reklama
 
 

Autočesko: Hlavní roli hrají řidiči. Skoro neexistuje myšlení typu: Nejedu autem zbytečně?

22. 7. 2016
Za posledních pět let přibylo 15 procent aut. Decimují lidi ve městech. Méně vozů znamená méně stresu a více pohybu. Lepší život.

Stále stoupá počet aut v Česku. Míra automobilizace se za posledních pět let zvedla o patnáct procent. Tolik přibylo registrovaných vozů všeho druhu. Zároveň neustále roste prodej nových aut. Jen za letošní první čtvrtletí stoupl meziročně o téměř 12 procent na rekordních 59 598 vozů. Škoda zvýšila odbyt o 21 procent na celkem 20 444 aut.

Blahobyt se v Česku projevuje mimo jiné na silnicích a parkovištích. (Nikoli tak, že by silnice a dálnice byly v pořádku, v dobrém stavu; to tedy rozhodně ne.) Stále jsme společnost, v níž se jednotlivec prezentuje autem, je to jeho vizitka, jeho "já". Jenomže přibývající počet aut má především ve městech neblahé důsledky. Velká města se čím dál víc ucpávají a dusí. Auta stojí všude, ulice jsou jimi zahuštěné, plechové. Bydlím v Praze 6. Ulice, jež od nás vede směrem k centru, je sice dvousměrná, avšak pouze teoreticky.

Po celé délce parkují auta, okolo nich projede jen jeden vůz. Když se setká s protijedoucím, buď musí hledat mezeru v řadě stojících aut, nebo najet na chodník. Mnoho ulic se tak stává těžko průjezdnými, ale aut přibývá. V bohatších čtvrtích se objevují čím dál víc velké vozy, všelijaká SUV a vysoká terénní auta, jež patří někam do hor. Zabírají víc místa a ztěžují výhled.

Mnoho obyvatel měst bere autozáplavu jako samozřejmost. Tak to holt je. Jenomže tak to nemusí být. Auta měla původně usnadňovat pohyb, což už dávno není pravda. Pohyb po městě komplikují, ulice zohyzďují. Přijedete třeba do renesančních Slavonic, jdete na nádherné náměstí, ale tam na vás čeká obří, nerenesanční parkoviště.

Asociace měst pro cyklisty spolu s dalšími institucemi (Centrum dopravního výzkumu, Svaz měst a obcí ČR, ministerstva dopravy a životního prostředí, hlavní město Praha, Česká parkovací asociace) zakládají platformu pro udržitelnou mobilitu: Město s dobrou adresou. Budou se snažit přecpanost měst časem nějak řešit, najít recept pro rozumnou rovnováhu mezi pěšími, cyklisty a automobily.

Předpotopní společnost

Jsme v tomhle mimořádně předpotopní společnost. Aut přibývá, v tom jsme "moderní", v autu se realizujeme. Ale ve městech se nezvětšuje prostor pro auta, ulic je stále zhruba stejně, nenafukují se, nerozšiřují. Takže ubývá prostoru pro lidi.

Představte si zprávu, že za posledních pět let přibylo 15 procent chodců. Nebo 15 procent kolařů. Tedy obyvatel, kteří si město užívají jinak než za volantem. Dnes se taková představa zdá směšná. Chodit po Praze? Leda snad "dole" na pěší zóně. Jenomže ta je nahuštěná turisty a Pražákovi nečiní žádnou radost se tam proplétat.

Jízda na kole po Praze (v jiných městech je to podobné): v podstatě utrpení, riziko, nervy. Po chodníku se oficiálně jet nesmí, silnice jsou plné aut a kolo "překáží", což mu nejeden šofér dá sežrat. I když je pro okolí velociped mnohem lepší, přátelštější. Nesmrdí, není tak nebezpečný. To je fuk, nemají ho rádi.

Příklad. Jedete podél Vltavy proti proudu, přijedete na Povltavskou ulici. Vede tam cyklotrasa, jež zabočuje nahoru do ulice Bulovka. Do Povltavské se ovšem z valné části "vylévá" tunel Blanka. Jet tam na kole vyžaduje nervy jak špagáty, navíc i jistou drzost a lhostejnost ke svému zdraví.

Na silnici pražští inženýři nechali nakreslit cyklopruh, jenže ona je velmi úzká, auta se o vás doslova otírají. Horor nastane, když chcete odbočit do ulice Bulovka a jet nahoru. Už jen dát znamení o změně směru jízdy, upažit levou ruku, znamená nemalý risk. A stává se, že i když znamení dáváte, stejně vás řidiči předjíždějí: Já to ještě stihnu...

Pro chodce je to tam taky husté. Do ulice Bulovka vede z chodníku z Povltavské přechod. Jenomže končí nikde, žádný chodník nenavazuje. Konec. Musíte se vydat mezi auta, která přijíždějí shora. Když jedete na kole opačně, dolů ulicí Bulovka a chcete na cyklostezku, musíte slézt z kola a čekat u onoho přechodu, který nikam nevede. Auta vám zhusta přednost nedají. A když dají, je to o život, ti za nimi brzdí a troubí a zuří. Do Blanky jich jezdí prostě moc.

Auta přinášejí stres, bez nich je město přátelské

Ve středu se na té křižovatce srazilo pět vozů. Jel jsem okolo. Kdyby chodec nebo cyklista stál u přechodu, měl by smůlu. Létaly tam plechy.

Vtip je v tom, že tunel Blanka vyústí (zčásti) do úzké, nezměněné ulice a ještě po ní vede cyklostezka. Tohle nikdo nedomyslel. Ti, kteří Blanku projektovali, zjevně nechodí pěšky a nejezdí na kole.

Menší část obyvatel už si uvědomuje, že auta v tom obřím množství přinášejí stres, město decimují a hyzdí. Přesto jich přibývá, aniž by pro ně bylo dost místa, aniž by se pro ně vytvářelo místo.

Hlavní roli hrajeme my, řidiči. To, kde, jak a jak často do aut sedáme. Pořád skoro neexistuje myšlení typu: Nejedu autem zbytečně? Nedá se jet jinak, jít pěšky? Auto je údajně pohodlné, ale i to se mění. Ve městech se těžko parkuje, trčíte v zácpách, tečou vám nervy. Najednou auťák škodí. Navíc ta suma vozů blokuje městskou dopravu. Projekty jako Město s dobrou adresou mají velký smysl.

Jezdit po městě autem zbytečně je omyl. Jet tramvají, jít pěšky, jet na kole je mnohem lepší, samozřejmě pokud to člověk fyzicky zvládá. Ale zase: neplatí to ve městě, kde auta smí všude a kdykoli.

Pro chodce se nedělá nic. (Popravdě není ani divu, pěšky nechodí skoro nikdo, to bývávalo.) Občas jim na chodník namalují cyklopruh, protože se jinam nevejde. Takže kolem nich sviští kola. Pro cyklisty se v Praze dělá málo. Malují se cyklopruhy, často podobně jako na Povltavské ulici. Absurdní. Blbé. Pokud je tam cyklopruh, měla by tam zároveň platit třicítka, snížená rychlost.

Jasně, staré ulice nelze zvětšit, rozšířit, přeměnit v bulváry. Většina městského prostoru je předem daná, těžko měnitelná. Jenomže kupříkladu v Praze se divoce staví, zastavují se zelená místa, kácejí stromy, developeři nacpou viladomy, kam to jen jde, i kam to nejde. Silnice zůstávají stejné. Aut přibývá.

Cesta? Pro skalní řidiče krutá: snižovat rychlost, zavádět třicítky, aby se autem ve městě prostě nevyplácelo jet. A uzavírat pro vozy celé oblasti. Nepouštět je tam. Dokud se to nezačne dělat ve velkém, místní lidé si neuvědomí, jak je město bez aut skvělé, přátelské.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama