Ukrajincům se povedlo zajmout u Kursku první živé severokorejské vojáky. Je to tak důležitá zpráva, že jí tweetoval sám prezident Volodymyr Zelenskyj. Slíbil také zahraničním novinářům přístup k oběma zajatcům.
Vypadá to na první skutečně neprůstřelný důkaz o přímé účasti Severokorejců ve válce. Až dosud mohli obhájci Ruska argumentovat tím, že vojáci zjevně východoasijského vzhledu patří k některé z jihosibiřských etnických menšin nebo přímo ke korejské menšině v Rusku (Korejců žije v Ruské federaci přibližně 125 tisíc). Díky desítky let trvajíc izolaci Severní Koreje je ale po pár slovech snadno rozpoznatelné, jestli je daný člověk Korejec z Pchjongjangu, Soulu nebo z ruského dálného východu…
Vladimir Putin je podle Kremlu připraven na summit s Donaldem Trumpem. Ale už předem si klade podmínky pro případnou mírovou dohodu: vyloučení vstupu Ukrajiny do NATO a (zatím přesně nespecifikované) omezení vojenské přítomnosti NATO na ruských východních hranicích.
Nabídka, která unikla z Trumpova týmu (tedy zamrznutí současného stavu, odklad členství Ukrajiny v NATO o 20 let a evropští vojáci na Ukrajině) je pro Rusko nepřijatelná. To jsou dobré zprávy pro Kyjev. Putin svou neústupností umožní Ukrajincům, aby v Trumpových očích vypadali konstruktivně - jako ti, co se chtějí dohodnout. Černý Petr zůstane Rusku. A na Rusko pak dopadne Trumpův hněv. Alespoň podle optimistického scénáře…
Ruský (obvykle dobře informovaný) opoziční web Meduza přinesl zajímavou zprávu o náladách ruské politické a bezpečnostní elity. Zdroje z prezidentské administrativy, státní dumy, federální vlády i regionálních vlád zmiňují únavu z války, obavy ze stavu ruské ekonomiky a především absenci jasného plánu, jak válku ukončit. Lidé z bezpečnostních složek pak upozorňují na nemožnost vyhrát válku takového rozsahu s polovičatými nasazením - tím narážejí na Putinovu snahu zachovat zdání normality, nemobilizovat, ani neprovést plný přechod na válečnou ekonomiku.
"Hlavním pocitem je zklamání. Očekávali jsme, že válka skončí, že boje skončí… Už jsme unaveni i z čekání. Člověk má pocit, že se každým dnem propadá hlouběji a hlouběji. Očekávali jsme zrušení sankcí výměnou za mír. Místo toho nám zavádí další a další," řekl Meduze zdroj z ruské vlády. Čte se to dobře. Potíž je, že podobná únava a frustrace je cítit i na ukrajinské straně. Teď jde o to, kdo vydrží déle.
Poláci a Ukrajinci se dohodli na zahájení exhumace ostatků polských obětí takzvaných volyňských masakrů z doby druhé světové války. Etnické čistky, které v roce 1943 provedly na národnostně smíšené Volyni oddíly ukrajinských nacionalistů (Banderovců) vrhají po desítky let stín na polsko-ukrajinské vztahy.
Pro moderní Ukrajinu, která po roce 1991 stále ještě dotvářela ukrajinský politický národ, je Ukrajinská povstalecká armáda jedním z pilířů národní mytologie. Bojovala v nesmírně těžkých podmínkách druhé světové války (i několik let po ní) za nezávislou Ukrajinu doslova proti všem (Sovětům, Němcům, Polákům), ale zároveň má na svědomí masakry Poláků a řada jejich příslušníků se podílela i na protižidovských pogromech.
Pro Poláky je nějaká forma omluvy ze strany Ukrajiny mimořádně důležitá, v Polsku žijí miliony potomků vyhnanců z kdysi většinově či částečně polských území dnešní západní Ukrajiny. Zároveň je to nesmírně citlivá záležitost pro Ukrajince, kteří sami sebe vnímají jako oběti. Exhumace obětí je tak prvním krokem na cestě k vzájemnému usmíření.
V prekérní situaci se ocitl prezident a pán Srbska Alexandar Vučić. Nové americké sankce na ruský ropný průmysl totiž zasáhly i jedinou srbskou rafinerii NIS (Naftna industrija Srbije), jejíž většinový vlastník je od roku 2008 ruský Gazprom. Srbové mají nyní 45 dní, aby vyjednali odchod Gazpromu a pak 15 dní na vyplacení Rusů.
A není to jediný problém, který musí tradičně rusofilní Srbové řešit. Díky válce na Ukrajině a sankcím už nemohou odebírat zbraně od Ruska - svého tradičního dodavatele. Symbolickým zlomem je čerstvá objednávka francouzských stíhaček Rafale a izraelských raketových dělostřeleckých systémů PULS a dronů HERMES.
Možná to ale pragmatickému Vučićovi přišlo vhod. Odklon od Ruska může svým voličům vysvětlovat jako nevyhnutelný důsledek západního tlaku a sám sebe jako mučedníka, který se snaží v obtížné situaci zachránit, co se dá. Stejně jako když v televizi pláče nad Ruskem a zatím potichu přes prostředníky prodává dělostřeleckou munici na Ukrajinu…
Podle týdeníku Spiegel končící německý kancléř Olaf Scholz zablokoval balíček pomoci Ukrajině ve výši tří miliard euro. V balíčku měly být mimo jiné i tři mimořádně důležité baterie protivzdušné obrany Iris-T, deset houfnic a dělostřelecká munice. Scholz se ale postavil proti s tím, že stávající balíčky pomoci jsou dostatečné. Podle Spiegelu se kancléř údajně obává, že si dalšími dodávkami zbraní znepřátelí své voliče před únorovými volbami. Na přijetí balíčku naopak tlačili koaliční Zelení.
Uvidíme po volbách. Pokud vše dopadne tak, jak naznačují předvolební průzkumy, příštím německým kancléřem bude lídr opozičních křesťanských demokratů Friedrich Merz. A ten je na německé poměry ve vztahu k Rusku skutečným jestřábem. Slíbil poslat na Ukrajinu i velmi účinné německé řízené střely Taurus s dostřelem 500 kilometrů. To by výrazně zvýšilo ukrajinskou schopnost přesně zasahovat cíle hluboko v ruském zázemí.
