Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
21. 8. 2018 7:30

21. srpen 1968: Z infekce nesvobody jsme se ani za 50 let nevyléčili

Jedině mlčící prezident Zeman se vůči okupaci v roce 1968 a listopadu 1989 chová slušně. Mluvit by bylo pokrytecké. Zřejmě má ještě zbytky svědomí.
Okupace 1968, jedna z nejtemnějších událostí našich dějin. Dodnes jsme se z jejích důsledků nevyhrabali.
Okupace 1968, jedna z nejtemnějších událostí našich dějin. Dodnes jsme se z jejích důsledků nevyhrabali. | Foto: ČTK

Několik měsíců média i sociální sítě připomínají 50. výročí okupace 21. srpna 1968. Byla to krutá dějinná událost, která Československo, Slováky a Čechy, ale i některé příslušníky okupační armády vážně a dlouhodobě poškodila. Od invaze uběhlo pět desetiletí, působí na nás dál tehdejší ztráta klubající se, rodící se svobody? Bohužel značně.

V roce 1968 nešlo o záchranu před "fašistickým pučem", "ozbrojeným převratem", "krveprolitím", jak to podává ruská propaganda. Stalo se něco osudového: malý národ, který měl za sebou německou okupaci, pak osvobození spojenci a následné zneužití osvobození Rusy a domácími komunisty, se začal nadechovat. Ještě v něm nebyla úplně zadušena touha po svobodě, ani komunistický, Rusy podporovaný či řízený teror v 50. letech ji nevygumoval.

Po velmi krátkém "jaru" následovala invaze, pak ještě krátké období vzdoru, po něm emigrace mnoha vzácných českých žen a mužů a "normalizace", přijetí nesvobody jako normy, normálu. Nejhorší nebyl Brežněvův mezinárodní zločin, nejhorší bylo, jak se v tom Čechoslováci naučili chodit, jak zoufale málo odporu, neposlušnosti se našlo v letech do listopadu 1989.

Svoboda se musí pěstovat, není vůbec snadná, levná, nikdo vám ji nadlouho zadarmo nedá, musíte se v ní znovu a znovu učit existovat, brát se za ni, vážit si jí, chápat ji jako jediný kvalitní životní prostor. Svou svobodu i svobodu druhých. Není víc svobod, je jen jedna, moje, tvoje, uprchlíkova.

My jsme si zvykli žít v nesvobodě, být ovládáni, vzhlížet k mocným, poslušně se jim podřizovat. Pak se stal zázrak, komunistický režim padl, sám se zhroutil, vyžil, dostali jsme volnost (nikoli svobodu) zadarmo a hned jsme šilhali po vůdcích, z nichž jedním byl Václav Klaus, ze kterého se ovšem časem vyklubal člověk, který svobodu nenávidí.

Dnes to vidíme, my jsme se z infekce nesvobody, tedy z jistého druhu "pohodlí", kdy jiní rozhodují za mě, kdy nejsme občané, ale manipulovaní jedinci, kteří sežerou kdejakou lež, ve velkém polykají nesmysly a polopravdy, nestačili vyléčit. My se z té infekce v podstatě neléčili, ve školách se demokracie prakticky neučí, jako by byla samozřejmá. Není.

Mlčeti zlato

A tak se stalo, že ve volbách uspěl politik slibotechna, politik exkomunista, politik exagent StB, uspěli neofašisté a k moci kluzce proklouzli z totality nevyléčení komunisté. Hlavní demokratické strany neuspěly, protože ani politici v nich často (ne všichni) nevědí, co je svoboda, nechápou smysl občanské společnosti.

Z infekce nesvobody, z pohodlí nesvobody nevyléčená společnost je lhostejná a lehce manipulovatelná, nejen ruská propaganda s ní výtečně umí mávat, postrkávat ji proti demokracii, proti svobodě, rozdělovat ji. Protože ne všichni nevědí, co je svoboda, část národa ji stále hledá a potřebuje k životu, jen to není část větší, nýbrž bohužel spíš menší.

Jisté rozhořčení vyvolal Miloš Zeman, nejviditelnější český produkt neléčené infekce nesvobody, když jeho mluvčí oznámil, že se k výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy nijak veřejně nevyjádří. Jiří Ovčáček napsal: "Svůj odvážný projev už pan prezident pronesl. Když za počínající normalizace prohlásil, že nesouhlasí s okupací. Za tento postoj byl vyhozen z práce, z Vysoké školy ekonomické. Takový projev vydá za tisíce čistě formálních a neupřímných proslovů, které 21. 8. jistojistě zazní."

Úplně stejně se prezident zachoval loni při výročí 17. listopadu 1989, Ovčáček tehdy také lidu sdělil: "Pan prezident 17. listopadu věnuje této události tichou vzpomínku jako aktivní účastník 17. listopadu 1989." (Ponechme stranou, jak vypadala ona Zemanova "aktivní účast".)

Jeho avizované mlčení vyvolalo údiv a u někoho i hněv, hlava státu prý přece musí jaksi "za národ" promluvit, znovu při kulatém výročí odsoudit okupaci. Omyl, bylo by to čiré pokrytectví. Zeman má možná ještě nějaké zbytky svědomí, možná se v hloubi duše stydí za to, co se z něj stalo, jak podlézá Putinovi, který je přece taky okupant, za něj Rusko Ukrajině uloupilo Krym, za něj se odehrávají děsivé věci v Rusku, na Ukrajině, v dalších zemích (Skripal, MH17 atd.).

Kdyby Zeman mluvil o invazi 1968, buď by zklamal Rusy, nebo by zklamal Čechy a Slováky. Nejde se bratříčkovat se Si Ťin-pchingem, exkágébákem Putinem, Jakuninem a dalšími a mluvit slušně, pravdivě o okupaci 1968. Vážně ne. Nejde být vyhozen z práce a z komunistické strany za nesouhlas s okupací a pak souhlasit s anexí Krymu a s autoritářskými, práva a svobody jednotlivců pošlapávajícími režimy. Ovce nemůže nahlas odsuzovat vlka, jemuž podlézá.

V Česku jsme došli tak daleko, že jedině mlčící Zeman se vůči dvěma klíčovým momentům naší historie chová slušně. A mlčet by měli i další, třeba nereformovaní, stalinističtí komunisté (Filip), ale to už bychom žádali moc. Slováci jsou na tom o hodně lépe, prezident Andrej Kiska promluví 21. srpna večer o okupaci Československa ve veřejnoprávním rozhlasu a televizi (RTVS). Projev odvysílá i ČT24.

Pro českou budoucnost je životně důležité, abychom se začali léčit z vleklé infekce nesvobody, abychom se začali učit žít svobodně, na vůdcích, slibotechnách, lhářích nezávisle.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 3 minutami

KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, připustila sestra Kim Čong-una

Sestra a blízká poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA.

Prohlášení přichází den poté, co Severní Korea vyzvala Spojené státy a Jižní Koreu, aby upustily od své údajně nepřátelské politiky a dvojích standardů. Teprve poté bude podle Pchjongjangu možné zahájit rozhovory o formálním ukončení korejské války z let 1950 až 1953. Tento konflikt skončil příměřím, ale nikoli mírovou smlouvou.

"Věřím, že pouze při zachování poctivosti a vzájemného respektu se může odehrávat hladká komunikace mezi Severem a Jihem (…) a vyřešit záležitosti typu vrcholných schůzek mezi Severem a Jihem," uvedla v prohlášení Kim Čong-unova sestra Kim Jo-čong.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ve svém projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v úterý zopakoval výzvu, aby obě Koreje formálně ukončily válečný stav.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 49 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy