Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
16. 11. 2016 13:00

27 let poté: Suneme se k trestům za hanobení Zemana, ke škrtání svobod a vzývání národa

Jsme jinde, jiná země, jiná společnost než po roce 1989. Svobodu nemáme na věky. Musíme si ji hlídat dokonce i proti vlastním poslancům.
Pravda vítězí? Kde? Trend je spíš opačný.
Pravda vítězí? Kde? Trend je spíš opačný. | Foto: Ludvík Hradilek

17. listopadu uteče 27 let od pádu totality v Československu. Jsme jinde. Stačí se ohlédnout na letošní rok. Návštěva Si Ťin-pchinga v Praze a protiobčanské chování policie, vyznamenání policejních špiček za obtěžování českých demonstrantů, prezident dmýchající nenávist, srabácké prohlášení ústavních špiček vůči Číně, dalajláma jako ohrožení českých zájmů, návrhy na šílené změny ústavy a Listiny práv a svobod, snaha obnovit trestný čin hanobení hlavy státu.

Patří sem i politický zásah do policie a zničení složky (ÚOOZ), nad kterou politici neměli kontrolu, což je děsilo, útoky na špičky českého státního zastupitelství, snaha trestat za svobodu projevu (vystrčený zadek na americký konvoj, Ztohoven a trenýrky nad Hradem), policejní brutalita namířená na řadové, veřejně neznámé občany, podivné rozsudky soudů (Jana Nečasová, dříve Nagyová), pokus zakázat pořad Show Jana Krause (Prima) atd.

Podstata demokracie se vytrácí, o svobodu už mnohým nejde, protože ji máme a přestali jsme ji vnímat. Je to, jako když mladá žena kouří, je zdravá a ani ji nenapadne, že si za čas zničí plíce, hrtan, cévy a srdce. Prostě to zdraví teď má a kašle na to, že by mohlo nebýt.

Typický je nápad 64 poslanců (skoro třetina sněmovny!) opět zavést trestný čin hanobení hlavy státu. Prezident sám je prakticky netrestatelný, symbol nadčlověka v českém systému, ale k netrestatelnosti má ještě přibýt nedotknutelnost, neurazitelnost, další typ výjimečnosti. Vyráží to dech, když je na Hradě zrovna teď člověk, který sám uráží, dehonestuje nejen jedince, ale celé skupiny obyvatel.

Navrhující poslanci netuší, jaký smysl má prezidentský symbol. Nechápou podstatu demokracie. To je varovné. Ukazuje to, koho si volíme, jak jsme sami k budoucnosti lhostejní, jak málo chápeme systém, který nám v roce 1989 spadl do klína (část z nás to nechápe, část zákonodárců to nechápe).

Znesvěcování vlajky USA

Zastánci znovuzavedení hanobení mylně argumentují tím, že v USA je taky kupříkladu americká vlajka zákonem chráněna; nikdo ji nesmí třeba spálit. Je to omyl a na tom omylu můžeme vidět, v čem se mýlí čeští navrhovatelé. V případu Texas v. Johnson (1989, dvě stě let poté, co začala platit ústava USA) nejvyšší soud rozhodl, že vláda nemůže občanům bránit "ve znesvěcování" americké vlajky.

Soudci tehdy oznámili, že zákony chránící vlajku znásilňují svobodu projevu. Vlajka je tolik ctěna proto, že reprezentuje zemi svobody, přičemž ta svoboda zahrnuje i možnost použít, nebo zneužít vlajku k protestu.

To je klíčové. Pokud je institut prezidenta symbolem české státnosti, pak reprezentuje naše základní práva. I svobodu projevu. Je důležitá, staví nás všechny na jednu roveň, dovoluje nám kritizovat (ovšemže i mylně) mocné osoby. Prezident je vždycky nakonec konkrétní osobou, která předvádí konkrétní politiku. Havel, Klaus nebo Zeman.

Znásilněním svobody, o kterou snad stále ještě stojíme, i když mnozí nevíme, co obsahuje, je i snaha předsedy ústavněprávního výboru sněmovny (!) Jeronýma Tejce oklestit Listinu základních práv a svobod.

Vypustit chce článek 43, který říká, že Česká republika "poskytuje azyl cizincům pronásledovaným za uplatňování politických práv a svobod. Azyl může být odepřen tomu, kdo jednal v rozporu se základními lidskými právy a svobodami." Je to pokus o další zemanovský úhyb od politiky chránící u nás i v zahraničí lidská práva. My sami se cítíme svobodní, na druhé svobodu nevztahujeme.

Drsné, o Tejcovi, účastníkovi Zemanova lánského spiknutí proti Bohuslavu Sobotkovi, se v ČSSD uvažuje jako o možném nástupci Bohuslava Sobotky. Absurdní představa. Premiér sám oznámil, že nechce jít "cestou zoufalého populismu". Jeho pozice ve straně však slábne.

Nic než národ

Nejde jen o politiky, nepřijatelné, zpět nás táhnoucí změny navrhují i jiné české elity. Ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch na konferenci Ústava „de iure“ a „de facto“ navrhl, aby se do ústavy vrátil pojem národa jako základní pojem státnosti.

Řekl: „Ústava nezná český národ jako státotvorný prvek. A to nejen já považuji za nedostatek, protože Česká republika by nemohla existovat bez českého národa. To neznamená vyloučení občanského principu, ale sepětí všech těchto principů." Evropa od prosazování národa, národů, uhnula po dvou světových válkách a po německém fašismu.

Česká společnost byla po roce 1989 budována na ryze občanském principu. Jsi občan a je jedno, jakou si píšeš do papírů národnost, Čech, Slovák, Maďar, Němec, Syřan. Prosazování národa dnes, to zní výhrůžně. Národ, nic než národ, slýcháme v ulicích od neonacistů. Tam snad míří Gerlochův návrh?

Mimo je i návrh skupiny poslanců ANO a ČSSD: duchovní a představitelé církví ze zahraničí by museli v Česku procházet školením o českém právu a kulturních hodnotách. Než u nás začnou kázat či promlouvat k posluchačům, museli by absolvovat "poučení o právním, kulturním a zvykovém prostředí v ČR". Museli by podepsat čestné prohlášení, že jejich působení u nás nebude v rozporu s tuzemskými zákony. Církve by musely předem jejich návštěvy hlásit ministerstvu kultury.

Další (zjevně antimuslimská) absurdita, segregační prvek, který má lidi rozdělovat na podezřelé a nepodezřelé. Přece je jasné, že každý musí dodržovat české zákony. Stejně tak je jasné, že pokud by přišel nějaký duchovní (třeba pop) se zlými úmysly, klidně takové školení absolvuje a bude při něm vynikat. Návrh je nejen omezováním náboženské svobody, ale i věcně představuje totální, populistickou ptákovinu. Prověrky duchovních?!

Jsme jinde, jiná země, jiná společnost (nikoli národ) než po roce 1989. Svobodu nemáme na věky, ani náhodou ne. Musíme si ji hlídat dokonce i proti vlastním poslancům. Proti trumpoidním a putinoidním tendencím. Musíme se o ni rvát, jinak zdechne. Unikající demokracie bude tématem 17. listopadu. Miloš Zeman se letos svátku neúčastní. Zřejmě proto, že nemůže na Albertově vystupovat s Martinem Konvičkou; prostor si předem zamluvili studenti.

 

Právě se děje

před 55 minutami

Marhoulovo Nabarvené ptáče se dostalo do výběru hollywoodských kritik

Magazín The Hollywood Reporter zařadil film Václava Marhoula Nabarvené ptáče mezi dvacet nejlepších snímků z filmových festivalů letošního podzimu
Zdroj: ČTK
Další zprávy