Stojí za tu námahu sledovat expremiéra Andreje Babiše (ANO), jak jedná ve své opoziční roli. Jistě pro něj odchod od výkonné moci nebyl snadný. Navíc musí čelit velmi nepříjemnému srovnávání s Petrem Fialou. Jistě už nejmíň stokrát slyšel věty o tom, jaké nás potkalo štěstí, že v době ukrajinské války už neřídí vládu, a jak by to asi vypadalo, kdyby ji nedej Bůh řídil.
Babiš sice přešel, ze svého pohledu spíš spadl, do opozice, ale málokdo pochybuje o jeho dalším plánu, tedy kandidovat na prezidenta. Odtud plyne, že nemůže nepokračovat ve své permanentní volební kampani, že se nemůže chovat ani den "normálně". Můžeme na něm velmi dobře vidět, jak už naplno "kampaňuje", jak už se zase chová jako kus tenkého igelitu vlajícího ve větru - kam to fouká, tam se třepe. A není to dnes pro něj vůbec snadné.
Pozorovat to můžeme na jeho náhle úplně opačném, na hlavu postaveném přístupu k uprchlíkům. Před pár lety tady podpořil a vytvářel divoce antimuslimskou, antiuprchlickou atmosféru, "budou nám znásilňovat ženy", "budou nás vraždit", ačkoliv ti lidé ze Sýrie a dalších zemí prchali právě před těmito hrůzami. Dnes uprchlíky akceptuje, dokonce tvrdí "zařídil jsem a zaplatil přepravu tisícovky volyňských Čechů". (Ano, všimli jste si, Čechů.) Víme, proč tak jedná, tuzemci otočili, nyní uprchlíky přijímají, tentokrát se masa, většina, zatím nenechala zmanipulovat dezinformacemi a ví, že utečenci prchají právě před vražděním, mučením a znásilňováním. Babiš jde s nimi, za nimi.
Těsně před Velikonocemi poskytl rozhovor Blesku. Dává najevo, co si myslí o práci v dolní komoře parlamentu: "Nevidím moc smysl sedět ve sněmovně a poslouchat tam ty přestřelky, které nejsou k věci." A: "Sezení na výborech nepovažuju za to nejdůležitější v práci poslance. Pro mě práce poslance spočívá hlavně v naslouchání a mluvení s lidmi a v prosazování zákonů v jejich prospěch." Ani jako premiér, ani jako poslanec v opozici nepochopil, jaký smysl má debata, naslouchání jiným hlasům, hledání společné cesty. Nechápe, že poctivá práce ve výborech - v žádném není členem - je právě tím hledáním nejlepšího řešení. Plácá nesmysly, ani o tom možná neví. Nepochopil parlamentní demokracii.
Na otázku, jestli bude kandidovat na prezidenta, odpovídá polovyhýbavě: "Rozhodnu se v září. Naši voliči a fanoušci chtějí, abych kandidoval. Jsem v politice deset let a myslím, že je za mnou vidět velký kus práce a že bych mohl být na této pozici pro naše občany užitečný."
Pan prezident je na mě stále naštvaný
Nechme raději stranou analýzu toho, jak by byl dnes Babiš asi "užitečný", jak by jeho užitečnost vypadala. Podstatná je věta "naši voliči a fanoušci chtějí, abych kandidoval". Je to víko nádoby, jejímž obsahem je Babiš vystrašený z obžaloby, Babiš prahnoucí po moci ztracené ve volbách. Nikoli Babiš, který by mohl být "užitečný". Sledovali jsme dostatečně dlouho, jak Babiš v krizi neumí být užitečný pro nikoho jiného než pro sebe. Věta "rozhodnu se v září" je taky mimo realitu, Babiš už rozjel kampaň.
Blesk se ho ptá na Miloše Zemana, na jeho milost pro Miloše Baláka a jestli by mu dnes podpora prezidenta mohla uškodit. Otázka vystihující českou turbulentní, prudce nestálou, proměňující se realitu. Babiš: "Já se k tomu nechci ani vyjadřovat. Zatím nekandiduju. A krom toho pan prezident je na mě stále naštvaný, že jsem nechtěl sestavovat vládu." Ptají se ho, jestli je Zeman stále naštvaný. "Dlouho jsem ho neviděl, takže nevím. Ale když se naštve, tak bývá naštvaný dlouho."
Zeman dnes pro Babiše představuje potíž. Roky si navzájem naprosto pragmaticky, zřejmě bez skutečné osobní náklonnosti vypočítavě dodávali voliče. Jenže co teď? Zeman předvedl kotrmelec, najednou se tenhle přítel Putina, vyznavač Putina, tváří protirusky. Kolik voličů mu to uvěřilo a kolik voličů mu to neodpustí? Babiš jako vždy od podstaty uteče do hlouposti, "je na mě naštvaný", taková skoro milenecká hádka, směšné. Ne, ne, expremiér prostě neví, jestli mu prezident ještě může pomoct, to je celé. Kdyby se ukázalo, že Zeman otočku zvládl, Babiš ho zas využije.
Nejtrapnější, nejpotupnější část velikonočního Babišova povídání najdeme v jeho pokusu udělat ze sebe hrdinu a z premiéra Fialy jen takový polský přívěsek. Tahle pasáž je pro pochopení Babišova interiéru velmi důležitá. Nejprve vykládá, jak pomáhá uprchlíkům - zatím to přece frčí: "Jsem jediný český politik, který navštívil slovensko-ukrajinskou hranici, mluvil s dobrovolníky a ukrajinskými uprchlíky." Hleďme, i Babiš, se kterým Zeman roky mával jak s hadrem na holi, by chtěl být hrdinou, zachráncem.
Fialu vzal "Morawiecki do vlaku", nic víc. Závist ubožáka
Blesk mu na to namítne, že premiér Fiala byl v Kyjevě. Na to následuje dětinská odpověď: "No jasně. Vzal ho s sebou Morawiecki do vlaku. To nebyla česká iniciativa." Babiš předvedl, že nemá úroveň, že nemá nadhled, ani stopu velkorysosti. Fiala se prý jen svezl s polským premiérem Morawieckim jako nějaké zavazadlo. Taková míra nevelkodušnosti, neuznání druhého se jen tak nevidí. Trojice premiérů jela do Kyjeva první, od každého účastníka té slavné cesty to byla odvaha a risk. A hlavně všichni tři premiéři, Morawiecki, Janša i Fiala, dali jasně najevo, na čí straně stojí a že Rusko odsuzují. Měl by na to exagent StB Babiš? Blesk ho svlékl do slipů.
Už jsem výše zmínil ten rozšířený pocit demokratů a svobodomyslných lidí, že nemít v době ruské genocidy na Ukrajině v čele vlády Babiše je malý zázrak, štěstí. V rozhovoru to expremiér dělající si zuby na Hrad opět potvrdil.
Blesk mu klade otázku, jak by se zachoval, kdyby Američané Česko požádali, aby u nás mohla fungovat vojenská základna Spojených států. Babiš se kroutí, připomíná, že to není téma ani "pro pana premiéra", že o tom "teď není debata", nechce na přímou otázku odpovědět, uhýbá, jak může. Tvrdí "myslím, si, že nám ji nenabídnou", "to téma teď vůbec není na stole a v mnoha směrech mi nedává smysl".
Vážně nedává smysl? Komu? Lidem, kteří si uvědomují, jak obrovské riziko pro nás Rusko pod Putinem představuje, smysl dává, přítomnost amerických vojáků by nás chránila. Nejprve nutně potřebujeme obrannou smlouvu se Spojenými státy, kterou má většina zemí v regionu, my však nikoli. Ale ani to Babiš neřekne. Vykroutí se odpovědí "až bude nějaký konkrétní návrh, tak má smysl o tom vést debatu, do té doby ne".
A teď si představte mít ho jako premiéra nebo prezidenta. Ostatně i Zeman USA základnu v Česku odmítl. Jeho proměna byla jen naoko.
Babiš je had, kličkuje, zajímá ho jen osobní úspěch, osobní únik před případným odsuzujícím soudním verdiktem, zůstává megapopulistou, člověkem bez hodnot. Před takovými lidmi ve vysokých funkcích nás, bohové, chraňte.
