů korun ročně."

Letos po kovbojce s rušením superhrubé mzdy sám dokazuje opak. Senát je poslední institucí, která tento blázinec ohrožující stabilitu veřejných financí může zastavit.

Pokud jej nyní premiér prosí o nápravu, měl by nejprve na jeho půdě prohlásit: "Senát rozhodně není zbytečný, účinně napravuje legislativní proces a stojí možná 600 milionů korun ročně, ale také nás nyní může zachránit před blamáží za 130 miliard."

Senátoři by s ním pak na oplátku mohli probrat, s jakými úpravami poslat šílený návrh zpět do dolní parlamentní komory, aby vzrostla naděje, že alespoň části poslanců se vrátí při jejich pročítání příčetnost.

A jak k tomu přijde můj kraj?

Vládní, sněmovní a potenciálně i finanční krize kolem nepromyšleného snižování daní dobře ilustruje, proč je Senát v české politice stále důležitý. Jednomandátové obvody pevně pojí senátora s jeho krajem. Ne náhodou je v horní komoře spousta starostů a dalších regionálních politiků. Zatímco ve sněmovně si politické frakce jedou své ideologické boje o to, zda mají být daně nízké, vysoké či třeba puntíkované, senátní patrioty především zajímá, co to udělá s jejich obvody.

A pokud kombinace Babišova snížení daní a opozičního navýšení základní slevy na poplatníka vytváří dohromady sekeru za 130 miliard (což by o 31 miliard oškubalo obce a o 12 miliard kraje), musí to být z jejich hlediska jednoduše nestravitelné. V době recese, kdy se už tak příjmy sídel snižují, pak dvojnásob. Když už poslanci při svých ideologických bitvách na reálné peněženky a pokladny moc nehledí, nezbývá nám než doufat, že to udělají senátoři.

Část jich chce balíček jednoduše zamítnout. Důvodů je dost. Babišův slib, že si každý polepší o tisíce, je hrubá nepravda. Lidé s nízkými příjmy a množstvím úlev si nepolepší vůbec. Úplný nonsens je pak tvrzení, že jde o daňovou změnu na dva roky - nic takového v zákoně není. A makroekonomicky je to sebevražda: pokud už nyní stát v recesi plánuje 320 miliard deficitu, není možné k tomu přilepit každoroční sekeru za dalších 130 miliard.

Přesto by bylo úplné zamítnutí hrůzostrašného balíčku chybou. Pak totiž mají poslanci už jen jednu možnost - 101 hlasy senátní odpor přehlasovat. Tato volba buď, anebo by jistě znovu aktivizovala nesvatou koalici ANO, ODS, SPD.

Výrazně lepší je tedy druhý možný tah: navrhnout změny, které by sněmovna mohla potvrdit prostou většinou právě přítomných.

Otázka za milion (či spíše za 130 miliard): jak mají změny vypadat, aby do balíčku vnesly trochu logiky a zároveň prošly přes poslance?

Nutný kompromis

Premiér a ministryně financí se tváří, že jedinou možnou variantu představuje postup, při kterém senátoři zamáznou opoziční navyšování základní slevy na poplatníka a potvrdí vládní nízkou daňovou sazbu. Na to opravdu nikoho nenachytají. Kromě toho, že Babišův plán je opravdu mizerný, drahý a nespravedlivý, nedisponuje ani dostatkem senátorů z hlasovací koalice ANO, ODS a SPD. ANO má pět senátorů, ODS 18, SPD nic.

Na druhé straně to ke "zvyšovačům" základní slevy táhne výrazně více senátorů - 24 za STAN, 12 za KDU-ČSL a i sociální demokraty či zástupce TOP 09. Paradoxně i některé senátory ODS, kterým se nelíbí velký zásek do obecních a krajských rozpočtů od jejich sněmovních kolegů.

V takovém patu by mělo padnout ono slavné šrámkovské "Dohodli jsme se, že se dohodneme". Zkušení senátoři by toho na rozdíl od jurodivé mládeže ve sněmovně snad měli být v zájmu republiky schopni.

Teď jde o to, jak narychlo poskládat tři parametry, na kterých by jinak samozřejmě roky měl pracovat kvalifikovaný tým ekonomů: A to jak výslednou sekeru stlačit pod 50 miliard či raději ještě níže. Jak garantovat kompenzace obcím a krajům. A jak vymyslet samotný vzoreček snižování daní.

Kompromis by se mohl urodit například na 18 procentech spolu s mírnějším zvýšením základní slevy. K tomu je nutné kompenzovat osoby samostatně výdělečně činné. A také odškodnit kraje a především obce. Už letos jich 86 procent skončí ve schodku, desetina bude mít problém s rozpočtovými pravidly. Další odírání by se už brzo citelně projevilo ve službách, které poskytují svým obyvatelům.

Proč je opravář sněmovny důležitý

Je pochopitelné, že mnozí senátoři by nejraději hodili celou poslaneckou patlaninu sněmovně zpět na hlavu. Jak už zde zaznělo mnohokrát, za mnohem menší peníze jsme mohli podpořit spotřebu mnohem efektivněji - třeba dočasným snížením DPH jako v sousedním Německu či Rakousku.

Ale to není role českého Senátu. Ten trpělivě opravuje ta nejhorší zvěrstva poslanců a dává jim druhou možnost vše přijmout lépe a ku prospěchu republiky.

Takže i nyní všichni potřebujeme, aby hrál na hřišti, které už sněmovna hodně křivě vytyčila. I tak může dobře promyšleným návrhem skórovat. Jak je toto prámalo vděčné opravování sněmovních norem důležité, snad ještě nikdy v historii Senátu nebylo tak viditelné jako nyní.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Na Facebook se kvůli únikům dat chystá hromadná žaloba

Irská organizace Digital Rights Ireland (DRI) připravuje žalobu na americkou internetovou společnost Facebook kvůli rozsáhlému úniku osobních údajů uživatelů. Vyzývá dotčené uživatele z Evropské unie, aby se k této žalobě připojili. Informují o tom server BBC a list The Irish Times. Podle DRI by jednotliví uživatelé, kteří se k žalobě připojí, mohli v případě úspěchu získat odškodné v rozsahu od 300 do 12 000 eur (zhruba 7800 až 311 000 Kč).

DRI tvrdí, že Facebook selhal při ochraně dat a neinformoval o úniku dotčené uživatele. Únik byl zjištěn již v roce 2019, nedávno se však uniklé údaje staly dostupnými na internetu, píše BBC. Portál Business Insider začátkem měsíce informoval, že na internetu se objevila soukromá data 533 milionů uživatelů ze 106 zemí, a to například jména, telefonní čísla, e-mailové adresy či data narození. Firmu Facebook již kvůli této kauze začala vyšetřovat irská Komise pro ochranu dat (DPC).

Šéf DRI Antoin Ó Lachtnain označil rozsah tohoto úniku za šokující. Varoval, že terčem podobných žalob by se v budoucnosti mohly stát i další velké internetové podniky. "Bude to první hromadná žaloba svého druhu, ale jsme si jisti, že nebude poslední," uvedl. "Existují tu zákony na ochranu spotřebitelů a jejich osobních údajů a nastal čas, aby tito technologičtí obři pochopili, že ochranu osobních údajů je zapotřebí brát vážně," dodal.

Facebook minulý týden uvedl, že pachatelé data získali před zářím 2019 využitím bezpečnostní slabiny v nástroji pro synchronizaci kontaktů. Podle antivirové firmy Avast jsou mezi uniklými uživatelskými daty také údaje o více než milionu Čechů. "Pokud by byla žaloba úspěšná, mohlo by to vytvořit precedent a otevřít dveře dalším hromadným žalobám," uvedl expert na digitální soukromí z organizace ProPrivacy. "Povinnost odškodnit jednotlivé uživatele by se pak pro velké technologické podniky mohla stát důraznou pobídkou k tvrdší práci na ochraně soukromí," dodal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy