Nejdříve k promiskuitnímu používání některých pojmů. Je diametrální rozdíl mezi pojmy

A) ekologie-ekolog,

B) ekologismus-ekologista,

C) environmentalismus-environmentalista a

D) ochrana přírody-ochránce přírody.

A) je objektivní pozitivní věda, zjednodušeně řečeno o vztazích mezi živou a neživou přírodou. Potýká se s takovými fundamenty jako je vůbec definovat život. Rozhodně není jejím cílem vytváření norem.
B) je politický směr který pro své cíle (zne/vy)užívá, jako jiné politické směry, i poznatky vědy, které si interpretuje po svém. Jako příklad do nebe volající hlouposti je odůvodňování kritiky individuální dopravy tvrzením, že jízda autem není v průměru rychlejší než průměrná rychlost lidské chůze, neboť se musí započítat i doba, kdy automobily stojí. Což je ale nesmysl neboť takto zjištěné statistické veličiny nejsou srovnatelné. Firmy jako "Greenpeace" hledají jen vlastní zviditelnění a není bez zajímavosti sledovat jak si její "verbíři" vybírají nové potencionální "vojáky". Ale na rozdíl od pana profesora jsem přesvědčen o tom, že do politického spektra patří, je to asi rozdíl v definici demokracie.
C) je ekonomický směr preferující dlouhodobější planování před kratkodobým efektem a objektivně se ukazuje správnost tohoto přístupu.
D) rozhodně nemá nic společného s B. Tady je hlavním rozdílem "nekecat, nehledat cestu ke zviditelnění, ale něco dělat" a z takových lidí rozhodně strach nemám.

Nyní k otázkám (čísla podle pořadí jejich uvedení na stránkách):
1) Uplatňovat zásadu nutné opatrnosti a ne jen brát ohled na krátkodobý prospěch a lobby různých "najezdníků". Ono nejde o to, zda je nějaká hypotéza prokázaná, ale o to, že až by se prokázala mohlo by být pozdě. Takhle třeba došlo k havárii v Černobylu, která vůbec nebyla způsobena "technikou z východu" jak často vykřikují "blokátoři hranic" a i někteří naši současní vládní činitelé, ale že při jednom z testů zásadu nutné opatrnosti nahradila přílišná důvěra ve správnost teorií.
2) O klimatických změnách můžeme diskutovat, můžeme s nimi nesouhlasit, ale to je tak všechno co se dá dělat. K výkyvům klimatu docházelo, dochází a docházet bude. Rozhodně y vlady a HLAVNE EKONOMICTI GURU měli hledat ekonomicke modely, ktere by motivovaly ke snizovani emisi vubec. Historie a archeologie prinasi dost dukazu, ze degradace zivotniho prostredi vede k degradaci ekonomicke a spolecenske. Jde o to, ze menime energetickou bilanci Zeme. Behem kratke doby nekolika stoleti uvolnime zpet energii akumulovanou za cca poslednich 0,5 miliardy let vyvoje zivota na Zemi (co se tyka uhli a ropy). Zakonum termodynamiky proste neporucime.
3) Na otazku polozenou ad hoc nelze odpovedet jinak nez TO ZALEZI JAK BUDOU UCHOPENY. (Kapitalismus, ci trzni demokracie, neni vrcholem spolecensko-ekonomickych forem, jako jim nebyla otrokarska spolecnost,  feudalismus, nebo socialne inzenyrsky socialismus.)
4) Pokud se stane "OMEZ A OBCHODUJ" CILEM a nikoli prostredkem tak ZADNY. NA nasi SCHOPNOST CELIT HROZBAM nebude mit vliv ANI JAKO PROSTREDEK. Z poznatku antropologie i archologie, ale konec koncu i z ekologie plyne ze v prostedi bohatem na zdroje nemaji organismy zadnou potrebu nejak zmenit svoje vzorce chovani. Jedine co je tu jiste je fakt ze clovek - Homo sapiens je organismus.
5) Moralni odpovednost tzv. "vyspelych zemi" vuci "rozvojovym" spociva v tom, ze ty dnes "vyspele" prerusili v minulosti v tech "rozvojovych" prirozene kontinuum spolecenskeho rozvoje, kterym si sami prosly. ROZHODNE NELZE akceptovat, aby EMISE BYLY OMEZENY JEN NEKDE. Exploataci prirodnich zdroju v "rozvojovych" zemich, ktere jsou daleko nelze pripustit a to i z velmi pragmatickych duvodu. VALKA O VODU JE TOU NEJHORSI JAKA BY MOHLA BYT VEDENA. Odpovednost "vyspelych" spociva v tom, investovat prostredky do hledani takovych pristupu, aby bylo mozne zvysovat zivotni uroven bez extenzivniho a neefektivniho drancovani prirody. NA ZVYSOVANI ZIVOTNI UROVNE MAJI PRAVO VSICHNI. To by ale znamenalo klepnou pres prsty spojenectvi mistnich mafii a nednarodnich korporaci, coz je za dane konstalace rozdeleni moci ve svete nerealne.

Roman Pipek, informatik (a taky biolog), Praha 

1) Otázka je položena sugestivně, jakoby bylo dáno, že člověk přispíval ke klimatickým změnám. Lidé, se vší svoji technologií, jsou jen zlomeček přírodního koloběhu a existují jako zátěž zeměkoule skutečně jenom krátkou vesmírnou
vteřinu. Na počasí mají asi takový vliv jako komáři.

2) Vládní politika by měla, v rámci svých možností, vytvářet obranné mechanizmy vůči přírodním katastrofám a změkčovat
jejich dopad na občany. Regulaci emisních plynů by měla podporovat, protože to přidává práci - asi tak jak Hladová zeď.

3) I tato otázka je suggestivní. I kdyby byly klimatické jevy předpovidatelné a řešitelné, nemohli bychom přece jejich řešení svěřit politikům - ti mají problémy se základním účetnictvím, natož aby se ještě měli zabývat přírodními vědami. Výsledek jejich zásahů v národní ekonomice je rovněž nepředpovidatelný. Mohl by být i pozitivní.

4) Cap-and-trade policies jsou jen státními a nadnárodními odpuskami. Na naše schopnosti ovlivnit klimatické změny budou mít asi takový dopad, jako měly zmíněné odpustky na náš vstup do nebe.

5) Následkem výše zmíněného kšeftování s povolenkami a našich ekonomických zájmů, jakož i tradičního politicko-hospodářského chování mnoha rozvojových zemí, je úplně jedno, jakým způsobem je budeme podporovat, ale nemůžeme po nich požadovat, aby svůj vývoj podřizovali něčemu, čemu nevěří.

V. Lanny Rosický, penzista

Vážení, celý problém s globálním oteplováním je vykonstruovaný politiky, kteří si nechtějí špinit prsty s řešením praktických otázek, jako jsou:

1) Zahlcování příkopů odpadky z plastů a prázdnými konzervami, které uklízí jen vítr, když je tam předtím naházeli lajdáci.

2) Zdravé prostředí v ČR více ohrožují miliony psů, kteří zamořují svými fakáliemi nejen chodníky ve městech, čímž slouží k vytvoření prostředí vhodného pro šíření tyfu, ale i okolí zdrojů pitné vody. Zde by mohl jít příkladem prezident Havel, když by se nechal nafil movat, jak v rytmu tanga likviduje výpěstky svých hafanů...

3) Globální oteplování je nesmysl, pokud v Gronsku kontinentální ledovec tloustne každý rok o 5 centimetrů.

Díky za prostor

Lumír Mosler, Příbram

Pokud jde o to, zda a jak člověk přispívá ke klimatickým změnám a s vědomím povinností vůči našim občanům: co by podle Vašeho názoru měli zákonodárci brát v úvahu, když se zabývají klimatickými změnami?

Zákonodárci by hlavně měli jit příkladem a uskromnit se ve svých materiálních potřebách, byt příkladem skromnosti a čestnosti nezapomínat na své spoluobčany kteří je zvolili na jejich posty, nerozhodovat se ekologicky nebo ekonomicky ale proste logicky ve prospěch všech občanu.

Jak by vládní politika měla řešit výskyt a následky klimatických změn a do jaké míry by se měla soustředit na regulaci emisí skleníkových plynů?

Ať už jsou klimatické změny ovlivněny působením člověka nebo jsou přirozené mel by se přijmout princip předběžné opatrnosti zejména energetickou politikou státu která by byla zaměřena na utlumeni fosilních zdrojů energie na nezbytné minimum a její nahrazeni jadernou energii a ekonomicky přijatelnými formami obnovitelných zdrojů energie a to nejen proto ze fosilní zdroje vypouštějí skleníkové plyny ale hlavně proto že fosilní zdroje jsou cenou surovinou pro chemicky průmysl a je nerozumně je spalovat.

Vlády by měli podporovat programy na úspory energii, a investovat do výzkumu nových zdrojů energii a zefektivnění stávajících zdrojů.

Dále je potřeba aby vlády přeorientovali dopravní politiku, optimalizovat dopravu, preferovat dopravní prostředky které lze pohanět elektrickou energii (vlaky, tramvaje, trolejbusy) podporovat výzkum a zavadění elektromobilů.

Jaký budou mít různé scénáře politického řešení této otázky, se kterými jste se setkal, vliv na národní ekonomiky, na spotřebitele, na vytváření pracovních míst a budoucí inovace?

Pokud se půjde cestou rozumu a výše popsaných řešení s převedením uvolněných pracovníků z optimalizovaných a zefektivyzovaných vyrob, těžby a přepravy do výzkumu a vývoje tak nedojde k negativnímu ovlivnění ekonomiky naopak by ji to mohlo prospět tak jako i životnímu prostředí.

Pokud však vlády půjdou cestou nereálných řešení jako je nepromyšlená a masivní podpora neefektivních alternativních zdrojů bude ohrožena nejen ekonomika ale i životni prostředí.

Jaký dopad a účinnost budou mít politiky založené na principu "omez a obchoduj" (tzv. "cap-and-trade policies") na zmírnění hrozeb spojených s klimatickými změnami a naši schopnost čelit těmto hrozbám v budoucnu?

Nevím zda zrovna emisní povolenky jsou ten nejlepší nástroj,  bylo by dobré každý rok vydat o něco menši množství povolenek jinak ztratí zcela svůj smysl, každopádně vše co omezí používání fosilních zdrojů je lepši než nic otázka ovsem je jestli by nebylo výhodnější lidské síly které se musí zabývat emisními povolenkami využijí do výzkumu a vývoje.

Jaká je morální zodpovědnost vyspělých zemí vůči zemím rozvojového světa? Měly by se vyspělé země pustit do programů, které významně omezí emise, zatímco rozvojové země mohou pokračovat v navyšování emisí v nezmenšené míře?

Rozvojové země musíme zapojit do programů na snížení a zabránění závislosti na fosilních zdrojích, nemůžeme dopustit aby udělali stejnou chybu jako my.

Rozvojové země mají šanci poučit se z chyb vyspělých zemí a s jejich pomocí vybudovat hospodářství nezávislé na fosilních zdrojích.

Za pravopisné chyby se omlouvám.

Rudolf Reich, Praha, prodavač

Jak by vládní politika měla řešit výskyt a následky klimatických změn a do jaké míry by se měla soustředit na regulaci emisí skleníkových plynů?

Dobrý den, myslím, že co se týče soukromých občanů a jejich znečišťování prostředí, vláda by se neměla soustředit na nějaké regulace a pod., ale pomoci mediální a reklamní kampaně docílit toho, aby lidé sami od sebe chtěli zlepšit prostředí ve kterém žijí a aby se museli před sousedy a známými stydět za to, že znečišťují své okolí více, než ostatní.

Jakub Milata, Ropice u Českého Těšína, student, jednatel s.r.o.

Protože pana Klause uznávám jako člověka, který to má v hlavě uspořádané, záměrně jsem nečetl jeho odpovědi, abych jimi nebyl ovlivněn.
 
K otázce č. 1:
 
Jsem přesvědčen, že vliv člověka na globální oteplování je naprosto zanedbatelný. Klimatické změny probíhají na naší planetě naprosto kontinuálně od počátku existence Země.
 
Existuje bezpočet důkazů, že podnebí se i za dobu lidské existence několikrát radikálně změnilo. Svědčí o tom např. výzkumy sněhové vrstvy na Kilimandžáru, kde je prokázáno, že sněhová pokrývka (která nyní v souvislosti s globálním oteplováním mizí) se za posledních 10 až 12 tisíc let "ztratila" a opět vznikla čtyřikrát.

Lze ale připomenout také fakt, že v Grónsku, které je pro nás krajinou prakticky věčné zimy bylo kdysi mírné podnebí, pěstovaly se tam podobné plodiny jako v Evropě a název ostrov získal od své zelené barvy.

Výrazně se klima začalo měnit teprve na přelomu 1. a 2. tisíciletí po Kristu, trvalé osady zde existovaly ještě v 15. století. V téže době v zimě zamrzalo moře kolem břehů severní Evropy ( takzvaná malá doba ledová ve 2. pol. 17.a počátkem 18. století), naopak na New Foundlandu, nyní zmrzlé nehostinné krajině,  dozrávaly hrozny.
 
Není to tak dávno, koncem sedmdesátých let, varovali američtí vědci z Goddardova institutu svět, že nadchází nová doba ledová a dokazovali, že vlivem výrazného ochlazování obou pólů se mění směr větrů a mezi mnoha jinými důsledky tohoto jevu dochází k vysušování afrického kontinentu, včetně rozšiřování plochy Sahary.

Ti, kteří tvrdí, že ke změnám klimatu dochází vlivem lidské činnosti většinou žádné relevantní důkazy nepřinášejí a obvykle se opírají o krátkodobá měření, buď proto,že dlouhodobá neexistují, nebo proto, že se to lépe hodí k podpoře jejich katastrofických teorií.
 
Ze změn klimatu se stalo, nevím proč, novodobé náboženství. Zdá se totiž, že určitá skupina lidí má nezvládnutelné nutkání řídit chování lidstva  a  používá k tomu buď nějaké náboženství  nebo  jinou, většinou zcela scestnou, ideologii.  A environmentalismus bezpochyby ideologií je.

Kde diskutující pan Roman Pipek přišel na to, že environmentalismus je ekonomický směr, to bůh suď, ale je to politická teorie a ideologie velmi podobná dalším, lidskou svobodu omezujícím, -ismům.
 
Takže globální změny klimatu jsou, vliv člověka na ně marginální, nebo nulový a zákonodárci by neměli v tomto ohledu dělat nic jiného, než dělali dosud - regulovat v míře rozumné lidskou činnost v ekonomické a jiných oblastech, aby nedocházelo ke škodám na životním prostředí větším, než je nezbytné.
 
K otázce č. 2:
 
Regulace emisí skleníkových plynů by měla být řešena zhruba stejně, jako tomu bylo dosud, tedy tlakem na jejich stálé a úměrné snižování. Je jistě nutné regulovat emise tak, aby byly produkovány v míře nepoškozující zdraví lidí ( a ostatní přírody), ale přijímat zběsilá opatření ochromující ekonomiku může být jedině kontraproduktivní..
 
K otázce č. 3:
 
Podléhání tlaku ekologických aktivistů, environmentalistů a s nimi spojených nátlakových skupin v míře, jakou nám někteří politici připravují, bude mít katastrofální důsledky pro hospodářství a pro lidský život vůbec. Dojde k výraznému poklesu výroby v některých odvětvích ( způsobeným jednak snížením prodejů, jednak zvyšováním nákladů ), např. v automobilovém průmyslu, který je v mnohých státech hnacím motorem ekonomiky.

Krajina bude devastována stožáry větrných elektráren, které ovšem potřebnou energii nevyrobí a tak bude energie přes pokles průmyslové výroby nedostatek. Zvýší se nezaměstnanost možná i více jak dvakrát, na sociální dávky a důchody však peníze nebudou...
 
K otázce č. 4:
 
Obchodování s emisními limity mi připadá jako zcela scestná záležitost.
 
K otázce č. 5:
 
Stamiliardové půjčky vydané na pomoc rozvojovým zemím "rozpuštěné" do soukromých kont, na nákup zbraní a na megalomanské programy s nulovým, mnohdy spíš záporným efektem jsou důkazem, že speciální programy pro rozvojové země (pomineme-li krátkodobá humanitární opatření) jsou úplně na nic.

Jediné co pomůže, a to ve všech relevantních oblastech, je vytvoření podmínek pro rovný přístup rozvojových zemí na globální obchodní trhy, odstranění dotací na spotřební výrobky, zejména potraviny( v nichž vyniká právě největší ekokřikloun EU), likvidace administrativních a jiných bariér a zapojení ekonomik těchto států do světového volného trhu tak, aby se jejich hospodářství začalo zvedat ode dna.

Potom nebude třeba jim zmírňovat podmínky v čemkoliv, ať je to splácení dluhů, nebo promíjení neekologické ekonomiky.
 
Ing. Bedřich Mrázek, živnostník, ekonom, Olomouc

1. Názory a doporučení odborníků na klimatologii a ekologii.

2. Před vládami stojí několik úkolů: stanovení větších daní na emise, stanovení přísnějších limitů pro emise, podpora rozvoje techniky ohleduplné k životnímu prostředí a podpora šetření energií.

Daňově musí být zatíženo ničení přírody, naopak musí být zmenšeno zdanění práce. Regulace emisí musí být jednou z hlavních priorit. Dále by se do jejich rozhodování měla promítnout myšlenka nulového růstu: je potřeba se vzdát fixní ideje ničím neomezeného hospodářského růstu, v které bloudí jako v bludném kruhu.

3. Je potřeba pokusit se následky minimalizovat, je však třeba počítat s tím, že něco stát budou. Je třeba, aby je nezaplatili nejchudší.

4. Nelze se domnívat, že je to jen jakési technicistní řešení. Za současnými problémy stojí komerční pojetí naší společnosti založené na heslu "business first", kterého je třeba se vzdát.

5. Obecně lze říci, že emise musí snižovat všechny země bez výjimek status rozvojové země nesmí být generálním pardónem. Morální povinností vyspělého světa je ale hnát snižování vlastními prostředky dopředu a rozvojovým zemím pomáhat co do know-how, technologií, osvěty atp. Každý musí na snižování přispět takovým dílem, v jakém na to má.

Petr Slavotínek, kulturní redaktor, Praha 1

Reakce na odpovědi pana Klause americkým kongresmanům.

Rád bych se Vás pane Klausi zeptal, kdo Vás oprávnil hodnotit, co je pro lidstvo nejlepší a co je správné?  Co to je svobodná společnost? Chcete říci, že dnes, kdy nás ovládají nadnárodní korporace prostřednictvím médií, reklam a předhazováním průmyslové, chemické, jedovaté a umělé masy zbytečných "spotřebních" potravin, té masy zbytečných věcí, které vůbec k životu nepotřebujeme, které ničí naše vjemy, zanášejí naše domovy odpady, jsme svobodní?

Současná "Tržní ekonomika", současná "vyspělá civilizace" je masou, která je ovládána nadnárodními společnostmi, které sledují jediný cíl vydělat co nejvíce peněz. Jsme civilizací výrobců odpadů, plýtvačů surovin, nerespektujeme základní princip rovnováhy života na této zemi " všeho tak akorát" Místo abychom se učili od některých přírodních kmenů, které dokáží žít v rovnováze se svým prostředím, je likvidujeme.

Neustále slyšíme větší spotřeba, víc těžby, větší růst, více výroby, více exportu, stále dokola víc, víc, víc, ekonomický růst . Kam až chceme růst? Jako bychom byli slepí k historii vyspělých civilizací, na jejichž zániku se nejvíce podílel jejich nekonečný, bezmezný "růst" a pýcha o které také hovoříte, sám pyšnější než kdokoli druhý.

Souhlasím, že by měli zákonodárci chránit peníze daňových poplatníků, ukažte mi zemi, až na malé vyjimky, kde tomu tak je? Co se nám to snažíte namluvit? Specielně vlády ČR jsou ukázkovými plýtvači peněz daňových poplatníků neřkuli přímo zpronevěřiteli a to včetně zákonodárců, jenom těch kauz, které byly zveřejněny je až až a každý občan by dal k dobrému minimálně jednu další ze svého života!

Zákonodárci neustále podléhají tlaku lobystů, kteří prosazují své zájmy, nikoli zájmy občanů. Je nehorázné, co říkáte. Tváříte se jako bychom my obyčejní lidé byli masa bez názorů, bez schopnosti myslet, vidět, vnímat, schopni jen vhodit volební lístek do urny a pak už držet jen ústa a správně se klanět.

Tímto úplně ztrácíte kredit, který jste měl u mé osoby a věřím, že i u mnoha dalších občanů, kterým ještě zůstal trochu zdravý rozum v té atmosféře různých kampaní a masáží mozků naší slavné demokracie a tržní ekonomiky.

To, že Vám nesedí environmentalisté, házíte do jednoho koše vše, co jedni lidé pro ochranu přírody dělají, protože jim není jedno, že všichni lidé a to včetně jich samých dovedli tuto planetu tam, kde je dnes. Sundejte si laskavě ty růžové brýle a podívejte se kolem sebe, už je nosíte hodně dlouho.

To, že na této zemi vždy probíhaly změny a to i dramatické, že docházelo k vyhynutí druhů, atd., neznamená, že se toho budeme přeci účastnit a likvidovat přírodu, protože se to stejně děje odjakživa? Na co máme rozum?

Každému člověku se líbí krásná příroda, ať už to přizná nebo ne. Omezení nadměrné a často zbytečné spotřeby není nic co by někoho omezovalo, kromě magnátů průmyslu, kteří přijdou o své nadměrné zisky.

Denně sníme stejně jen omezené množství jídla a den má jen 24 hodin.

Stejně tak, jako se neosvědčili různé ismy a to i kapitalismus, neosvědčí se tržní ekonomika a demokracie v našem současném pojetí, protože se nevěnujeme dostatečně tomu nejpodstatnějšímu a to je vzdělání nás všech a výchova našich dětí. My potomci Komenského, vyučujeme stále metodami, které dělají z lidí jen ovce, chodící encyklopedie.

Informace, které se studenti bezhlavě "drtí", aby měli další čárku ve studijní knížce nebo indexu, často nejsou v té době již aktuální nebo jim chybí to nejpodstatnější, znalost praktického použití. Z dětí děláme stroje, podpora skutečného rozvoje, který by z nich dělal osobnosti neexistuje. Jesle, školky, výchovná zařízení podobná kasárnám zvané školy, to jsou naše nástroje ke "vzdělávání a výchově "dětí?

Ptám se Vás pane Klausi co jsou to "důležité potřeby miliónů lidí" a kterých lidí? Nás v Evropě, v Africe, v deštných pralesích v Pákistánu.?

Co myslíte pojmem " lidstvo"? Od jaké doby? Nezdá se Vám že za slovo komunismus skrýváte kde co? Na jednu stranu kritizujete komunismus na druhou stranu státy, které se k těmto fantasmagoriím hlásí podporujeme, Čína je toho zářným příkladem.

A co dnešní režimy, které vůbec nejsou komunistickými? A které provádí genocidu miliónů lidí po celém světě, včetně i takových zemí jako je USA? Nebo si myslíte, že vyhladit "omylem" nějakou bezvýznamnou vesničku v Afganistánu, Iráku či jinde, kde jsou zrovna zlobiví teroristé či jiní zlobivci, nelze považovat za genocidu? Proč asi takoví teroristé vůbec existují? Že by důsledky našeho svobodného světa?

