Na bezpečnostní konferenci v Mnichově kritizoval americký viceprezident J. D. Vance Evropu za omezování svobody projevu, čímž vyvolal vlnu kontroverze. Časopis Newsweek napsal, že následkem proslovu "Evropa panikaří", deník The Guardian hovořil o "kolapsu transatlantické aliance" a předseda konference Christoph Heusgen v neděli prohlásil, že "musíme mít strach z toho, že náš sdílený hodnotový základ už není sdílený". Německý diplomat při proslovu nakonec neudržel emoce: rozplakal se; delegáti mu tleskali, někteří ho i objali.
Na evropském šoku a rozčarování je ovšem překvapivé, že reaguje na postoj, který byl z americké strany očekávatelný. Vance totiž několikrát v minulosti zdůrazňoval, že Spojené státy budou podporu NATO podmiňovat respektováním amerických hodnot.
"Americká síla přichází s určitými závazky a jedním z nich je úcta ke svobodě projevu. A to zvláště u našich evropských spojenců. Nejel bych do nějaké rozvojové země, abych tam říkal, jak mají žít svůj život. Ale evropské země by měly teoreticky sdílet naše hodnoty, a to především u něčeho tak základního, jako je svoboda projevu," pronesl Vance už loni v listopadu.
Tehdy reagoval na dopis, který eurokomisař Thierry Breton poslal v létě Elonu Muskovi. V něm majiteli sítě X pohrozil, že Evropa nebude tolerovat "zesilování potenciálně škodlivého obsahu o světových událostech" a že "nebude váhat použít všechny své nástroje", aby ochránila evropské občany. Breton hovořil o obrovských pokutách ve výši až šest procent ročních příjmů společností, kterými může EU neposlušné platformy potrestat.
Jeden z hlavních důvodů, proč Breton dopis napsal, byla skutečnost, že Musk v té době plánoval udělat na síti X velký rozhovor s Donaldem Trumpem, v té době ještě kandidátem na amerického prezidenta. Bretonovu obavu z "potenciálně škodlivého obsahu" je tedy třeba chápat jako strach z toho, co si Trump s Muskem na síti budou povídat. A je pochopitelné, že si na to nynější Trumpova administrativa pamatuje.
Eurokomisař si ovšem tehdy za své počínání vysloužil nejen kritiku ze zámoří, ale i z Evropy. Organizace zaměřené na občanské svobody jako Access Now nebo Article 19 mu adresovaly otevřené dopisy, distancovala se od něj i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Proslýchá se, že to byl také jeden z důvodů, proč Breton nebyl následně jmenován do nové komise. U současného rozkolu však rozhodně nejde o jednu starou křivdu.
Bývalá česká eurokomisařka Věra Jourová v rozhovoru pro iRozhlas o víkendu uvedla, že by se Evropa měla ohradit proti peskování, neboť Vance "přijel do Evropy jako obchodní zástupce amerického digitálního byznysu". Jourová má pravdu v tom, že nový americký kabinet má nebývale blízké vztahy s šéfy technologických gigantů, ať už je to již zmíněný Elon Musk nebo třeba šéf společnosti Meta Mark Zuckerberg. Druhý jmenovaný na začátku roku oznámil rozvolňování pravidel na Facebooku a Instagramu a dodal: "Budeme spolupracovat s prezidentem Trumpem, abychom zatlačili na vlády po celém světě. Jdou po amerických společnostech a tlačí na větší cenzuru."
Ovšem interpretace, že Vance pouze lobboval za americké firmy, pokulhává. Většina příkladů, které viceprezident v mnichovském projevu zmínil, se totiž netýká ani digitálních platforem, a dokonce ani USA. Jde o případy jednotlivců, kteří byli v Evropě stíháni za projevy, které jsou alespoň pohledem americké ústavy chráněné v rámci svobody projevu.
Vance řečnil o případu muže, jehož zatkla policie ve Velké Británii za tichou modlitbu před klinikou, kde se prováděly interupce. Za své počínání musel nakonec zaplatit 9000 liber (více než čtvrt milionu korun). Mluvil také o německé policejní razii v bytech lidí, kteří napsali na internet urážlivé komentáře: ty se před pár dny dokonce staly virálními poté, co o nich informoval pořad 60 minutes. V reportáži vpadlo šest ozbrojenců za úsvitu do bytu člověka, u něhož měli podezření z přečinu sdílení xenofobní karikatury na internetu, načež mu zabavili počítač a mobil.
Zvláštní pozornost si zaslouží nedávný případ důchodce z Bavorska, jemuž policie vtrhla domů poté, co na sociálních sítích zveřejnil fotku ministra Roberta Habecka stylizovanou jako logo šamponu Schwarzkopf se změněným názvem "Schwachkopf Professional" (překlad: "profesionální idiot"). Vance zmínil mimo jiné i stíhání aktivisty ve Švédsku za účast na pálení koránu poté, co jeho kolega byl za stejnou věc zavražděn islamisty. Mimochodem na konci roku 2023 pro tyto účely zavedlo Dánsko nový trestný čin, který má chránit náboženské city a de facto kriminalizuje rouhání.
V Evropě je v posledních letech podobných legislativních změn čím dál více. Mezinárodní organizace zaměřující se na svobodu projevu Future of Free Speech mapovala vývoj ve 22 demokraciích v letech 2015 až 2022 a zaznamenala výrazný nárůst restriktivních opatření proti svobodě projevu napříč světem, ale především v evropských zemích. Autoři hovoří o "globální recesi ve svobodě projevu", což není příliš daleko od názoru, který Vance v pátek popsal ve svém proslovu.
NEW: 60 Minutes joins German police as they raid a man’s home for sharing a “racist” cartoon online.
— Collin Rugg (@CollinRugg) February 17, 2025
JD Vance was 100% right about Germany and the buffoons in the media acted like he was crazy.
60 Minutes: “Is it a crime to insult people online?”
German prosectors: “Yes”
60… pic.twitter.com/DXnbAq2M3d
Nejvýraznější příklad odklonu od demokratických hodnot je podle Vance evropská blazeovanost okolo situace v Rumunsku, kde ústavní soud zrušil volby kvůli údajnému vlivu dezinformací. "Požádal bych své evropské přátele, aby měli trochu nadhledu. Můžete si myslet, že je špatné, když si Rusko nakupuje reklamu na sociálních sítích, aby ovlivnilo vaše volby. My si to určitě myslíme. Můžete to odsoudit i na světové scéně. Ale pokud lze vaši demokracii zničit pomocí digitální reklamy za pár set tisíc dolarů z cizí země, pak od začátku nebyla příliš silná," prohlásil viceprezident.
Zde i sama Jourová ve výše zmíněném rozhovoru přiznává, že považuje rumunský zásah za "velice spornou věc".
Novinář Frank Gardner se v komentáři pro BBC podivoval nad tím, jak moc se J. D. Vance zaměřil na svobodu projevu a jak málo byl jeho proslov o bezpečnosti, o které celá konference ostatně byla. I o tom ale Vance v Mnichově mluvil. Podle něj nemůže NATO dobře fungovat, pokud aliance není založena na sdílených civilizačních hodnotách, mezi než Spojené státy svobodu projevu počítají.
Vance několikrát zopakoval, že Evropu vnímá jako spojence ("Věřím, že fundamentálně jsme ve společném týmu."), zároveň však váhá, zda sama Evropa ví, jakou cestu chce následovat. "Hodně jsem slyšel o tom, před čím se musíte bránit, a to je samozřejmě důležité. Ale co se mi zdálo poněkud méně jasné - a myslím si, že to určitě tak má i mnoho občanů Evropy - je to, ve jménu čeho se chcete bránit. Jaká je pozitivní vize, která dává našemu sdílenému bezpečnostnímu paktu život?"
Jeho proslov měl jistě za cíl i provokovat. Otázky, které vznáší, ovšem nelze jen tak shodit se stolu. A u jedné to platí dvojnásob: Co máme společného, když ani ne svobodu projevu?
