Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
15. 6. 2021 7:30

Bez EU bychom byli namydlení, ukazuje Turów. Polsko na životní prostředí kašle

Na dolu poblíž našich severních hranic je dokonale vidět, jakou paseku dělá nejen spalování uhlí, ale i sama jeho těžba. Jak ničí krajinu a prostředí, ve kterém žijeme.
Ani měsíční krajina takhle nevypadá (polský hnědouhelný důl Turów).
Ani měsíční krajina takhle nevypadá (polský hnědouhelný důl Turów). | Foto: Ondřej Besperát

Vážný spor o důl Turów pokračuje. Nevypadá to, že by v brzké době skončil. Stejně tak se nedá předpokládat, že by tam Poláci přestali těžit, ačkoli se tak mělo stát už loni v dubnu. Polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka ale nakonec prodloužil firmě PGE (koncernu Polska Grupa Energetyczna) povolení až do roku 2044. Proč? Polská energetika se o uhlí opírá z 80 procent (dvakrát víc, než je tomu u nás).

Těžba zjevně škodí českým i německým sousedům. Hluk, polétavý prach, úbytky vody. Průzkumy ukázaly, že na české straně klesla za třicet let její podzemní hladina o víc než 60 metrů. Podobně je na tom Sasko, kde se podle expertních odhadů navíc budou podzemní zásoby vody dál tenčit a za dalších 23 let by její hladina mohla klesnout až 20 dalších metrů. V Žitavě se kvůli poklesu začne snižovat i terén. V blízkosti státní hranice za dvacet let až o 1,2 metru, v centru Žitavy o 36-72 centimetrů. Přesto se má důl Turów dál rozšiřovat a prohlubovat.

Mezinárodní vývoj situace je dobře známý: letos v únoru Česko podalo k Soudnímu dvoru Evropské unie žalobu a žádost o zastavení těžby a v dubnu Polsko Soudní dvůr požádalo, aby žádost zamítl. Souběžně s tím česká strana připravuje česko-polskou dohodu, která by spor vyřešila. Spor, nikoli těžbu, která už měla skončit. Součástí dohody má být i finanční kompenzace ve výši jedné miliardy korun.

Malé srovnání: do oblasti polské Bogatynie (kde leží hnědouhelný důl i elektrárna Turów), měla v blízké budoucnosti proudit část z téměř 77 miliard korun určených Varšavě na přechod od uhlí k zeleným zdrojům energie a k podpoře místních lidí. Podle Evropské komise ale Bogatynia, kde se těžba nezastaví, nebude mít na peníze nárok. Komise hodlá podpořit jen ty regiony, kde existují důkazy o postupném přechodu k uhlíkově neutrální ekonomice. Proti tomu je plánovaná (a dosud nepotvrzená) zhruba jedna miliarda korun pro Česko komicky málo.

Dohoda má zajistit pozorování dopadů, které u nás způsobuje polská těžba. Měl by se společně (to je důležité) monitorovat hluk, prašnost, pokles terénu a pokles podzemní vody. Dál by měl být vybudován vodovod pro postižené obce (ty jej zatím nemají a voda jim mizí či zmizela docela) a zelený val proti hluku a prachu. Jak už řečeno, jedná se o 50 milionech eur, ale částka je jen hrubý odhad, neví se přesně, na kolik to celé vyjde. Navíc jde o částku, na které se má Polsko účastnit, byť třeba z 90 procent, ne ji platit celou.

Žádný diktát EU neexistuje

Hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) říká: "Ta dohoda by měla dovolit nastavit řadu parametrů a podmínek těžby, které bychom jinak přeshraničně vůbec nedokázali ovlivnit." Měla by obsahovat cestu k tomu, jak odstranit nelegální povolení k těžbě, které znamená nesoulad s unijním právem. Polsko by tedy mělo opakovat povolovací proces prodloužení těžby a zajistit, že se nebude zhoršovat životní prostředí na naší straně.

Měla by být ustavena expertní komise a pravidelně by měly být předávány informace včetně dokladů, že podzemní stěna, která má bránit odtoku podzemní vody od nás, funguje. Jako garant i rozhodčí budoucí smlouvy má sloužit Soudní dvůr EU, u kterého Česko Polsko kvůli Turówu žaluje. Smlouva má obsahovat i sankce, pokud opatření nebudou plněna.

Na kauze Turów je vidět, že žádný "diktát" Evropské unie směrem k členským státům neexistuje. Těžba měla skončit loni, neskončila. Poláci si dělají, co chtějí, na sousedy, na nás a Němce, z výšky kašlou. Budou v klidu argumentovat tím, že žádný negativní vliv na české a německé životní prostředí neexistuje. U soudu budou vyžadovat, abychom ho my i Sasové prokázali. Jak ale dokážeme, že právě důl způsobuje třeba pokles podzemní vody, jak to zpětně změříme? Řeknou: je sucho, proto vám voda mizí. To, že věc je každému včetně vodohospodářů jasná, neznamená nic. Roli by hrál jedině konkrétní, nezpochybnitelný důkaz.

Dohoda je špatná v tom, že nemá obsahovat jakéhokoli omezení těžby. Pokud bude uzavřena, Česko žalobu na Polsko stáhne a hlubinná těžba hnědého uhlí v Turówu bude pokračovat až do roku 2044. (Možná i déle, Poláci si ji pak, bude-li pod zemí dost uhlí, mohou klidně sami zase prodloužit, jako to udělali loni.) Z pohledu klimatu a ochrany libereckých, saských, ale i polských obyvatel je to špatně.

Zelený rozum versus národní rozum

Nefunguje rozum, nebo přesněji "zelený rozum" (Poláci argumentují mimo jiné zaměstnaností, jež by zavřením Turówa poklesla a lidé by si tam museli hledat jinou práci), funguje jen úzce, slepě "národní rozum", my si budeme dělat, co chceme, a vy si trhněte. My si to tu vytěžíme do mrtě, je to naše, vám do toho nic není.

Jedinou reálnou pákou na Poláky jsou sankce, přesně řečeno nevyplacení zelených miliard na ekonomiku neškodící životnímu prostředí. Mnohem slabší, ale přece jen nějakou pákou, je tlak české vlády na Poláky opět přes EU. K unijnímu soudu Babišův kabinet čerstvě poslal návrh na sankce pro Polsko, protože neplní předběžné opatření o zastavení těžby. Jde o pět milionů eur (asi 127 milionů korun) denně.

Tlak je to však opatrný, Česko dalo Varšavě tři týdny lhůtu, než začne peníze vyžadovat. Během těch tří týdnů má ministerstvo životního prostředí a zahraničí plus těžbou postižený Liberecký kraj domluvit s Polskem onu monitorovací dohodu. A zase: pokud by sankce soud žalobu uznal a sankce by Poláci museli platit, směřovaly by do EU, ne k nám.

Turów je perfektní ukázkou více jevů. EU nikomu nic nediktuje. Zároveň je jedinou platformou, na níž se můžeme s Poláky dohodnout, jinak by se na nás tito členové "bratrské postsocialistické" Visegrádské čtyřky vykašlali úplně. Národní státy samozřejmě existují a páky na jejich svévolné chování existují pouze ekonomické. (Mimochodem stejně jako na mimounijní Rusy, Bělorusy a další země.)

Na dolu Turów je dokonale vidět, jakou paseku dělá nejen spalování uhlí, ale i sama jeho těžba. Jak ničí krajinu a prostředí, ve kterém žijeme. Polákům je fuk, že působí obří potíže sousedům. Nejenom jim je to jedno; my taky dál těžíme, byť jsme na uhelné energetice méně závislí než oni.

Důl Turów nám škodí, ano, ale zároveň i pomáhá. Pomáhá nám vidět, jaký smysl má unie a jak cenná je snaha přejít od znečišťování k maximálně zelené energii.

Jste alarmista! A vy zase popírač! Poslanec a ekolog se střetli kvůli konci uhlí v ČR (video DVTV z 12. září 2019) 

Aktivista Jan Rovenský z Greenpeace kritizuje volbu poslance ODS Jana Zahradníka členem uhelné komise, která má ukončení těžby naplánovat. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Aktualizováno před 8 minutami

Všech pět těžce zraněných po srážce vlaků je mimo ohrožení života

Všech pět těžce zraněných lidí po středeční srážce vlaků na Domažlicku je ve stabilizovaném stavu a mimo ohrožení života, řekli mluvčí nemocnic. Bez vážných komplikací pokračuje také léčba pěti středně těžce zraněných. Srážka expresu a regionálního osobního vlaku si vyžádala tři mrtvé, dva strojvůdce a jednu cestující. Desítky dalších lidí se zranily. Podle Drážní inspekce a ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) rychlík vjel na úsek bez povolení. Mohlo jít o chybu strojvedoucího nebo závadu techniky.

