Šéf ANO Andrej Babiš poskytl rozhovor Hospodářským novinám (HN). Vypadá jako okno do jeho duše. Nejspíš tak ovšem jen vypadá. Babiš hraje svoji roli. Hraje ji od první chvíle, kdy vtrhl do politiky. Svou roli nikdy neopouští.
Mluví se o tom, že se nechává vytočit, že rychleji mluví, než myslí. To všechno patří k jeho roli. Důležité je jen jedno, kdo je Andrej Babiš. Kdo je opravdu. A v tom musí mít každý naprosto jasno: majitel Agrofertu. Byznysmen. Člověk zvyklý vlastnit, poroučet, řídit. Zvyklý "maximalizovat zisk" za využití všech možných výhod.
Na veřejnosti vystupuje stále stejně. Jako prosťáček, který se nenaučil dobře česky a mluví, jak mu zobák narost. Touhle fintou nabízí to nejlevnější diskontní zboží: Jsem jako vy. Říká "obyčejným lidem". Nelišíme se.
V HN se své role držel. Je jednoduchá a účinná: "Já ty politické hry neumím. Jsem špatný politik, to říká opozice správně. Neumím to tak jako oni." O chvíli později, když mluví o odchodu z politiky a HN oponují, že dobrému politikovi záleží na jeho zemi, bojuje za ideje: "Ale já nejsem politik, vždyť to řekl šéf ODS Fiala v neděli v televizi, že jsem blbý politik, který to neumí dělat."
Babišovi tohle fungovalo v minulých sněmovních volbách: Nejsem jako oni. Dal naprosto jiný význam heslu z roku 1989 "Nejsme jako oni". Protože on nyní není jako demokratičtí politici. Není jako ti hadi, jako to klubko zmijí, naznačuje. On je lepší, přímočarý, nezáludný. Nezkorumpovaný. To tím voličům vtlouká do hlavy.
Další banální trik: stát chce řídit jako firmu. Zase s tím uspěl. Protože tím vymezuje, v čem není jako oni, politici. A zároveň dodává: Já mám Agrofert, za mnou je něco vidět, jsem vtělený úspěch.
Do toho míchá "všeci kradnú, ale já nekradu", další prostinké hesílko. Jenže to už přestávalo fungovat. Kauza Čapí hnízdo obnažila Babišovu chtivost, miliardář, který se pro 50 milionů klidně rozkrájí.
Proto tak hladově skočil po tématu reorganizace policie. Ta mu opět umožňuje hrát pana Čisťáka. Vycítil šanci, přilepil se na Roberta Šlachtu, pochopil, že reorganizace je jen finta (to on dobře rozezná) a v HN již předvedl, jak to teď bude až do sněmovních voleb: "My dneska máme oprávnění tvrdit, že ČSSD nebojuje proti korupci, ale korupci aktivně podporuje." Perfektní klička, jak odvést pozornost od sebe, od Čapího hnízda a Agrotecu.
Andrej Oběť: Politika je hnus
Další poloha: oběť. On by byl mnohem radši jinde než v politice, ale obětoval se. (Obdiv k obětování má zřejmě ještě starší než křesťanské kořeny.) A není jen tak nějaká oběť, nýbrž pořádná. HN se ho ptají, jestli by neměl mít nějaké poradce, když mu politika moc nejde. Odvětí: "Ale já to ani nechci dělat, politika je hnus."
Realita? Babiš je místopředseda vlády, minstr financí, má přístup ke klíčovým ekonomickým informacím, má pod sebou tajnou finanční službu (Finanční analytický útvar Ministerstva financí), s Chovancem mají Kobru, on sám ještě finanční správy po celé zemi. Ráj rájů pro dravého podnikatele.
Konsolidovaný zisk Agrofertu vzrostl ze 6,1 miliardy korun v roce 2014 na 8,6 miliardy korun v roce 2015. Tedy o 40 procent. - Oběť? Radši by byl jinde? Ale ne, tohle může spolknout jen velmi ochotný prosťáček.
Babiš je predátor, který politiku využívá především ke svým cílům. (Takže se od mnoha politiků neliší, jen perfektně využil momentu, kdy byla společnost do morku kostí otrávená korupcí a klientelismem.)
Velkou roli pro nás, voliče, hraje jeho vztah k demokracii. V rozhovoru mluví o volbách do Sněmovny. Babiš říká, že se jich nebojí a že se uvidí: "Třeba ale na mě budou plivat nebo pískat. Potom bych odešel." Následuje otázka, zda by odešel z politiky.
Babiš: "No, určitě bych odešel." A dodá: "Já nebudu v opozici. To je vyloučeno. Naprosto vyloučeno. Nebudu sedět v té žvanírně, kde si lidé jako Kalousek hrají na demokracii. To se raději vrátím do firmy a budu žít normální život."
Miluje žvanění, show
Výhodou jeho role je, že vypadá upřímně. Ale mluví pravdu? Okolo sloučení protimafiánské a protikorupční policie taky naznačoval, že ANO opustí vládu. Nestalo se. Protože by musel opustit ministerstvo financí, kde se nalézá ve stavu agrofertní blaženosti, v obřím střetu zájmů. Pak by zisk Agrofertu třeba neposkočil o 40 procent. Nezapomínejme ani na vteřinu, co je Babiš: Agrofert.
Podle toho, co říká, necítí žádnou odpovědnost vůči voličům. (Kolik politiků ji ale cítí?) Proto odmítá "sedět v té žvanírně". A pokud jde o jeho Agrofert, pak by pobyt ve Sněmovně, v opozici, mimo vládu neměl smysl. Smysl má jen buď na ministerstvu financí, nebo jako premiér. To by byla teprve agrofertní jízda!
Ještě k té žvanírně. Babiš ji ve skutečnosti miluje. Sám žvaní náramně rád. Předvedl to třeba v rozhovoru pro DVTV, přímo se ve žvanění rochnil, showman, bavič. Jen musí mluvit on, nikoli ostatní.
Když mu vadí žvanění, proč jeho ANO svolává zasedání bezpečnostního výboru a zve Roberta Šlachtu plus další aktéry policejní bitky? Bude se tam "žvanit", co jiného by se dělo? Střílet a zatýkat se (snad, doufejme) nebude. Takže někdy se žvanění hodí, jindy ho kritizuje.
Opět ale pro lid věta "odmítám poslouchat blbosti v parlamentu" může znít sympaticky a srozumitelně. Je pěkně bolševicko-zemanovská. Něco jako útoky na inteligenci, která nemaká, ale jen debatuje, žvaní. Na "pražskou kavárnu".
Babiš neuznává skutečnou demokracii. V ní má debata, rozhovor, hledání společných postojů, dohoda o zákonech, dohoda o vládě obrovskou, zcela nezastupitelnou roli. (Ale zase, když se to hodí, nasadí masku demokrata. U policejní reformy přece vadilo, že nebyla prodiskutována v koalici. Převedeno do babišoviny, nebyla "prožvaněna".)
Předseda hnutí ANO jde po vítězství. Chce premiérovat. V tom se od jiných neliší. Dává najevo, jak moc si věří, což zase mnoha lidem konvenuje. Ale zároveň, i když kolem sebe zuřivě mává rukama a žvaní a žvaní, zároveň se den ode dne víc a víc podobá politikům. Babiš je stejný jako politici.
Nechce stát řídit jako firmu. Je majitel Agrofertu a chce stát vlastnit jako firmu. A ty řeči, že skončí? Pokud projde novela zákona o střetu zájmů, Babiš by jako člen vlády firmu vlastnit ani nesměl...
