Jestli u nás existuje echt „tradiční strana“, úplně opačná než ANO, Úsvit nebo donedávna Věci veřejné, jsou to lidovci. Taková obyčejná partaj. Po letošních volbách předseda KDU-ČSL Bělobrádek prohlásil: „Jsme stále silnější a občané oceňují naši politiku, která není velkohubá ani marketingová.“ To je přesné – nemarketingová politika. Dokonce občas nepopulární. Lidovci, jak víme, podporovali zákon, který církvím vrátí nebo nahradí komunisty ukradené majetky.
Voliči lidovce vypudili ze Sněmovny v roce 2010 (tehdy získali jen 4,4 procenta hlasů). Před touto porážkou od lidovců odešel Miroslav Kalousek a za ním jeho suita. Kalousek založil TOP 09 a zpočátku měl slušný úspěch. Dnes se ovšem věci změnily. Odkalouskovaní lidovci se pod předsedou Pavlem Bělobrádkem v roce 2013 do Sněmovny vrátili, mají čtrnáct poslanců. Sedí v Sobotkově vládě. V eurovolbách získali tři poslance. V komunálních volbách 3792 zastupitelů, nejvíc z politických stran.
Do Senátu jim voliči poslali čtyři kandidáty přímo za KDU-ČSL a tři kandidované spolu se zelenými. Předseda Bělobrádek předvedl, že není mstivý. Když se ho po skončení senátních voleb ptal deník Právo, jestli nemá „škodolibou radost“, že Kalouskova topka nedosáhla ani na jedno jediné senátorské křeslo, odpověděl následovně: „Nemám. To se ve volbách holt někdy stává. My jsme se zase nedostali v roce 2010 do Sněmovny.“
Když byl Bělobrádek v listopadu 2010 zvolen předsedou KDU-ČSL, někteří politici se smáli, že vyhrál „řezník“ (je vystudovaný veterinář) a že s lidovci bude nejspíš amen. Od začátku bylo skutečně naprosto jasné – předseda Bělobrádek je Nekalousek, Neklaus. A dnes můžeme dodat také Nebabiš a Nezeman. Jiný typ politika. Stále se vnucuje slovo obyčejný nebo normální. Nekřičí, v základních věcech má jasno. Téma rodiny, víra, jasno ve vztahu k Putinovi jako ohrožení západních hodnot.
Přestárlá strana babiček a dědů z Moravy je pasé
Pro klasické či tradiční strany jsou lidovci mimo jiné ukázkou, že se celá zem nemusí zaplavit billboardy opatřenými duchamorně prázdnými slogany, aby partaje uspěly.
KDU-ČSL se pod Bělobrádkem změnila. Podle předsedy už voliči nepodléhají klišé o lidovcích. Jakým? Bělobrádek (Právo): „Že jsme katolíci pro katolíky, že nás zajímají jen bioetická témata, že nám jde jen o to, být u vlády za každou cenu, že jsme přestárlá strana babiček a dědů z Moravy, že jsme relikt minulosti a nevíme nic o moderním světě – ale který z jiných předsedů a prvních místopředsedů je tolik osobně aktivní na sociálních sítích? Také nám předhazují, že nemáme smysl pro humor, že jsme vesničtí vidláci, socialisti chodící do kostela, béčko ODS, Národní fronta nebo prodloužená ruka Vatikánu.“
Neznamená to, že lidovci opustili téma potratů, že kašlou na rodinu a podporují lesby a gaye, kteří si chtějí osvojovat děti. Nepochybně je dál volí poměrně dost katolíků i evangelíků. Ale zároveň jim dnes nečiní potíže dohodnout se na společných kandidátech se zelenými, kteří mají kupříkladu na téma gayů a leseb zcela opačný názor. A společní kandidáti těchto dvou „malých“ stran, kteří jsou již senátory? Ex-rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl, bývalá zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová a advokát Václav Láska, který jde proti korupci.
Neznamená to, že lidovci opustili téma potratů, že kašlou na rodinu a podporují lesby a gaye, kteří si chtějí osvojovat děti. Dál je volí dost katolíků i evangelíků. Ale zároveň jim nečiní potíže dohodnout se na společných kandidátech se zelenými, kteří mají na mnohá témata opačný názor.
K modernizaci lidovců stačilo, že je opustil kontroverzní Kalousek, zažili neúspěch, vyšmikli se z představy katolické strany a jsou schopni kooperovat. Zároveň zůstali stranou napravo, konzervativní. Do voleb za ně šli i nezávislí kandidáti. Mimo již zmíněné také Zdeněk Papoušek v Brně. Kdo to je? Sedm let pracoval s propuštěnými vězni, učil na Biskupském gymnáziu v Brně a na církevní zdravotnické škole, dvacet let pracoval ve Fondu ohrožených dětí. Získal nejvíc hlasů, volilo ho 13 300 lidí.
Nenápadný, neuřvaný veterinář
Lidovci jsou stranou nevůdcovského typu. V tom se liší od Babišova ANO nebo od Kalouskovy topky. Bělobrádek se coby politik typově podobá Bohuslavu Sobotkovi. Nenápadný, neuřvaný politik. Oba katolíci. Oba akceptují realitu, i když se jim nelíbí. Třeba tu, že voliči ve sněmovních volbách silně podpořili Babiše, který s vysokou mírou pravděpodobnosti spolupracoval s StB. Od premiéra se ale Bělobrádek minimálně ve dvou věcech liší. Nelavíruje (viz jeho postoje k Ukrajině a Rusku).
Zjevně taky příliš nelpí na funkci. Neudělá pro její udržení cokoliv. Po volbách veřejně připustil, že chtěl se špičkovou politikou seknout.: „Vážně jsem o odchodu uvažoval, to není žádné tajemství, ale z větší části jsem rozhodnut, že budu pokračovat dál.“ Jak známo, předseda lidovců trpí vážnou chorobou, má roztroušenou sklerózu ve stabilizovaném stavu. Také víme, že mu silně záleží na rodině.
Máte rádi Aktuálně.cz?
Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!
Lidovci prošli neúspěchem a proměnou. Dnes je podle sociologů volí nejen důchodci, ale i mladší generace. Ve větších městech středoškoláci i vysokoškoláci. To, že jim na nabídku kandidovat kývl bývalý rektor Hampl a že ve volbě uspěl (ve druhém kole skoro o třicet procent porazil protikandidáta z ODS Zdeňka Schwarze), ukazuje ten posun.
Pro konzervativnější voliče, kteří hned nesprintují za každou novou sukní, je návrat nemarketingových lidovců do dobré formy nadějný. Bělobrádkova KDU-ČSL ukazuje cestu i jiným stranám, třeba Fialově ODS. Snad jim to nějaký ten pátek vydrží.
