reklama
 
 

100 let republiky: Babiš zažil satisfakci za 21. srpen, ale problém se mu vrátí

29. 10. 2018 13:00
Mlčet o 28. říjnu 1988 je chyba. Bez toho byly oslavy neúplné.

Jednadvacátého srpna čelil Andrej Babiš před rozhlasem rozhořčenému davu. Demonstranti ho na pietě za oběti invaze roku 1968 vypískali.

Dva měsíce poté premiér prezentoval 100 let Československa. Tento pořad vám přináší Andrej Babiš - třese si rukou se světovými státníky, otevírá Národní muzeum, bilancuje v televizích. Je tváří oslav, re-prezentuje nám ten slavený stát. Jeho nepovedený 21. srpen jako by byl zapomenut, nastalo všeobecné smíření se slavnou minulostí. Ať žije republika, kdo neslaví, není Čech!   

Vážně jsme se 28. října nezapomněli na něco zeptat, něco si připomenout, o něčem přemýšlet?

Pokud se jednou z destinací výročí stalo Národní muzeum a Václavské náměstí pod ním, pak je dobré doplnit, že právě před třiceti lety, 28. října 1988, tu ozbrojené složky komunistické moci rozehnaly neoficiální shromáždění k 70. výročí založení Československa. Kontext: ten rok, v čase kulminující perestrojky, byl vznik Československa po mnoha letech slaven jako státní svátek. Do té doby byl 28. říjen připomínán hlavně jako Den znárodnění (v roce 1945). Masaryka režim víceméně přecházel mlčením, o prokomunistickém zpotvoření dějin raději nemluvě.

Na pokojnou manifestaci 28. října 1988 nastoupily obušky a vodní děla (nebyla to v sychravém počasí vůbec příjemná sprcha), zatýkalo se. V místech, odkud tuto sobotu davy pozorovaly působivý videomapping naší historie na fasádě opraveného muzea. Ve kterém několik hodin předtím slavnostně promluvil Andrej Babiš, v 80. letech evidovaný jako spolupracovník Státní bezpečnosti, nyní předseda vlády s parlamentní podporou komunistické strany. (Jeho řeč zaznamenala úspěch.) To jsou ale paradoxy.

Třicet let od neblaze pamětihodného násilí může těžko inspirovat nějakou oslavu s vlaječkami. Ale jde o významné výročí, na které se má vzpomínat. 28. říjen 1918 byl nejdůležitější, ale pochopitelný tón oslav "100" - radost, hrdost a spokojenost - jako by dějiny zmrazil, jako by žádné jiné 28. říjny už nebyly a to datum historie nijak dál nezpracovávala. Což je omyl, který škodí naší společné paměti.

Tím nechci říct, že se na Babiše mělo zase pískat; formát výročních akcí k tomu stejně nedával příležitost. Ale mlčet o 28. říjnu 1988 je taky chyba. Bez toho byly oslavy neúplné.

Premiér, potažmo jeho vláda, má potenciální problém s historií dál. 28. říjen sice překryl 21. srpen a byl pro Babiše satisfakcí - ale napřesrok, při připomínce (ba oslavách!) třicetiletí od roku 1989, se minulost připomene znovu. Neúprosně.

autor: Jan Lipold | 29. 10. 2018 13:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama