Víte, kolik musí živnostník oběhat razítek před spuštěním třeba malé cukrárny? Dvacet. A víte, kolik kontrol potom může ročně čekat? I přes třicet. Tak tohle je výsledek "podpory živnostníků" za posledních dvacet let.
A tohle je ukázka z nedělního kázání na Facebooku Andreje Babiše. Ministerský předseda se v něm zabývá například situací malých podnikatelů. A mračí se: Kolik času stát živnostníkovi vůbec poskytne na to, aby dokázal firmu založit a nějak rozjet? Když chce pořád nějakou administrativu. Není snadné to napravit, ale právě teď přicházíme s plánem, jak z toho ven. Došla mi trpělivost, protože to jde strašně pomalu.
Podívejme se na tuto řekněme konstruktivní lamentaci blíž. Klíčovou roli bude hrát faktor času.
Jestli je řeč o "podpoře živnostníků" za posledních dvacet let, pak tato perioda zahrnuje také 1636 dní, kdy byl a je Andrej Babiš členem vlády. 1211 dní jako její první místopředseda a ministr financí, 425 dní jako premiér. Sečteno a vyděleno, posledních 22 procent byrokratické krutovlády nad živnostníky, se kterou mu dochází trpělivost, jde za ním. Čau lidi!
Samozřejmě je možné, že když Babiš říká "posledních dvacet let", myslí tím automaticky "posledních dvacet let přede mnou", takže 1993-2013, a pak se mu čas zastavil a dál to nepočítá. Ale to by byla jednak spekulace, jednak věcná chyba.
Posledních dvacet let? Babiš je ve vládě, s přestávkou od května do prosince 2017, od ledna 2014, takže čtyři a půl roku. Jeho ANO je tam bez přestávky pět let. Jestli může někomu docházet trpělivost, tak to, smíme-li si vypůjčit jeho oblíbené příslovce, fakt není premiér, ale voliči a daňoví poplatníci.
Historické srovnání: 90. léta se berou jako éra vládnutí Václava Klause. Ten byl přitom premiérem jen o rok déle (červenec 1992 - leden 1998), než je Andrej Babiš ve vládě už dnes.
Babiš je už v podstatě veteránem exekutivy, žádná kometa, měl moře času k využití. Přesto se dál tváří, že je tu nový. Stylizuje se do role politika, kterému "došla trpělivost" s tím, jak to tady chodí, za což ale může peloton těch před ním, on s tím nemá nic společného.
To nesedí. Jsou situace, kdy to třeba není tak markantní, ale zmíněný příběh s dvaceti razítky mezi ně nepatří. Babišovo budelípování by mohlo být věrohodné, jen kdybychom posledních pět let strávili v hibernaci, a teď nás rozmrazili.
Že Babišova taktika já nic, já muzikant pořád slaví úspěch, alespoň zčásti skutečně ničemu jinému než "kolektivní hibernaci" připsat nejde. V umění zapomínat a nechat se ošálit hezkými slůvky jsme asi mnohem dál, než se všeobecně soudí.
Dan Ťok se v lednu stal nejdéle sloužícím ministrem dopravy od roku 1989. Výmluvná ukázka, že ANO je součástí (demokratického) systému, a to tak dlouho, že velká většina nářků na to, co udělali jeho předchůdci špatně, je už irelevantní.