Vaše doporučení je opravdu hodno politika dnešní doby:

"Mým doporučením proto je věnovat pozornost tisícům maličkostí, které negativně ovlivňují kvalitu životní prostředí. A chránit a podporovat základní systémové faktory, bez nichž by hospodářství a společnost nemohly účinně fungovat tj. zajistit lidskou svobodu a fundamentální ekonomické mechanismy jakými jsou svobodný trh, fungující systém cen a jasně definovaná vlastnická práva. Ty motivují ekonomické subjekty k racionálnímu chování. Bez nich nemůže žádná vládní politika chránit občany, ale ani životní prostředí."

Nezlobte se na mne, ale toto je opravdu směšné.  Každý den se setkáváme s dopady svobodného trhu na naše životy. Proč lidé ve vyspělých zemích trpí daleko větším pocitem nespokojenosti, strachu z budoucnosti , necítí se být šťastnými atd? Toto jsou všechno důsledky této vaší "svobodné společnosti" která vůbec není svobodná. To, že mohu odjet kam se mi zachce, že si můžu koupit co se mi líbí ještě neznamená, že jsem svobodný.

Vysvětlete nám obyčejným lidem, proč ještě dnes musíme pracovat 40 hod týdně? Neustále dochází k vylepšování pracovních postupů, produktivity práce, jsme samá inovace, vynález neustále si zjednodušujeme pracovní postupy, spoustu práce za nás vykonávají stroje.

Pro koho pracujeme, kdo udává pravidla a proč? Vsadil bych se , že stejně nespotřebujeme v průměru ani polovinu toho co vyrobíme. Pro koho to vše vyrábíme? Pro naše skládky? Pro zisky oněch korporací a magnátů? Pro naše slavné politiky a vlády, aby si mohli hrát na vládce?

Ano Země je na prvním místě, protože ona nám dala prostor pro život a ona rozhodne kdy nám ho zase vezme, pane Klausi.

S pozdravem

Občan Jaromír Štrup, Plzeň

Budu se zbývat jen prvními dvěma  otázkami, protože si myslím, že odpovědi se týkají i zbylých tří.

1.  Pokud jde o to, zda a jak člověk přispívá ke klimatickým změnám a s vědomím povinností vůči našim občanům: co by podle Vašeho názoru měli zákonodárci brát v úvahu, když se zabývají klimatickými změnami?

Skutečně vědecké výzkumy o příčinách (možné) změny klimatu ještě zdaleka nejsou ve stádiu, kdy by se jimi měli zabývat zákonodárci. Výstupy, které jsou nám pomocí nátlakových skupin předkládány, nejsou vědeckými výsledky v pravém slova smyslu, protože neprošly oponentními mechanismy, ve vědě obvyklými.

Zákonodárci by měli mít v tomto stádiu na mysli jedinou věc: Podpořit, třeba i rozpočtovými pravidly, výzkum klimatu v širším rozsahu, než dnes. Peníze by byly takto vynaloženy mnohem účinněji, než při zavádění zbrklých opatření na základě neúplných znalostí.

2.   Jak by vládní politika měla řešit výskyt a následky klimatických změn a do jaké míry by se měla soustředit na regulaci emisí skleníkových plynů?

Při uvážení všech nynějších i budoucích energetických potřeb lidstva a možností jejich uspokojování se ukazuje, že nahrazení zdrojů, produkujících zároveň skleníkové plyny alternativními zdroji je v současné době nemožné, aniž by to zásadně ovlivnilo světovou ekonomiku. S jedinou výjimkou jaderné energie.

Proto by se vládní politika měla spíše než restrikcí a regulací zabývat rozvojem jaderných zdrojů a podporou výzkumu termojaderných čistých technologií. Zároveň pak cíleně pracovat na změně postoje veřejnosti, vedené denně polovzdělanými bulvárními médii (bohužel i veřejnoprávními) směrem k iracionalitě.

RNDr. Jiří Skála, fyzik, Praha