Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
27. 5. 2020 12:00

Elon Musk udělá první krůček k Marsu. A Dragon Crew je ukázkou chytré politiky USA

Lety lidských posádek do vesmíru jsou vždycky vzrušující. Představují mnohem víc než odpoutání od Země. Jsou to skoky do prostoru, kterému nepanujeme, který neovládáme, který jsme ještě nezničili a kde si (doufejme) člověk uvědomuje svoji malost a pomíjitelnost.
Dragon Crew je součástí programu Commercial Crew (komerční doprava posádek) amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Dragon Crew je součástí programu Commercial Crew (komerční doprava posádek) amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). | Foto: Reuters

Ve středu ve 22:33 našeho času má z Kennedyho vesmírného střediska (Merrit Island, Florida) odstartovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon (C206.1). Ponese astronauty Roberta Behnkena a Douglase Hurleyho k vesmírné stanici ISS. To vše je součástí programu Commercial Crew (komerční doprava posádek) amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Kdyby něco neklaplo, náhradní termíny jsou 30. a 31. května. Fascinující je fakt, že "Draka" vyrobila soukromá americká společnost SpaceX Elona Muska a bude to první let s posádkou, který uskuteční soukromá firma.

Jestli nedojde k nějaké nečekané události, astronauti budou po startu 15 hodin provádět testy včetně manuálního ovládání lodi a potom se připojí k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Pro vizionáře, vynálezce a byznysmena Elona Muska (PayPal, SpaceX, vede automobilku Tesla Inc., předseda SolarCity) by to byl obrovský úspěch a zřejmě i první krok ke splnění jeho vize o vesmírném cestování a kolonizaci Marsu. Před čtyři lety plánoval poslat první cestující k rudé planetě už v roce 2025.

Lety lidských posádek do vesmíru jsou vždycky vzrušující, představují mnohem víc než odpoutání od Země. Jsou to skoky do prostoru, kterému nepanujeme, který neovládáme, který jsme ještě nezničili a kde si (doufejme) člověk uvědomuje svoji malost a pomíjitelnost, i když právě v kosmu těžce překonává svoje možnosti.

První let astronautů, který uskuteční soukromá společnost, je příkladem mimořádně chytré a účinné spolupráce Spojených států s privátem. V roce 2011 NASA ukončila program raketoplánů a pilotovaných cest do vesmíru. Na ISS Američané museli létat z Bajkonuru na ruských lodích. To zřejmě skončí. (Pokud by nevyšel let společnosti SpaceX, uskuteční Američané další pokus. Letecká společnost Boeing vystavěla ve spolupráci s NASA svou vlastní kosmickou loď Starliner. Dopravu astronautů na ISS plánuje na konec letošního roku.)

V roce 2010 spustila NASA program Commercial Orbital Transportation Services (COTS, komerční doprava na oběžnou dráhu). Vybrala a zapojila soukromé společnosti s tím, že jim pomůže vyvíjet technologie, které by umožnily dopravu materiálu a později i lidí na ISS. Firmám poskytla dotace i vlastní znalosti a na oplátku získala levné americké dopravce na vesmírnou stanici, takže už nebude muset platit Rusku, Evropě nebo Japonsku. Především však nemusí pracovat na neskutečně drahém vývoji vlastních lodí a raket.

Projekt Apollo byl násobně dražší než Dragon Crew.
Projekt Apollo byl násobně dražší než Dragon Crew. | Foto: Christies

Apollo versus Drak

Je to ukázka politiky inteligentní z více pohledů. Soukromé firmy jsou efektivnější a také násobně levnější. Jakmile NASA spustila program komerční dopravy na orbit, víc velkých firem spolu začalo soutěžit. Vláda přitom spolupracuje s privátním sektorem a umožňuje mu, aby se rozvíjel. A také udržoval; mimochodem Elon Musk opakovaně děkoval NASA za to, že SpaceX zachránila před bankrotem. Pro Američany je vesmírný program samozřejmě taky vysoce prestižní záležitostí (stejně jako pro Rusy), chtějí zůstat lídrem v kosmickém výzkumu.

Server elonx.cz popsal, kolik stál vývoj Crew Dragonu ve srovnání s loděmi, jež financovala a vyvíjela NASA. Cituje Erica Bergera z Ars Technica: "U předchozích velkých projektů pilotované kosmonautiky to probíhalo tak, že inženýři NASA přesně zadali, co potřebují, vybrali dodavatele, který to vyrobí, a poté pečlivě sledovali a hlídali každý krok. Dodavateli byly proplaceny náklady a dostal štědrý příplatek navíc. Když pak měl produkt 5 let zpoždění a rozpočet byl dvojnásobný oproti původnímu plánu, dodatečné náklady musela zaplatit NASA. To firmy nemotivovalo ke včasnému dodání produktu, ale vláda nakonec přece jen dostala, co chtěla."

Komerční přístup vypadá jinak: "Místo hotového řešení, které by dodavatel realizoval, NASA jen definovala, jakou službu hledá. V případě programu komerčního nákladu NASA potřebovala pravidelnou dopravu několika tun zásob na oběžnou dráhu. Agentura ale soukromým firmám neřekla, jakým způsobem toho mají docílit. Místo toho je nechala navrhnout vlastní kosmické lodě, které by splňovaly kýžené požadavky. A hlavně NASA firmám za tyto služby zaplatila pouze fixní částku. Výměnou za to firmám zůstalo vlastnictví vyvinutých lodí."

Analýza Planetary Society nabídla konkrétní čísla. Kupříkladu vývoj lodi Apollo přišel NASA na takřka 31 miliard dolarů, raketoplán na 27 miliard. Do Crew Dragonu ale agentura vložila jen 1,7 miliardy a do Starlineru od Boeingu 2,8 miliardy dolarů. I když se liší zaměření jednotlivých projektů (Apollo bylo konstruováno tak, aby přistálo na Měsíci), nelze obrovské rozdíly ve financování nevidět (pravda, Musk tvrdí, že musel do vývoje Dragonu vložit vlastní stovky milionů dolarů, protože jej podcenil).

The Guardian zmiňuje také moment mezinárodní spolupráce, jež se týká ISS. Cituje vedoucí astronautického centra Evropské kosmické agentury v Kolíně nad Rýnem Franka De Winnea: "Je to důležitý okamžik nejen pro USA, ale pro všechny ostatní národní skupiny zapojené do vesmírné stanice. Budeme tam mít plnou sestavu, sedm astronautů." Kvůli omezené dopravě pracují na ISS nyní pouze tři lidé. Winne připomíná, že se teď vědecká práce na stanici rozjede naplno a dožene, co se nedělalo kvůli nedostatku lidí.

Let Dragon Crew nabízí ještě jiný efekt. Můžeme číst a psát o něčem nepochybně pozitivním, cítit vzrušení z návštěv tajemného vesmíru a pyšnit se tím, co "lidstvo (zde Elon Musk a jeho lidé) dokázalo".

Z floridského Mysu Canaveral úspěšně odstartovala nejsilnější raketa na světě Falcon Heavy společnosti SpaceX a zahájila svůj první komerční let. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Pompeo: USA odmítají nároky Pekingu na zdroje v Jihočínském moři

Spojené státy od pondělí považují za nelegitimní takřka všechny významnější nároky Pekingu týkající se vod Jihočínského moře. Oznámil to americký ministr zahraničí Mike Pompeo, podle kterého Čína daný region bere jako své "námořní impérium" a nárokuje si kontrolu nad oblastmi, které nemohou být přisouzeny žádné zemi. Agentura AP píše o eskalaci diplomatické strategie Washingtonu a předpovídá další nárůst hněvu na čínské straně.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Rozpočet českého pavilonu na Expu se zvýší o 25,2 milionu korun

Rozpočet českého pavilonu na světové výstavě Expo 2020 se zvýší o 25,2 milionu korun kvůli jejímu ročnímu odkladu v důsledku pandemie koronaviru. Úpravu rozpočtu dnes schválila vláda. Kabinet zároveň potvrdil i českou účast na výstavě v jejím novém termínu. Původně plánovaný rozpočet byl 260 až 310 milionů korun podle účasti partnerů ze soukromého sektoru, ze státních zdrojů mělo jít 229 milionů korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy