Zahraniční politika není téma, které by v USA prioritně rozhodovalo volby. Ale je to dost důležité na to, aby to mohlo kandidátovi na politický úřad u voličů trochu pomoci nebo mu naopak přitížit. Republikán J. D. Vance, který za stát Ohio kandiduje na senátora, to samozřejmě dobře ví, a proto se nyní v kampani distancuje od zahraniční politiky Joea Bidena.
Potud nic překvapivého, vše, jak má být, republikán si chce získat body kritikou demokrata. Jenže J. D. Vance na Bidena útočí konkrétně za to, jak nebezpečně agresivně, pro Ameriku prý zcela zbytečně a nesmyslně, se angažuje v současné krizi na Ukrajině. "Ne, ne, ne: ochraňme si svoji vlastní hranici, než se budeme starat o kohokoli jiného," snaží se Vance na Twitteru oslovit voliče.
Republikány? Ano, správně. Jenže Trumpovy republikány, MAGA (make America great again) voliče, kteří v duchu izolacionistické politiky Amerika na prvním místě (America first) věří, že Spojené státy si musí hledět svého vlastního byznysu a nechat hrátky Vladimira Putina s Ukrajinou jiným, Evropanům. A navíc - uvažují tito voliči - kdo vůbec ví, jak to celé je, zda nakonec Putin není v právu, když si chce vojensky zjednat pořádek v okolí Ruska. Vždyť je to silný lídr, kdo by se mu mohl divit.
Není to celé nějak naruby? Jsou američtí demokraté teď najednou za jestřáby a z republikánů se staly hrdličky? Ne, zatím ne, ale co není, může být. Většina politiků Republikánské strany, především v Senátu, který má důležité slovo v zahraniční politice USA, s postupem prezidenta Bidena souhlasí. Jenže, kdo je dnes v Republikánské straně pánem, kdo ji skutečně ovládá a vede? To je otázka takřka hamletovská.
Jak se křupan fatálně spletl
I když v ní nejde o život, či smrt, ale v tomto případě "jen" o to, jak by vypadala americká zahraniční politika, kdyby Donald Trump v roce 2024 znovu kandidoval a případně se i vrátil do Bílého domu. První zkouškou budou letošní listopadové kongresové a guvernérské volby, před kterými si to už teď na jaře rozdají kandidáti ve stranických primárkách.
Konkrétně v Ohiu budou primárky na začátku května a proti několika dalším republikánským soupeřům J. D. Vance zatím tahá za kratší konec provazu. Asi je to pro něj zklamání a překvapení, vždyť on je ten slavný "křupan" z hor. Obyčejný kluk z Ohia, který se však dokázal vymanit z poměrů chudšího maloměsta a z neuspořádané rodiny, vystudoval Yale, uspěl v byznysu a jeho autobiografie Hillbilly Elegy se v roce 2016 v USA stala bestsellerem.
Časově se kniha sešla s prezidentskou kampaní a následným vítězstvím Donalda Trumpa. Zaskočené části Ameriky tak vysvětlila, kde se vzali a kdo jsou Trumpovi voliči a proč mu dali důvěru. "Popis prostředí, v kterém vyrostl, je zásadním čtením pro tento moment v historii," napsal tehdy o Vanceově knize například známý komentátor David Brooks.
Z hlediska současných politických ambicí a šancí u republikánských voličů to ale pro J. D. Vance mělo a má jednu obrovskou vadu na kráse. On sám se Trumpa štítil, varoval před ním, nevolil ho. A to se mezi exprezidentovými příznivci jen tak neodpouští. Vance se sice už loni v létě, hned na začátku své kampaně, kajícně omluvil, že se hrozně mýlil, ale sestřih jeho někdejších výpadů proti Trumpovi je v rukách jeho soupeřů v primárkách hrozivou, politicky zničující zbraní.
Interní šetření Vanceova týmu před dvěma týdny ukázalo, jak je na tom zle. "Důvodem jeho negativního hodnocení je názor, že je Antitrump," konstatuje zpráva, podle které navíc mezi republikánskými voliči v Ohiu tento pocit od loňska jen posílil. Co může J. D. Vance dělat? Má se svým hříchem právě v Ohiu, kde Trump dvakrát vyhrál prezidentské klání, vůbec naději? Notabene teď na jaře v primárkách, ke kterým chodí ti nejangažovanější, vyhranění voliči, což jsou současnosti příznivci bývalého šéfa Bílého domu?
Proč bych neměl fandit Rusku?
Vanceovi zbývá jediné - co nejvíce tvrdit muziku a doufat, že Antitrump cejch na jeho čele vybledne. Kromě jiného to znamená, že musí viset na rtech Tuckera Carlsona, který z moderátorského křesla své show v prime timu stanice Fox News v současnosti režíruje MAGA Ameriku.
Ve věci Ukrajiny uvažoval Carlson už před dvěma roky, "proč bych vlastně neměl fandit Rusku?". Aby pak sobě i svým divákům odpověděl: "Myslím, že bychom měli být na straně Ruska, pokud si musíme vybrat mezi Ruskem a Ukrajinou." A nyní, kdy u hranic s Ukrajinou stojí na 100 tisíc ruských vojáků, Carlson přemýšlí stále stejně, jen ještě o něco více přitlačil na pilu.
"Proč je neloajální být na straně Ruska a loajální být s Ukrajinou?" ptá se. A opět to divákům vysvětlí: "Jeden se musí divit, ať už bude invaze, nebo ne, proč by nás to mělo vážně zajímat? Proč bychom jen měli vůbec uvažovat o riskování amerických životů a posílání miliard dolarů, abychom to zastavili?"
Carlsonovy názory republikánskou voličskou základnou mohutně rezonují, jeho megafon je o dost silnější, než jaký má k dispozici kterýkoli republikánský politik v Kongresu. A v krizi na Ukrajině ještě přidal na hlasitosti. "Opravdu doufám, že voliči v republikánských primárkách budou nemilosrdní. A pošlou pryč republikány, kteří věří, že hranice Ukrajiny jsou důležitější než naše hranice," řekl moderátor zpravodajskému webu Axios.
Podle průzkumu veřejného mínění z přelomu ledna a února považuje jen necelá třetina Američanů prezidenta Bidena za lídra. Naopak Vladimiru Putinovi jich sílu přiznává 57 procent. Hlavní "zásluhu" na tomto výsledku má ovšem nekompromisní averze Trumpových voličů k Bidenovi, jehož zatracují takřka všichni (96 procent), zatímco na ruského prezidenta si uchovávají většinově příznivý pohled (75 procent).
Trumpova stranu míru
Pro materiální vojenskou pomoc Ukrajině je 51 procent Bidenových voličů, ale jen 43 procent těch Trumpových. V případě finanční pomoci je rozdíl ještě větší, 63 ku 40 procentům. Z pohledu střední a východní Evropy k tomu všemu dodejme jednu důležitou věc. Nejde jen o Ukrajinu, která není v NATO, skepse Trumpových voličů, jak moc se má Amerika vůbec kde angažovat, dopadá i na členské země aliance.
Konkrétně jde o odpor proti Bidenovu rozhodnutí posílit ve východním křídle NATO americkou vojenskou přítomnost. Podle některých republikánů je i to příliš. A kongresmanka Marjorie Taylor-Greeneová z Georgie už rovnou podala rezoluci k odvolání (impeachmentu) prezidenta Bidena za to, že prý vyhrožuje jadernou válkou s Ruskem.
V jejím případě jde ovšem už spíše o politický folklor, za extrém ji považují i mnozí její kolegové v Kongresu. Nicméně "křupan" z Apalačských hor J. D. Vance je za její veřejnou podporu vděčný. "Jsem poctěn, že mě Marjorie podpořila. My tuhle věc vyhrajeme a vezmeme si o těch šmejdů zemi zpět," napsal na Twitter.
Honored to have Marjorie’s endorsement. We’re going to win this thing and take the country back from the scumbags. https://t.co/tKFWOvRvq3
— J.D. Vance (@JDVance1) January 25, 2022
On sám usiluje v Ohiu o místo v Senátu. Ale za Atlantikem půjde v letošních primárkách a podzimních volbách o víc. "Antiintervencionismus je budoucností Republikánské strany a my už nepůjdeme zpět. Jedním z jeho (Donalda Trumpa) velkých úspěchů bylo, že reformoval stranu, aby byla stranou míru," vyhlašuje republikán Anthony Sabatiny, který do amerického zákonodárného sboru kandiduje na Floridě.
Letošní rok tak bude testem, kam se ubírá Republikánská strana a jaká by byla americká zahraniční politika, kdyby republikáni už za tři roky opět měli svého prezidenta v Bílém doně. V Ohiu, na Floridě a dalších místech se bude tak trochu bojovat za Evropu i za Prahu.
