Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
16. 11. 2017 13:30

Cesta do hlubin Zemanovy duše: Jak tiše vzpomíná na 17. listopad

Usmívá se, představuje si, jak se v Soči objímá s Vladimirem Vladimirovičem Putinem a že snad uvidí i továrišče Vladimira Ivanoviče Jakunina.
Albertov 2015. Odveta za Albertov 2014. A začátek velké říjnové revoluce 2017.
Albertov 2015. Odveta za Albertov 2014. A začátek velké říjnové revoluce 2017. | Foto: Ludvík Hradilek

Zase už 17. listopad, jakpak ho prožije hlavní současný (nikoli tehdejší) hybatel české politické scény Miloš Zeman?

Mluvčí Ovčáček prozradil: "Pan prezident 17. listopadu věnuje této události tichou vzpomínku jako aktivní účastník 17. listopadu 1989. Tady připomínám, že těsně před listopadovými událostmi v roce 1989 byl pan prezident již potřetí komunisty vyhozen z práce za své postoje. To znamená: Pan prezident se nebude zapojovat do nějaké kampaně, nebude zneužívat toto významné výročí k politickým přednesům, účastem na některých akcích, jako někteří jiní, kteří hodlají zneužít této záležitosti."

Má to svou logiku, pan prezident je celý uježděný, utrmácený, potřebuje si odfrknout, navíc je revoluce 1989, jež ho sice vynesla až na Hrad, ale nebyla jeho, pro něj přebita zemanovsko-babišovsko-okamurovskou revolucí, tedy 21. říjnem 2017, sobotou, kdy skončily volby do sněmovny. Jak asi tedy bude vypadat "tichá vzpomínka" prezidenta?

V Lánech či na Hradě si udělá pohodlí, zapálí si, nalije z jedné z nepřeberného množství darovaných lahví, jimiž je zahrnován na svých spanilých jízdách vděčnými poddanými, a spustí proud vzpomínek…

Jak to bylo v tom osmdesátým devátým, byl jsem tam, nebo ne? Karel Srp tvrdí, že mě viděl na Národní třídě, ale že jsem odešel dříve… No, tak asi jo, já přece taky viděl ten článek Peroutky Hitler je gentleman, že jo.

A kdybych tam nebyl, tak bych asi na debatě s Klausem neřekl, cituju se: "Nebyla to žádná krvavá řež, nebyl to žádný nestandardní masakr. Prosím vás, každý, kdo někdy chodil na protistátní demonstrace, ví, že ho občas majzli obuškem. A to ještě ti dědci z Lidových milicí, když dostali povel ‚obušky k nasazení připravit‘, tak si je dali takhle na prsa a rozběhli se a my jsme jim utekli." Jo jo, byl jsem tam.

Ale před třemi lety jsem na Albertově byl, to si vzpomínám. Šel tam se mnou Komorowski, ten protivnej Kiska, kterýmu, nevím proč, tleskali, a ten přemoudřelej Gauck, kterej, udělal mi to naschvál, vzpomínal na Havla, blbec. Proč pořád vytahujou toho chudáka Havla?

Na mě tam pískali, házeli vajíčka a rajčata, mávali plakáty Miloše do koše, Miloši, drž už pussynku, Stydím se za svého prezidenta. Hlupáci, nepochopili nic. My pak vypustili, že to celý organizovala americká ambasáda, Schapiro, co měl zaracha na Hrad, kde je mu konec…

Začne se pochechtávat, šlukne si, dá si stakan vodky a zapije dvoudeckou bílého vína, aby se mu lépe vzpomínalo. Obličej se mu rozzáří, vytane mu 17. listopad 2015, jak začala revoluce.

Výplach mozků? Jde to samo

Tam jsem jim to vrátil i s úroky, kavárně. Vyfoukli jsme jim Albertov, studentíci nesměli dovnitř. (Směje se nahlas, zavdá si.) Pitomci. A já stál na pódiu s Konvičkou, Černochem, Honzou Velebou, s Lidinským a Martin Konvička mluvil, to by Havel zíral, jak dneska vypadá moc bezmocných!

Jak jsem to tam začal? "Vážení spoluobčané, prosím vás, abychom na zahájení dnešního shromáždění uctili památku obětí islámských teroristických útoků v Paříži minutou ticha." Žádnej listopad 89, Paříž a teror, geniální…

Dobrá byla taky věta, opět se cituji: "Dnes žijeme ve svobodné společnosti, kde vymývání mozků je obtížnější, než bylo v minulosti, ale to neznamená, že neexistuje." Kejvali, blbci, přitom dneska výplach mozků? Jde to samo.

Taky se mi povedly věty o migraci: "Velká většina těchto ilegálních migrantů jsou mladí, dobře živení muži. A já se ptám, proč tito muži nebojují za svobodu své země proti Islámskému státu. A pokud přicházejí ze zemí, kde se nebojuje, ptám se, proč nepracují pro svoji vlast a pro její zvelebení, aby jejich země překonala dosavadní zaostalost." Jak se tohle vymejvání dokonale ujalo!

Konvička mě sice zklamal, ale Tomio ho nahradil dokonale. Tomio je můj revanš za listopad 2014, Tomio a Andrej. Příští rok možná na Albertov zajdu s Tomiem. Nebo tam vyrazím 21. října s Andrejem a založím novou tradici. - Ne, některý ty 17. listopady se mi vážně povedly.

Následuje smích, cigareta, slivovice, víno. Pak mu myšlenky nezadržitelně uletí do blízké budoucnosti, do příštího týdne, kdy letí do Soči…

Co bych tak Vladimiru Vladimirovičovi řekl? Mohl bych zacitovat Josifa Vissarionoviče: Jesť čelavěk, jesť probľema, nět čelavěka, nět probl’ema. Nebo, jestli budou poblíž česká média, zopakuju: "Žurnalistov slíškom mnógo, nádo jich likvidírovať", to se ujme vždycky. Možná bych se mohl nechat s Vladimirem vyfotit na běžkách, ať viděj, že jsem před svým druhým volebním obdobím v pořádku.

Usmívá se široce, představuje si, jak se objímá s Vladimirem Vladimirovičem Putinem a že snad uvidí továrišče Vladimira Ivanoviče Jakunina, těší se 17. listopadu 2017, těší.

 

Právě se děje

Další zprávy