Daniel Anýž Daniel Anýž | Názory
Aktualizováno 14. 6. 2020 15:08

Jurodivý Trump a progresivní levice si nemají co vyčítat. Amerika ale extrémy zvládne

V horkém předvolebním létě se politické agendy v USA asi zmocní radikálové z obou stran barikády. Nic se nehne, zákopy se prohloubí. Ale Amerika nikdy nestála na místě, dříve či později půjde zase dopředu.
Amerika se mění. Není to změna skoková, ale pohyb je cítit na každém kroku. Demonstrace hnutí Black Lives Matter.
Amerika se mění. Není to změna skoková, ale pohyb je cítit na každém kroku. Demonstrace hnutí Black Lives Matter. | Foto: Reuters

Po bouři, kterou v současnosti sledujeme za Atlantikem, se jen tak nerozední. Není to možné, v téhle krizi se prolínají nerovnosti sociální, ekonomické a rasové. V jejich součtu si Američané neumějí představit revoluční zlom a ani ho nechtějí. V poměru 55 ku 35 procentům by dali přednost kompromisu za cenu menší změny, než že by chtěli ostrý předěl, ale za cenu rozdělení společnosti.

Foto: Aktuálně.cz

Uplynulé tři týdny demonstrací ovšem ukázaly jeden dílčí, ale velmi důležitý posun. Podle více průzkumů už teď většina Američanů souhlasí s tím, že argumenty hnutí Black Lives Matter (BLM), které se zformovalo před sedmi lety, jsou důvodné. Většina Američanů, 57 procent, už považuje policejní násilí vůči černochům za reálný problém. Ještě v roce 2016 to bylo jen 34 procent.

Obdobný skokový nárůst ukazují i další šetření a především je to vidět na ulicích v počtech a složení demonstrantů. Je jich mnohem více na mnohem více místech a je mezi nimi zdaleka více bílých než dříve. Nabízí se tak šance k nápravě alespoň jedné velmi podstatné věci, kterou jsou metody a přístup policie.

Už žádné "kravaty", pánové

Demokraté v Kongresu už představili svůj návrh zákona, republikáni na něm pracují. A jsou mezi nimi překryvy, například zákaz škrcení (takzvaná kravata), jež mohou policisté zatím uplatňovat při zatýkání. Obě strany by souhlasily i s určitým snížením stupně právní ochrany, kterou teď požívají policisté při posuzování zákroků, jichž se dopustili ve službě.

A zdá se, že kompromis by se našel také v alespoň částečném omezení dosavadního masivního vyzbrojování policie přebytky armádní techniky a zbraní. V ulicích amerických měst by už nejezdilo tolik obrněných policejních vozů, vybavených původně na to, aby v Iráku přežily výbuch improvizované bomby (IED).

Byly by to zcela konkrétní věci, které by mohly současnou nedobrou situaci postupně trochu zlepšit. Může se to ale podařit? Odpověď je bohužel spíše skeptická. Máme pět měsíců před prezidentskými i kongresovými volbami - a je zřejmé, že z obou stran barikády se agendy chápou radikálové.

U republikánů je to jejich jurodivý vůdce, prezident Donald Trump. Vysílá do světa nechutné tweety. Například tvrdí, že pětasedmdesátiletý demonstrant, který po zásahu policisty v Buffalu zůstal bezvládně ležet na chodníku s kaluží krve u hlavy, své zranění jako správný provokatér simuloval.

A jakýkoli demokratický pokus o úpravu praktik strážců zákona už předem preventivně označuje za volání "radikálních levicových demokratů po definancování a zrušení policie".

Konec policie v Americe

Ze sloganu "defund police" se Trumpovi už podařilo udělat jeden z největších strašáků nadcházející předvolební kampaně. Přízrak rozkladu policie, pokud by volby vyhrál demokrat Joe Biden.

Je to lež, ani vedení demokratů v Kongresu, ani jejich kandidát na prezidenta Biden policii rozpouštět nechtějí. Ani ji nechtějí připravit o peníze určené na klíčové úkoly. Ale navrhují například, aby se už tolik neutrácelo za výše zmíněnou "militarizaci" (nákup armádního vybavení) a aby policie nebyla rutinně volána k pranicím studentů na střední škole nebo k problémům psychicky nemocných, neboť to mohou - a měly by - zastat jiné služby.

Smůlou demokratů v čele s Bidenem ale je, že také oni mají své - a hodně hlasité - radikály. Ty, kteří slogan o definancování policie skutečně myslí doslovně: zrušit a zavést jakési občanské hlídky či domobranu. V Minneapolisu si to tamní radní už i odsouhlasili. O tom, kdo přesně a jak by na sebe vzal úlohu strážců pořádku, zatím ale tak jasno nemají. Prvořadá je pro ně destrukce "starých pořádků".

Obdobně, jako když demokratičtí radikálové chtějí rovnou zrušit celý federální Imigrační a celní úřad (ICE). I když by s tím souhlasila jen pětina Američanů (nejspíše právě jen těch radikálů) a podpora plošného definancování policie je ještě nižší - jen šestnáctiprocentní.

Biden bude opakovaně říkat, jako už to udělal v minulých dnech, že definancovat a rozpouštět policii nechce. Ale jestliže levici v demokratické straně neutiší, pak i kdyby mluvila jen okrajovým šeptem, Trump z toho vyrobí varovný, válečný pokřik do kampaně.

Ve výsledku je tak nepravděpodobné, že by se Amerika před listopadovými volbami dočkala nějaké reformy policejního systému. A naděje, že se věci někdy změní k lepšímu, v tuto chvíli přichází spíše od jednotlivců než od jakékoli organizované politické síly.

We shall overcome…

Budou to lidé, jako je generál Charles Q. Brown - historicky první černoch, který se stal velitelem amerických vzdušných sil, U.S. Air Force. Nebo jako generál Brown, který zveřejnil pětiminutové video, jež je z velké části osobní reflexí jeho životní cesty Afroameričana bílým prostředím vojska až na jeden z velitelských vrcholů.

V současné rozbouřené společenské debatě, s extrémy a emocemi na obou stranách, je to dávka střízlivé reality - černoši to mají těžší, ve svých kariérách jsou osamocenější, jejich výchozí bod je níže, jejich cesta vzhůru je delší a složitější. "Myslím na to, jak jsem musel pracovat dvakrát tvrději, abych ukázal, že jejich očekávaní a představy o Afroameričanech byly chybné," říká generál Brown o svém bílém vojenském okolí.

Ale zároveň ukazuje, že bílá většina chce a umí být nápomocna. "Myslím na své mentory a jak zřídka jsem měl mentora, který vypadal jako já. Myslím ovšem na jejich dobré rady, které mě vedly k úspěchu, i když většina mých mentorů se nemohla vcítit do mé zkušenosti Afroameričana."

Nebude to skok ani revoluce, ale věci půjdou krok za krokem k lepšímu. Tak, jak se ostatně dělo i doposud. Postavení černochů v americké společnosti je dnes zdaleka lepší, než bylo před půl stoletím, kdy byly přijaty přelomové občanskoprávní zákony.

V nadcházející horké volební sezoně sice obě strany budou držet pozice ve svých zákopech, ostřelovat se třaskavou propagandistickou municí, agendy se nejspíše zmocní radikálové. Ale Amerika nikdy nedokázala stát dlouho na místě. A půjde znovu dopředu.

Některé ulice se proměnily v bojovou zónu, většina lidí ale protestuje klidně, líčí Renata Tichá z Minneapolisu, kde zemřel černoch George Floyd. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 15 minutami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Martin dosáhl na Vueltě po dvou třetích místech etapového triumfu

Třetí etapu cyklistické Vuelty těsně vyhrál irský závodník Daniel Martin ze stáje Israel Start-Up Nation před Slovincem Primožem Rogličem. Obhájce loňského prvenství Roglič, který hájí barvy týmu Jumbo-Visma, udržel červený dres pro vedoucího jezdce celkového pořadí. Devětačtyřicátý byl Jan Hirt, Zdeněk Štybar obsadil 125. místo.

Stejně jako v úvodních dvou etapách byl i tentokrát na 166 kilometrů dlouhé trati z Lodosy do Vinuesy k vidění únik, který však skončil neúspěchem a nesehrál roli v pořadí etapy. Krátce před cílem to zkusili také Francouzi Kenny Elissonde a Clément Champoussin, ale ani jejich pokusy nepřinesly umístění na pódiu.

V závěru mimořádně náročného stoupání o délce přes deset kilometrů, jímž dnešní třetí díl končil, hráli prim hlavní favorité. Čtyřiatřicetiletý Martin potvrdil svou pověst výborného vrchaře a po dvou třetích místech, jež si vyjel v úterý a ve středu, tentokrát oslavil po devíti letech druhý etapový vavřín z Vuelty.

Během rozhovoru krátce po dojezdu rodák z Birminghamu jen ztěžka zadržoval slzy dojetí. "Už jsem tady byl tento rok vítězství hodně blízko… Hrozně moc jsem chtěl pro náš tým vyhrát. Po celý rok se k nám včetně sponzorů choval i přes problémy s koronavirem skvěle, žádné krácení platů či něco podobného. O to více namotivovaní jsme během té nucené závodní pauzy byli, abychom ještě tvrději trénovali," připomněl Martin.

"Během Tour de France jsem se potýkal se zraněním, takže nebylo moc reálné vyhrát tam etapu, ale dnes jsem byl zcela odhodlaný to dokázat. Kluci z týmu mi ohromně pomohli, každý z nich na tom má svůj podíl. Vítězství patří z části jim a z části také mé ženě, neboť tohle je poprvé, co jsem vyhrál závod od narození našich dětí. I proto je pro mě tenhle úspěch tak mimořádný," dodal Martin.

Druhý Roglič vede celkové pořadí o pět sekund právě před Martinem, třetí dnes dojel těsně za Slovincem i díky dobré práci týmového parťáka ze stáje Ineos Grenadiers Chrise Froomea v průběhu etapy Ekvádorec Richard Carapaz. Třetí příčka mu průběžně patří i celkově, na Rogliče má manko 13 sekund.

Smůlu měl dnes po středeční etapě čtvrtý muž celkového pořadí Esteban Chaves (Mitchelton-Scott). Kolumbijec se jen pár kilometrů před cílem potýkal s technickými problémy a ztratil kvůli tomu na nejlepší závodníky dne více než minutu. Hirt dojel s mankem dvou minut a 21 sekund, Štybar ztratil přes 11 a čtvrt minuty.

Po velmi náročném startu, kdy peloton během tří kopcovitých etap urazil více než 490 kilometrů, je v pátek na pořadu první rovinatá etapa. Z Garray do cíle v Ejea de los Caballeros čeká na cyklisty téměř 192 kilometrů.

Cyklistický závod Vuelta - 3. etapa (Lodosa - Vinuesa, 163,8 km):

1. Martin (Ir./Israel Start-Up Nation) 4:27:49, 2. Roglič (Slovin./Jumbo-Visma), 3. Carapaz (Ekv./Ineos Grenadiers) oba stejný čas, 4. Poels (Niz./Bahrajn-McLaren) -4, 5. Vlasov (Rus./Astana) -7, 6. Mas (Šp./Movistar) -9, 7. Grossschartner (Rak./Bora-hansgrohe), 8. Carthy (Brit./EF Pro Cycling), 9. Kuss (USA/Jumbo-Visma) všichni -12, 10. Champoussin (Fr./AG2R La Mondiale) -24, …49. Hirt (ČR/CCC) -2:21, 125. Štybar (ČR/Deceuninck-Quick Step) -11:19.

Průběžné pořadí: 1. Roglič 12:37:24, 2. Martin -5, 3. Carapaz -13, 4. Mas -32, 5. Carthy -38, 6. Kuss -44, 7. Grossschartner -1:17, 8. Chaves (Kol./Mitchelton-Scott) -1:29, 9. Soler (Šp./Movistar) -1:55, 10. Bennett (N. Zél./Jumbo-Visma) -1:57, …43. Hirt -23:50, 106. Štybar -42:08.

Zdroj: ČTK
Další zprávy