Seděli spolu v jedné vládě za stejnou stranu, přesto se jejich pohledy na chystanou penzijní reformu dramaticky liší.
Je to zbytečně uspěchaný krok úplně špatným směrem, tvrdí sociálně demokratický politik Vladimír Špidla o návrhu předloženém ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem, a vyjadřuje tak názor zaznívající z levé strany politického spektra.
„Odborníci se na principech reformy už delší dobu shodují, politici teď budou svádět bitvy o detaily," komentuje Drábkovu koncepci prezident Asociace penzijních fondů a předseda představenstva ING PF Jiří Rusnok. „Příjmy z pojistného už dnes financování státních důchodů z průběžného systému neutáhnou," přidává tvrzení, kterým se zaklíná řada ekonomů i současná vládní koalice.
Čtěte také | Penzijní připojištění musí být povinné, říká Drábek 80 procent nových důchodů bude nížších, potvrdil Drábek Penzijní reforma. Maďaři ruší, co Češi chtějí zavést |
Expremiér a pozdější evropský komisař pro sociální záležitosti resp. ministr financí a ministr průmyslu a obchodu z let 2001 - 2003 tak ve svých blozích na Aktuálně.cz reprezentují dva zcela odlišné a zároveň nejčastější přístupy ke změně penzijního systému.
Blog ministra Jaromíra Drábka na Aktuálně.cz |
Špidla je přesvědčen, že na změnu je poměrně dost času „Ačkoliv pravice tvrdí, že je nutné provést reformu okamžitě, ve skutečnosti začne reforma působit za 20 až 30 let, a proto se jeví jako důležitější obsah reformy, než datum jejího zahájení," napsal.
Vladimír Špidla: Důchodová reforma: ideologie vítězí nad rozumem Fakta o naší důchodové budoucnosti |
Zároveň odmítá představu, podle níž by část peněz ze současného systému byla přesunuta do soukromých penzijních fondů, u nichž by si musel každý na důchod povinně spořit.
„Vyvedení peněz z průběžného systému do systému kapitálového mimo jiné znamená, že část těchto peněz bude v budoucnosti ohrožena podobnými hospodářskými krizemi, jako je ta současná," varuje Špidla.
Rusnok naopak považuje povinné spoření části peněz (ze kterých je pak hrazena penze) do penzijních fondů za výhodné pro celý systém.
Je přesvědčen, že to přinese nejméně čtyři výhody: sníží se závislost systému na demografickém vývoji, což jej udělá stabilnějším, rozdělí se peníze na důchody alespoň do dvou složek (čímž se opět zvýší stabilita), sníží se solidarita plátců s neplatiči a navíc tento systém motivuje lidi k vlastnímu spoření.
Jiří Rusnok: Několik poznámek k představě reformy penzí z dílny MPSV |
Do debaty o důchodové reformě se již dříve zapojili i další blogeři na Aktuálně.cz - ekonomové Aleš Michl resp. Tomáš Sedláček. A také Aleš Drobek, který se věnuje podpoře a rozvoji nezávislého podnikání.
Analytik Michl z Raiffeisenbank má za to, že bychom se měli především sami zajistit se na stáří.
„Nespoléhejme na stát. Investujme. Sliby státu budoucím penzistům nejsou zatím kryty zdroji. Je tedy třeba najít si alternativu ke státním důchodům," napsal Michl. Za rozumnou alternativu pro zabezpečení se na stáří - vedle investic do dětí a hypotéky na nemovitost - považuje akcie.
Aleš Michl: Jsme sociálové, buďme investoři |
Polovinu života dnes přispíváte státu, druhou polovinu zase platí především on vám, upozorňuje makroekonomický stratég ČSOB Sedláček a vypočítává: „Pokud do 25 let studujete, v 65 odcházíte do důchodu a v 80 letech umíráte, polovinu života trávíte v 'neproduktivním věku', tedy čtyřicet let pracujete a čtyřicet let nikoli. Jinými slovy jen půl života platíte daně z příjmu. Po druhou polovinu je to spíše naopak - stát platí školu, zdraví a důchody vám."
V roce 1840 přitom byla průměrná délka dožití v Evropě jen 45 let, takže žádný problém s důchody vlastně neexistoval.
Tomáš Sedláček: Důchodový problém jako požehnání |
Aleše Drobka zaráží, jak lehce poslanci, novináři nebo ekonomové po celé Evropě akceptují požadavek na zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu.
„…většina lidí ale nepracuje jako poslanci, novináři nebo profesoři, kteří odchod do důchodu povětšinou odkládají tak dlouho, jak je to jen tělesně a mentálně možné. Většina lidí při práci chodí, ohýbá záda, namáhá ruce. K smrti se nudí. Na konci padesátky už vyhlíží důchod jako spásu. Není divu, že předčasný odchod do penze je nejen u nás tak populární," upozorňuje Drobek.
Aleš Drobek: Do penze v sedmdesáti? |
Jak systém reformovat tak, aby zároveň motivoval k výchově nových přispěvatelů do průběžného systému?, položil si ve svém blogu řečnickou otázku Martin Potůček, ředitel Centra pro sociální a ekonomické strategie.
"Odpověď zní: prémiovat ty účastníky systému, kteří do něj přispívají nejen peněžními příspěvky, ale i péčí o přispěvatele budoucí - o děti. Chápat péči o děti jako další významnou formu podpory starobního pojištění."
Martin Potůček: Děti, staří, důchody |
A jak byste si důchodový systém představovali vy? Myslíte si, že penze by měl i nadále plně garantovat stát, či byste si raději o části peněz, které mu na to dosud odvádíte, starali sami?