Merz mluvil o Francii i Británii, jak ale upozornil Macron, "naši britští přátelé mají méně komplexní jaderné kapacity (…) než my. Jsou více závislí na svých amerických partnerech (…)". Britové mají zhruba 200 jaderných hlavic, které mohou na cíl dopravit americké rakety Trident odpalované ze čtyř raketonosných ponorek. Trident je velmi efektivní a účinná zbraň. Kdo je milovníkem seriálu "Jistě pane premiére", vzpomene si možná na Sira Humphreyho, když premiéru Jimu Hackerovi vysvětluje nákup Tridentů slovy "kdybyste byl v obchodním domě v oddělení jaderných raket, vybral byste si Trident". Jenže je americká a Britové tak závisí na Washingtonu.
Francie má v tomto ohledu před Brity náskok. Už od dob Charlese de Gaulla prosazuje vlastní tzv. strategickou nezávislost. To zdůraznil i Macron: "Francie má v této oblasti plnou autonomii (…) jinými slovy, nejsme závislí na nikom jiném, pokud jde o výrobu našich jaderných kapacit, jejich údržbu a provozování ve vzduchu a na moři, což je také francouzské specifikum." Zatímco Britové mohou jaderné zbraně odpalovat jen z ponorek, Francouzi mají i jaderné rakety odpalované z letounů (balistické střely odpalované ze země vyřadila Paříž ze služby v 90.letech).
V rozhovoru s portugalským tiskem Macron prohlásil, že "pokud naši kolegové chtějí směřovat k větší autonomii a odstrašujícím schopnostem, pak budeme muset otevřít tuto hlubokou strategickou diskusi… Jsem k dispozici a otevřený této diskusi."
Macron je ale především francouzský prezident a Francouzi jsou mistři vzletných slov. Často se za nimi ale skrývají vlastní pragmatické zájmy. Je velmi nepravděpodobné, že by Macron kývl na sdílení jaderných zbraní - spíš půjde o rozšíření francouzského jaderného deštníku. Konečné slovo by tak zůstalo v rukou Paříže, potažmo francouzského prezidenta. A jak by mohlo takové rozšíření vypadat? Francouzský analytik Etienne Marcuz nastínil nějaké možnosti: například demonstrativní přelety bojových letounů Rafale s jadernými raketami podél východní hranice EU. Nebo francouzské jaderné vojenské cvičení i na území dalších evropských států a s jejich účastí - stíhačky ostatních evropských států by například doprovázely francouzské Rafaly na simulované bojové misi, tankovací letouny by jim zajišťovaly palivo atd. Mohlo by dojít i ke cvičnému odpalu jaderných raket (samozřejmě bez jaderné hlavice). To vše lze udělat ve velmi krátko době. Francie je také schopna v relativně krátké době vyvinout balistické rakety odpalované ze země, a tak dosáhnout opět schopností jaderné triády (tedy jaderných zbraní odpalovaných ze země, ze vzduchu i z moře).
Má to ale nějaké háčky. V řadě evropských zemí (v Německu především) panuje silný odpor veřejnosti k jaderným zbraním. Ostatně třeba německá Strana zelených vznikla z protijaderného hnutí. A především - kdo bude garantovat, že se tato, ale především jakákoliv příští francouzská vláda, na své spojence nevykašle úplně stejně jako nyní Trumpova administrativa? Speciálně my Češi máme v tomto ohledu jisté zkušenosti…
