Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
21. 8. 2018 7:30

21. srpen 1968: Z infekce nesvobody jsme se ani za 50 let nevyléčili

Jedině mlčící prezident Zeman se vůči okupaci v roce 1968 a listopadu 1989 chová slušně. Mluvit by bylo pokrytecké. Zřejmě má ještě zbytky svědomí.
Okupace 1968, jedna z nejtemnějších událostí našich dějin. Dodnes jsme se z jejích důsledků nevyhrabali.
Okupace 1968, jedna z nejtemnějších událostí našich dějin. Dodnes jsme se z jejích důsledků nevyhrabali. | Foto: ČTK

Několik měsíců média i sociální sítě připomínají 50. výročí okupace 21. srpna 1968. Byla to krutá dějinná událost, která Československo, Slováky a Čechy, ale i některé příslušníky okupační armády vážně a dlouhodobě poškodila. Od invaze uběhlo pět desetiletí, působí na nás dál tehdejší ztráta klubající se, rodící se svobody? Bohužel značně.

V roce 1968 nešlo o záchranu před "fašistickým pučem", "ozbrojeným převratem", "krveprolitím", jak to podává ruská propaganda. Stalo se něco osudového: malý národ, který měl za sebou německou okupaci, pak osvobození spojenci a následné zneužití osvobození Rusy a domácími komunisty, se začal nadechovat. Ještě v něm nebyla úplně zadušena touha po svobodě, ani komunistický, Rusy podporovaný či řízený teror v 50. letech ji nevygumoval.

Po velmi krátkém "jaru" následovala invaze, pak ještě krátké období vzdoru, po něm emigrace mnoha vzácných českých žen a mužů a "normalizace", přijetí nesvobody jako normy, normálu. Nejhorší nebyl Brežněvův mezinárodní zločin, nejhorší bylo, jak se v tom Čechoslováci naučili chodit, jak zoufale málo odporu, neposlušnosti se našlo v letech do listopadu 1989.

Svoboda se musí pěstovat, není vůbec snadná, levná, nikdo vám ji nadlouho zadarmo nedá, musíte se v ní znovu a znovu učit existovat, brát se za ni, vážit si jí, chápat ji jako jediný kvalitní životní prostor. Svou svobodu i svobodu druhých. Není víc svobod, je jen jedna, moje, tvoje, uprchlíkova.

My jsme si zvykli žít v nesvobodě, být ovládáni, vzhlížet k mocným, poslušně se jim podřizovat. Pak se stal zázrak, komunistický režim padl, sám se zhroutil, vyžil, dostali jsme volnost (nikoli svobodu) zadarmo a hned jsme šilhali po vůdcích, z nichž jedním byl Václav Klaus, ze kterého se ovšem časem vyklubal člověk, který svobodu nenávidí.

Dnes to vidíme, my jsme se z infekce nesvobody, tedy z jistého druhu "pohodlí", kdy jiní rozhodují za mě, kdy nejsme občané, ale manipulovaní jedinci, kteří sežerou kdejakou lež, ve velkém polykají nesmysly a polopravdy, nestačili vyléčit. My se z té infekce v podstatě neléčili, ve školách se demokracie prakticky neučí, jako by byla samozřejmá. Není.

Mlčeti zlato

A tak se stalo, že ve volbách uspěl politik slibotechna, politik exkomunista, politik exagent StB, uspěli neofašisté a k moci kluzce proklouzli z totality nevyléčení komunisté. Hlavní demokratické strany neuspěly, protože ani politici v nich často (ne všichni) nevědí, co je svoboda, nechápou smysl občanské společnosti.

Z infekce nesvobody, z pohodlí nesvobody nevyléčená společnost je lhostejná a lehce manipulovatelná, nejen ruská propaganda s ní výtečně umí mávat, postrkávat ji proti demokracii, proti svobodě, rozdělovat ji. Protože ne všichni nevědí, co je svoboda, část národa ji stále hledá a potřebuje k životu, jen to není část větší, nýbrž bohužel spíš menší.

Jisté rozhořčení vyvolal Miloš Zeman, nejviditelnější český produkt neléčené infekce nesvobody, když jeho mluvčí oznámil, že se k výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy nijak veřejně nevyjádří. Jiří Ovčáček napsal: "Svůj odvážný projev už pan prezident pronesl. Když za počínající normalizace prohlásil, že nesouhlasí s okupací. Za tento postoj byl vyhozen z práce, z Vysoké školy ekonomické. Takový projev vydá za tisíce čistě formálních a neupřímných proslovů, které 21. 8. jistojistě zazní."

Úplně stejně se prezident zachoval loni při výročí 17. listopadu 1989, Ovčáček tehdy také lidu sdělil: "Pan prezident 17. listopadu věnuje této události tichou vzpomínku jako aktivní účastník 17. listopadu 1989." (Ponechme stranou, jak vypadala ona Zemanova "aktivní účast".)

Jeho avizované mlčení vyvolalo údiv a u někoho i hněv, hlava státu prý přece musí jaksi "za národ" promluvit, znovu při kulatém výročí odsoudit okupaci. Omyl, bylo by to čiré pokrytectví. Zeman má možná ještě nějaké zbytky svědomí, možná se v hloubi duše stydí za to, co se z něj stalo, jak podlézá Putinovi, který je přece taky okupant, za něj Rusko Ukrajině uloupilo Krym, za něj se odehrávají děsivé věci v Rusku, na Ukrajině, v dalších zemích (Skripal, MH17 atd.).

Kdyby Zeman mluvil o invazi 1968, buď by zklamal Rusy, nebo by zklamal Čechy a Slováky. Nejde se bratříčkovat se Si Ťin-pchingem, exkágébákem Putinem, Jakuninem a dalšími a mluvit slušně, pravdivě o okupaci 1968. Vážně ne. Nejde být vyhozen z práce a z komunistické strany za nesouhlas s okupací a pak souhlasit s anexí Krymu a s autoritářskými, práva a svobody jednotlivců pošlapávajícími režimy. Ovce nemůže nahlas odsuzovat vlka, jemuž podlézá.

V Česku jsme došli tak daleko, že jedině mlčící Zeman se vůči dvěma klíčovým momentům naší historie chová slušně. A mlčet by měli i další, třeba nereformovaní, stalinističtí komunisté (Filip), ale to už bychom žádali moc. Slováci jsou na tom o hodně lépe, prezident Andrej Kiska promluví 21. srpna večer o okupaci Československa ve veřejnoprávním rozhlasu a televizi (RTVS). Projev odvysílá i ČT24.

Pro českou budoucnost je životně důležité, abychom se začali léčit z vleklé infekce nesvobody, abychom se začali učit žít svobodně, na vůdcích, slibotechnách, lhářích nezávisle.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Španělský král pověřil premiéra Sáncheze sestavením další vlády

Úřadující španělský premiér a šéf socialistů Pedro Sánchez ve středu po jednání se španělským králem Felipem VI. oznámil, že od panovníka přijímá pověření k pokusu o sestavení nové vlády. Upozornil však, že celý proces pravděpodobně potrvá ještě týdny.

Sánchez uvedl, že od příštího týdne se pokusí získat na svou stranu další politické subjekty ve značně fragmentovaném parlamentu. "Žádná jiná alternativa není možná," zdůraznil socialistický politik. Hlasování o důvěře nové vládě v parlamentu však budou podle Sáncheze pravděpodobně předcházet ještě týdny jednání.

Socialisté (PSOE) zvítězili v listopadových předčasných volbách, ale nepodařilo se jim získat nadpoloviční většinu v parlamentu. Ze 350 poslanců jich mají pouze 120.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy