Někdy máte pocit, že stojíte na poli, na hlavu vám padají kameny a vy nemáte kam uhnout. Příval špatných zpráv se na nás sype bez ustání. Natáhne se do vás skepse, a není ani tak osobní, "já-selhávám", nýbrž hlubší a těžší, "lidstvo-selhává". Mám to vyjmenovávat? Válka, rychle se měnící klima, ostrůvky zběsilosti v naší společnosti a nové obavy, že se umělá inteligence, madam AI, osamostatní a zotročí si nás… Do toho přijde zpráva o americké misi Artemis II, o letu čtyř lidí okolo Měsíce, který plánuje Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v Houstonu. O rok později, 2025, by se měl zopakovat výstup lidí na Měsíc.
Připomenu ten slavný první výstup na Měsíc 20. července 1969. V tehdejších technických podmínkách, jež se s dnešními nedají srovnat, sledovala přistání posádky Apolla 11 na Měsíci víc než půlmiliarda lidí. Jako kluk jsem ten zázrak viděl u sousedů v televizi. Američané toho dosáhli necelý rok po okupaci Československa Rusy. Radost.
Artemis II naši pozornost obrací od záplavy reálných negací a hrozeb k faktu, že lidé jsou schopni dělat i skvělé kroky, neničit, budovat. Naše technické možnosti se nemusejí využívat jen pro vývoj balistických střel a neviditelných stíhaček, sebevražedných dronů a protiraketových deštníků. Můžeme myslet jako pionýři (ne ti komunističtí), průkopníci, zvědavci toužící proniknout do vesmíru. Pokračování vesmírného programu, ať ho dělá NASA, nebo SpaceX Elona Muska, nebo NASA ve spolupráci se SpaceX, ukazuje spíš na to pozitivní v nás.
Najednou si můžete říct: lidstvo se nežene jen do záhuby, neplatí jen "ryjeme držkou v zemi", ale taky, že sledujeme "hvězdné nebe nad sebou" a že "my bychom vzhůru k nebesům", ač "jsme zde Zemí spjatí".
Mimochodem, Rusové na Měsíci nikdy nestanuli, Američanů tam přistálo během šesti letů celkem dvanáct, jako první Neil Armstrong a Buzz Aldrin, jako poslední Eugene Cernan a Harrison Schmitt v prosinci 1972, před půl stoletím.
Výstup na Měsíc je plánován na rok 2025 a má proběhnout ve spolupráci NASA a SpaceX. Muskova společnost vyvinula kosmickou loď Starship, která by měla v příštích týdnech zahájit letové zkoušky. Pokud všecko klapne, NASA hodlá do konce roku 2025 na Měsíc opět vysadit dva astronauty.
V posledních letech se bije konzervativismus s progresivismem, obavy a odpor k pokroku s pokrokem. Někdy konzervy chápete, když se třeba v USA vyřazují z knihoven "závadné knihy", když se boří sochy lidí, na které byly uplatněny moderní nároky, když kolem sviští "cancel culture" (kultura rušení). Chápete zdrženlivost, když jsou z fakult na Západě vyhazováni lidé za přeřeknutí, za špatné pochopení jejich slov. A naopak nechápete - u nás, jak může na fakultě učit člověk, který podporuje Rusy v jejich vraždění.
Ingenuity si poletuje po Marsu
Návrat k Měsíci a na Měsíc, lety vrtulníku Ingenuity, který dlí od dubna 2021 na Marsu a který vyrobila společnost Jet Propulsion Laboratory pro NASA, plánovaná první mise lidské posádky na Mars, obrázek černé díry vytvořený z rádiových vln, jež zachytilo osm pozemních rádiových teleskopů (2019), to je progres, který nás snad odvádí pryč od válek a nenávisti.
Plánovaný let Artemis II ovšem je taky trochu "woke", míněno antirasistický a feministický. Na cestu okolo Měsíce se vydá první žena, první Afroameričan a první člověk neamerického původu. Ženou trénující na lunární misi je elektroinženýrka Christina Kochová, jež drží rekord v délce nepřetržitého pobytu ženy ve vesmíru - 328 dní, trénuje i černý pilot Victor Glover, který strávil na Mezinárodní vesmírné stanici šest měsíců, americký astronaut Reid Wiseman a Kanaďan Jeremy Hansen.
Zkusme si představit, že by k Měsíci letěla česká posádka, že bychom na něco takového snad měli. Kdo by letěl? Žena? Těžko. Pilot Rom? Nepředstavitelné. Astronaut Vietnamec? Ne. Jsme jinde a víme to. Naštěstí na Měsíc nelétáme. Ale pokud se americký let uskuteční, budeme astronauty sledovat a budeme jim všem fandit, mimo jiné proto, že dokázali to, co my jsme nedokázali. Budeme fandit ženě a Afroameričanovi. Protože někde v hloubi srdce víme, jak by to mělo být.
A co ruský kosmický program? Loni v srpnu oznámil šéf vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov, že se Rusko po roce 2024 stáhne z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Datum se prý stanoví podle technického stavu ISS. Desítky let trvající mezinárodní spolupráci na oběžné dráze Země poničilo napětí mezi Kremlem a Západem kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině. Putinovo šílenství devastuje všechno.
Rusové chtějí svoje velké ambice přenést i do vesmíru, rozpoutají boj o kosmos. USA, Evropa, Kanada a Japonsko plánují znovu přistát na Měsíci a vybudovat tam časem lunární vesmírnou stanici. Rusko chce vlastní stanici nad Měsícem a měsíční základnu hodlá vytvořit s Čínou.
Ale bez ohledu na ruskou hloupost a nespolupráci je obnovení letů na Měsíc, plánovaná mise Artemis II, přesně ten pokrok, který člověka ubitého naší dennodenností pozvedne na duchu.
Video: Test vrtulníku Ingenuity v atmosféře Marsu (30. 3. 2021)
