Stačila jedna zmínka ministryně obrany Jany Černochové (ODS) a je poprask. Po Velikonocích bude ve Spojených státech jednat s ministrem obrany USA Lloydem Austinem. Hlavním tématem setkání mají být nákupy vojenské techniky. Zároveň chce však, aniž by to zřejmě Austin tušil, jednat o americké vojenské základně v České republice.
Když v sobotu hovořila na kongresu ODS s Deníkem N, odpovídala i na otázku, jestli může být bodem jednání s ministrem Austinem i základna USA v Česku. Černochová odvětila: "V rámci bilaterální schůzky chci otevřít i toto téma. Můžeme jít cestou dohody, jakou šlo Slovensko. Nechci mluvit o konkrétních detailech, myslím si ale, že by pro nás bylo důležité, že se nějaká dohoda bude chystat. Může chvíli trvat, než by se akceptovala z obou stran, schvalovaly by ji totiž obě komory parlamentu."
Na konci minulého týdne schválil slovenský parlament dohodu o obranné spolupráci s USA. Předcházel tomu dlouhý proces. Díky ujednání budou moci američtí vojáci využívat dvě vojenské letecké základny v zemi. Dokument ratifikovala prezidentka Zuzana Čaputová. Proti základnám na Slovensku vystupují opoziční strany i generální prokurátor. Podle starších průzkumů, které se ovšem konaly ještě před útokem na Ukrajinu, by dohoda s USA neměla podporu většiny obyvatel země.
Černochová v rozhovoru pokračovala: "Myslím si, že vzhledem k tomu sentimentu, který tady je, by to nemusel být problém. Slováci svoji dohodu vyjednávali ještě před válkou na Ukrajině, konkrétně v době, kdy se teprve o možné agresi mluvilo. A sentiment byl na Slovensku velmi negativní. Řekla bych ale, že je to i kvůli tomu, že ti lidé nevěřili, že válečný zločinec Putin Ukrajinu skutečně napadne a bude tam docházet k tomu, k čemu tam dochází. Jsme toho svědky už měsíc, rve nám to srdce a vhání slzy do očí."
Odtud plyne, že nás Slováci předběhli, ukázali se jako prozíravější. Ale taky odtud plyne, že to po nich Američané chtěli. A jistě, jak Slováci, tak my máme jistotu, že nejsme schopni bránit se sami a že by pro nás americká základna skýtala vyšší bezpečnostní záruku vůči imperiálně expanzivnímu, agresivnímu Rusku. Už jsem o tom psal dřív, v souvislosti s radarem v Brdech, okolí amerických základen musí mít perfektní zpravodajské krytí, ruští agenti by u nás měli mnohem těžší práci, nešly by po nich jen české tajné služby, ale i Američané.
Už v lednu 2020, na minulém kongresu ODS mluvil o americké základně v Česku europoslanec Alexandr Vondra: "Radar je passé, ale odvážně navrhněme Američanům, abychom v Ostravě-Mošnově zřídili společnou strategickou leteckou základnu. Posílí naši bezpečnost a podpoří těžce zkoušený region, kde lidé v důsledku dekarbonizace budou přicházet o práci. Poláci už mají svůj Fort Trump, tak proč nemáme mít my náš Trump Air Force Base?" Za komunistů se v Mošnově nacházela základna strategických ruských bombardérů. A dneska by se jednalo spíš o Biden Air Force Base, předpokládám. Na posledním kongresu se o základně zase letmo zmínil. To zřejmě Černochové stačilo.
Chtělo by ji NATO?
Před dvěma roky se k základně v Mošnově vyjádřil velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský: "To letiště je nesmírně zajímavé, je to strategické letiště s velmi dlouhými přistávacími drahami, ale já se domnívám, že není v rukou českého státu, není to vojenská základna, takže o tu spolupráci by muselo projevit zájem ministerstvo obrany, partneři v alianci." A pokračoval: "Není to problém, který bychom řešili, není ta praktická potřeba, my o tom nemluvíme ani v České republice, ani v alianci, že by v Mošnově měla být základna, nikdo to neřeší."
Není jasné, nakolik se od té doby situace změnila, míním tím nikoli situaci bezpečnostní, ale zájem v NATO, tedy jestli by Severoatlantická aliance chtěla a potřebovala vybudovat i u nás novou základnu. My nesousedíme s Ukrajinou, jak známo. Zásadní problém: ministryně obrany Černochová to vypálila v rozhovoru, ale je skoro jisté, že nemá s Američany vůbec nic předjednaného, že je to prostě jen nápad její nebo někoho jiného. Takto se ale vrcholná politika nedělá. Premiér Fiala teď okolo základny nešťastně bruslí. Vypomáhá si větami typu "bavme se o věcech, které jsou reálné" a "je to pěkné téma, určitě", "pěkně se to poslouchá".
Jak už bylo řečeno, nápad "mít tu USA základnu" se samozřejmě ihned ujal. Předseda lidovců Marian Jurečka už v CNN Prima News hlásil, že by mohly přicházet v úvahu základny v Přerově či Mošnově. Taky ale upřímně sdělil, že vláda o tomto tématu ještě nejednala. "Budeme o tom diskutovat, ani to není o tom, že by vláda rozhodla. Musí to být na základě široké diskuse a konsenzu." Černochová tedy veřejně hlásí, že chce o základně jednat v USA, ale vláda o ní ještě nejednala. Zvláštní.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš řekl, že o návrhu nediskutovala nejen vláda, ale ani obě koalice. "Stejně tak není v programovém prohlášení vlády. Považuji za velmi nešťastné téma otevírat tímto způsobem skrz výroky do médií," sdělil ČTK. Podle něj je to zásadní a citlivá věc, kterou by bylo nutné probrat ve vládě, expertně, v parlamentu, ve společnosti, s evropskými partnery. "Něco takového nejde dělat vůči občanům na sílu, nahodile a bez potřebných analýz a debat," míní.
Bartoš váhá, jako by na Ukrajině nezuřila válka
Na sociálních sítích Bartoš vyvolal svým rezervovaným postojem nelibost u liberálů i konzervativců. Najednou jako by se na povrch klubal skrývaný, vůči NATO a USA nepřátelský postoj, který byl Pirátům dlouho a silně vyčítán. Šéfpirát Bartoš se jeví náhle mimořádně opatrný a váhavý, jako by snad kousek od nás nezuřila příšerná válka namířená proti celé západní civilizaci. Zjevně musí brát ohled na členy Pirátské strany. Pravdu má však v tom, že toto klíčové téma měla Černochová probrat s pětikoalicí a ve vládě.
Pokud jde o prosazování základny "vůči občanům na sílu" a o nějakou celospolečenskou debatu, to je velmi sporné. Vláda je zodpovědná za českou bezpečnost. Bez NATO se nemáme sebemenší šanci Putinovi ubránit. Ale my naštěstí jsme členy NATO, takže by přece neměl být problém mít zde "naši" alianční základnu, základnu s americkými vojáky. Pro Rusy by nepochybně představovala překážku a důležité odstrašení, pro nás uklidnění, záruku, ale i symbol toho, kam patříme.
Sociolog Ivan Gabal si na Twitteru všímá jiného aspektu věci: "Debata o vojenské základně nepředjednané ve Washingtonu, otevře stavidla okamurovsko-klausovské stoce, která zaneřádí vše, i jakoukoli chuť se angažovat. Morální troska na Hradě zřejmě blokuje i přítomnost US velvyslance. Opakujeme radarové chyby." Nemýlí se, Okamura se tématu ihned chopil a vyrazil do útoku, "podle názoru SPD by měla vláda vyhlásit v otázce americké vojenské základny referendum, aby demokraticky rozhodli naši občané". Klaus zase tvrdí, že boj na Ukrajině "není česká válka".
Špínomety začaly chrlit, tématu se hned s náramnou chutí ujala dezinformační scéna: "staneme se terčem", "jak tu bude základna, hned na ni Rusové hodí atomovku", "my chceme mír, ne základny", tohle všecko už proběhlo, když se spustila debata o radaru v Brdech. ANO chvíli vypadalo, že bude pro základnu. V pondělí se ale Andrej Babiš připojil raději k Okamurovi. Zřízení americké základny nepodporuje, považuje je za zbytečné. Nejlepší by prý bylo udělat o ní referendum. - K tomu jen poznámka: zbytečné? Posilovat svoji obranu a obranu okolních zemí je zbytečné? Zní to až neskutečně, co expremiér dokáže vypustit z úst. Kdyby řekl nepředjednané, komplikované, O.K., ale zbytečné? To je prostě hloupost. A hned to cituje ruská státní agentura RIA Novosti… Jako kdysi Zemana, jako by se Babiš posunul na další úroveň, avansoval.
Je chyba, že nezkušená ministryně obrany Černochová začala o základně mluvit dřív, než to probrala ve vládě, ve Washingtonu, v demokratických sněmovních politických klubech. Zároveň by pro nás bylo skvělé tady americkou základnu mít. Kdo nevěří, ať se podívá, co se děje v Charkově, Mariupolu, Buči, na Ukrajině.
