Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
10. 6. 2019 7:00

Babiš je "blýskáček řepkový". Jeho zájmy jsou jiné než zájmy včel a české krajiny

To, co nám po mnoho let připadalo normální (levně výhodné), se náhle obrací hlavou dolů, proti nám, ohrožuje to nás, naše děti a jejich děti.
Včely rády řepku. Jen nevědí, že může být postříkaná pesticidy.
Včely rády řepku. Jen nevědí, že může být postříkaná pesticidy. | Foto: Thinkstock

Krajská veterinární správa zjistila, že květnové úhyny tisíců včel v Šenově u Ostravy způsobil postřik na řepku, chemické přípravky, kterými zemědělci ve velkém stříkají řepková pole. "Jsou to účinné látky, které jsou toxické," řekl Českému rozhlasu Ostrava ředitel krajské veterinární správy Severin Kaděrka. Postřik na řepku v Šenově zničil více než 200 včelstev. Česká televize sdělila, že zemědělec měl postřik provést v noci a minimálně o 48 hodin dřív informovat včelaře. To však neučinil.

Vlastně je to "normální", očekávatelné. Řepky se pěstuje obrovské množství, na velkých lánech, zabírá 16 procent orné půdy, protože se zemědělcům vyplácí. Ohled na krajinu, na ekosystém se nebere. Přitom jedním ze stimulů pro české "řepkování" byla původně, paradoxně, právě ekologická snaha snížit emise skleníkových plynů, jež EU vypouští do ovzduší. Bylo u nás uzákoněno povinné přimíchávání biopaliv do motorového benzinu i nafty (přísněji než v EU). Jenomže se ukázalo, že biopaliva ke snížení emisí skleníkových plynů nevedou. Evropa od nich ustupuje, my však zběsile jedeme dál.

Na řepkoprůmyslu se masivně podílí Agrofert, holding ve svěřenském fondu premiéra Babiše. Pěstuje sice jen pět procent veškeré české řepky, ale zároveň se stal hegemonem této plodiny. Poskytuje zemědělcům osivo, postřiky a zemědělskou techniku pro její pěstování. Vykupuje její velkou část, upravuje ji. Pokud jde o biosložku do paliv (metylester řepkového oleje), agrofertní firma Preol obsadila skoro polovinu dodávek pro státní podnik Čepro. Výrobu bionafty spustil v lovosické továrně Preol v roce 2009. Na dodávkách pro Čepro se podílí i firma Agrofertu Primagra. (Rozsáhlý text o pěstování řepky v Česku zveřejnil Deník N.)

Rostlina sama za nic nemůže, není nijak škodlivá, jen je jí absurdně mnoho, je vyšlechtěná a velmi citlivá na desítky škůdců (kupříkladu na blýskáčka řepkového). Proto se stříká pesticidy, ale používá se i nebezpečný glyfosát  vícekrát za rok (na hektar řepky přijde až půl kilogramu, podle amerického federálního soudu může způsobovat rakovinu). Nejde jen o půdu, ale i podzemní vody, kam se dostává a vydrží v nové formě desítky let.

Premiér Babiš to vidí jinak, na semináři výroční členské schůze Česko-německé obchodní a průmyslové komory v pražském Mánesu řekl: "Včely mají rády řepku, můžou si kecat novináři, co chtějí. Mají, je to pravda, byl jsem v Lysé nad Labem na výstavě." (Blábol opravdu hodný "špičky Evropy".) Jiný jeho výrok: "Zemědělci jsou vystaveni kritice, že ničí půdu a spodní vodu a tak dále. Není to pravda." Doslova vzato ne, půdu a spodní vodu ničí jedovaté postřiky…

Premiér: Včely mají rády řepku (bohužel nevědí, že je zabije)

Nejde o to, že něco píší novináři, nýbrž o to, co prokazatelně dokládají vědci a ve výše zmíněném případu veterinární správa. Proti zájmům české krajiny a jejích obyvatel (včetně kvůli pesticidům hynoucích včel) stojí zájmy Agrofertu, bývalé firmy Andreje Babiše, z níž nadále může mít jako obmyšlený zisk. Ve skutečnosti zdaleka nejde "jen" o stamiliony korun, jež holding získává na dotacích, ale také o obří škodu, kterou způsobuje našemu životnímu prostředí. To je ten jeho klíčový, nejdůležitější střet zájmů.

Jistě, Agrofert (a tehdy tedy i Andrej Babiš) se jen přizpůsobil ekonomicky výhodným podmínkám, dokonce to původně vypadalo ekologicky, prospěšně. Jenomže to nejen není ekologické, nýbrž přímo zhoubné. Ne kytka řepka, ale to, co s ní naši průmysloví zemědělci provádějí, je zhouba.

Dvě skutečnosti teď Česko sužují, sucho a klimatická změna. Denně můžeme pozorovat, jak se svět okolo nás mění, skoro se na to dá sáhnout. Ubývá spodní vody, za což řepka nemůže, ale pesticidy ji kontaminují a glyfosát ničí na desítky let dopředu (čerstvě už se nesmí používat pro urychlování dozrávání a vysušování plodin určených pro potravinářství). Pesticidy způsobují úhyn včel. Babiš má pravdu, že "mají rády řepku", jenže právě v tom se skrývá potíž, ony nevědí, že jejich oblíbenou květinu napustili jedem proti škůdcům, aby jí za každou cenu vypěstovali co nejvíc.

Nepochybně nehynou jen včely, ale i jiný hmyz, který na řepku sedá. Podle analýzy zveřejněné v časopise Biological Conservation mizí ročně 2,5 procenta z celkového objemu hmyzu. Uhynulo přes 40 procent hmyzích druhů a třetina je ohrožena. Hmyz mizí osmkrát rychleji než savci, ptáci a plazi. Vinu nese, jak jinak, "moderní" (ve skutečnosti překonané, tedy nemoderní, nebezpečné) zemědělství, pesticidy. Plus betonování, stavění a změny klimatu zaviněné člověkem.

To, co nám po mnoho let připadalo normální (levně výhodné), se náhle obrací hlavou dolů, proti nám, ohrožuje to nás, naše děti a jejich děti. Můžeme se pak divit, že od loňského září probíhají páteční stávky studentů za klima po celém světě, jež spustila šestnáctiletá Švédka Greta Thunbergová? Že se do stávky za lepší ochranu klimatu na konci května zapojilo víc než 1,8 milionu lidí ve 125 zemích světa?

Andrej Babiš, lidský blýskáček řepkový, se protestům vysmívá, obří omyl. Je to asi tak stejně státnický, moudrý postoj jako tvrdit, že řepka postříkaná jedovatými pesticidy z Agrofertu včelám neškodí.

Podle vědců máme jen dvanáct let na to, abychom zabránili oteplení planety o jeden a půl stupně, tvrdí členové hnutí Fridays For Future. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Aktualizováno před 8 minutami

Ruský parlament ratifikoval prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní

Dolní komora ruského parlamentu ve středu ratifikovala prodloužení smlouvy s USA o kontrole jaderných zbraní z roku 2010, na kterém se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem. Informují o tom světové agentury. Poslanci prodloužení dohody o pět let schválili jednohlasně den poté, co si telefonovali prezidenti Ruska a Spojených států a země si vyměnily příslušné diplomatické nóty.

Odpovídající návrh zákona poslal do Státní dumy prezident Vladimir Putin v úterý večer, napsala agentura Interfax. Podle náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova bude smlouva prodloužena o pět let bez jakýchkoli předběžných podmínek. Spojené státy a Rusko se na prodloužení úmluvy dohodly jen několik dní před vypršením její platnosti.

Podle agentury AP se Washington s Moskvou dohodl, že všechny nezbytné formální procedury země dokončí během několika dní. Smlouvu musí ratifikovat ruští zákonodárci. Po Státní dumě, tedy dolní komoře ruského parlamentu, ji musí schválit horní komora, Rada federace, což se očekává ještě dnes. Schválení amerického Kongresu není zapotřebí, dodala AP.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Robert Šlachta představil své politické hnutí Přísaha

Bývalý ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta zakládá hnutí Přísaha, se kterým se chce zúčastnit podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. Oznámil to ve středu na setkání s médii.

"Chceme a budeme sloužit lidem, občanům naší země, postavíme se čelem k nespravedlnosti a rozkrádání státu. Postavíme se čelem k aktivistickým nesmyslům, které zamořují naši společnost. Postavíme se na stranu lidí, kteří jsou základem naší společnosti," stojí na webových stránkách hnutí.

Své hnutí odmítl charakterizovat jako konverzvativní, liberální, levicové či pravicové. "Moje odpověď je ani jedno. Jsme hnutí spravedlivého středu," řekl. Mimo jiné slíbil například důsledné řešení migrace.

Dalšími zakladateli hnutí jsou taktéž bývalí policisté Tomáš Sochr a Jiří Komárek, právnička Eva Gajdošík a sociální pracovnice Jaroslava Pauchová.  Financovat hnutí plánuje Šlachta z vlastních peněz, společně se Sochrem si vzal půjčku.

Zdroj: Domácí
Další zprávy