Fakultní nemocnice v Plzni ve středu převzala z vlakové nehody osm pacientů. "Jeden byl po ošetření propuštěn do domácího ošetřování. Ostatních sedm pacientů bylo v těžkém nebo středně těžkém zdravotním stavu. V současnosti jsou všichni stabilizovaní a mimo ohrožení života," řekla mluvčí nemocnice Gabriela Levorová. Také obě pacientky, které byly ve středu hospitalizovány v motolské a střešovické nemocnici v Praze, jsou mimo ohrožení života, řekly mluvčí nemocnic Pavlína Danková a Jitka Zinke. V nemocnicích v Domažlicích a ve Stodě na Plzeňsku leží po dvou pacientech s menšími zraněními. Podle mluvčího nemocnic Jiřího Kokoška jsou bez komplikací.

Pět lidí bylo po nehodě ve vážném stavu a pět utrpělo středně těžká zranění. "Celkem jsme ošetřili 67 lidí," řekla mluvčí krajské záchranné služby Mária Svobodová. Dalších zhruba dvacet lehce zraněných cestujících neuposlechlo, aby počkali na místě, a odešli. Dva nejvážněji zraněné přepravily vrtulníky do pražských nemocnic v Motole a Střešovicích a tři do plzeňské fakultní nemocnice. Další odvezly sanitky do nemocnic v Domažlicích a ve Stodě. Do Německa převezly německé sanitky deset osob hovořících německy.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 24 minutami

Schůze sněmovního výboru k řediteli BIS se nejspíš neuskuteční

Schůze sněmovního bezpečnostního výboru k postupu výběru ředitele Bezpečnostní informační služby se v pátek s největší pravděpodobností neuskuteční. Vyplývá to z dopisu předsedy Radka Kotena (SPD) členům výboru. Koten v něm uvedl, že nemá zákonný podklad pro svolání mimořádného jednání.

O svolání výboru požádal v úterý premiér Andrej Babiš (ANO). Koten napsal, že do středečního večera od premiéra neobdržel opakovaně požadované doplnění jeho žádosti. "Na termín schůze rezervovaný na pátek 07:30 tedy zatím nejsou zákonné důvody a usuzují, že po vyjádření v médiích o to nestojí ani pan premiér, ani kolegové, kteří posbírali sedm podpisů před 14 dny," stojí v dopise.

Výbor se může podle sněmovního jednacího řádu mimořádně sejít na žádost sněmovny, na žádost jejího předsedy nebo na žádost nejméně dvou pětin členů výboru.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Policie hledá několik lidí, kteří zveřejnili transparent rasisticky urážející fotbalistu Glasgow Rangers Kamaru. Podle ní se dopustili trestného činu.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 29 minutami

V Žatci projel rychlík návěst stůj, nikomu se nic nestalo

V Žatci na Lounsku projel ve čtvrtek ráno rychlík jedoucí z Mostu do Plzně návěst stůj. Událost se obešla bez zranění, trať byla v době šetření incidentu neprůjezdná, řekl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Na incident upozornil server Zdopravy.cz. Mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal uvedl, že škody na drážních vozidlech byly odhadnuty na 20 000 korun.

"Trať v 5:56 projel rychlík přes odjezdové návěstidlo zakazující jízdu ve směru na Podbořany s tím, že se to obešlo bez dalších následků, ale po dobu šetření byl provoz na Podbořany zastavený a od 7:45 je provoz obnoven," řekl Gavenda. Důvod, proč strojvedoucí návěst projel, odborníci vyšetřují.

Bez povolení projel podle Drážní inspekce a ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) ve středu strojvedoucí expresu z Mnichova úsek u Milavčí na Domažlicku, poté se tam srazily dva vlaky. Mohlo jít o chybu strojvedoucího nebo závadu techniky. Tři lidé zemřeli. Dva z nich jsou čeští strojvůdci vlaků, z toho jeden řídil německý rychlík, v něm cestovali i cizinci. Třetí obětí byla žena, která cestovala v protijedoucím regionálním vlaku. Desítky dalších lidí se zranily, někteří těžce. Materiální škody přesáhnou 100 milionů korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy