Předseda Evropské rady na konci dvoudenního mimořádného summitu slavně oznámil: "Agreement to ban export of Russian oil to the EU", tedy že se unijní lídři dohodli na zákazu dovážet ruskou ropu na území sedmadvacítky. Vzápětí na sociálních sítích ohlásil vítězství také maďarský premiér Viktor Orbán: "Magyarország mentesül az olajembargó alól!", tedy že Maďarsko uhrálo z embarga výjimku.
Spor o podobu šestého balíku sankcí proti kremelskému agresorovi probíhal v Bruselu skoro měsíc. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová 4. května veřejně navrhla ropnou stopku - a spustila tak v zákulisí ostrý boj o její finální podobu. Unie během něj ztratila nemálo z reputace, již získala svou schopností v rychlém sledu odhlasovat pět předchozích trestných balíků. Naštěstí o ni ale díky čerstvě dosažené shodě nepřišla úplně.
Zavázala se do konce roku z 90 procent ukončit import ruské ropy, což výrazně sníží proud eur do kremelské kasy, z níž Putin obratem financuje vraždění na Ukrajině. Desetiprocentní "výjimku z pravidla" si na 18 měsíců vyjednali Maďaři, Češi, Slováci a Bulhaři, kteří se nedokážou zbavit ropné závislosti na Moskvě rychleji.
Ten proces bude náročný a nebude vůbec levný, podle bruselských propočtů jej ale Evropa spojenými silami zvládne, o čemž ostatní naštěstí nakonec dokázali přesvědčit i krajně neochotného Viktora Orbána.
My vám poradíme
Český přístup k sankčním balíčkům zatím asi nejlépe charakterizuje slavný Renčínův vtip: "Úžasnej národ, tihle Češi. Škoda, že nebyli u stvoření světa. Mohli poradit." Na jednu stranu snad v Evropě nelze najít rozhodnější verbální podporu Ukrajině a větší pohrdání těmi, kdo s ní z opatrnosti váhají. Když má ale dojít na konkrétní zákazy, rychle bereme zpátečku.
Česko například hlasitě propagovalo co nejpřísnější sankce vůči Rusku, když ale Poláci navrhli zastavení plynu, nijak jsme je nepodpořili. V případě ropy to bylo dosti podobné - okamžitě jsme se připojili k maďarskému boji za výjimku. Budiž však pro spravedlnost také připomenuto, že co se dodávek vojenského materiálu týká, patříme k nejaktivnějším spojencům Kyjeva, což hlasitě oceňují nejen Ukrajinci, ale třeba i Američané a Britové.
Zatímco ale Češi povýšeně kritizovali Berlín za nečinnost, byla to právě německá diplomacie, jíž se ve spolupráci s tou polskou podařilo zachránit unijní jednotu a vyjednat podporu pro aktuální balík sankcí. To právě tyto dvě země se zavázaly, že do konce roku přestanou využívat severní větve ropovodu Družba, takže Moskvě teď nezbývá než začít rychle zjišťovat, zda se vůbec najde někdo, kdo si od ní všechnu tu levnou, ale krví poznamenanou surovinu bude chtít koupit.
A dodejme, že nový balíček trestů za ruskou agresi neřeší jen ropné embargo, ale zahrnuje také odstřižení klíčové Sberbanky od systému SWIFT i sankce vůči konkrétním proponentům Putinova režimu, včetně válečnického patriarchy Kirilla.
Navzdory všem porodním bolestem se jej tedy nakonec podařilo dohodnout. Všichni v Bruselu ale také zjistili, že dál se podobným způsobem vyjednávat nedá.
Jako jízda na kole
Nizozemský premiér Mark Rutte už se ostatně nechal slyšet, že napříště bude požadovat nejprve diskrétní dojednání technických detailů, až pak hlasité politické avízo dalších kroků. Na ostudné květnové veřejné přetahování chce evidentně každý co nejrychleji zapomenout.
Zároveň je však zřejmé, že další protiruský balík bude muset nutně přijít. Evropské vztahy s Moskvou nyní připomínají jízdu na kole - pokud přestaneme šlapat, spadneme. Tlak na Putina je tedy třeba stupňovat. Jenže jak, když už i prosadit embargo na ropu bylo tak problematické a nepochybně jej sami bolestivě pocítíme?
Éterem celkem přirozeně létá slovo "ruský plyn". Některé země, například Estonci či Poláci, jsou pro okamžité ukončení jeho odběru. Realita je ovšem taková, že pro většinu států, které nemají přístup k moři, by to znamenalo zhroucení ekonomik. V zájmu Evropy nepochybně je, aby se energetické závislosti na Kremlu zbavila kompletně a co nejdříve, ale není dost dobře reálné takového stavu dosáhnout ještě letos.
Otázka samozřejmě je, jak na situaci zareaguje samotný Putin. Ekonomická logika by mu velela dál plyn prodávat. Pokud se ale bude cítit zahnán do kouta a rozhodne se Západu především co nejvíc uškodit, nic s tím nenaděláme. S výběrovým vypínáním dodávek už ostatně začal. Po Polsku, Bulharsku a Finsku došlo nejnověji také na Nizozemsko.
Balíčky pomoci
Jak tedy postupovat dále? Cestou může být proměna sankčních balíčků v balíčky pomoci. Trestat je jistě nadále možné konkrétní Rusy spojené se zločinným režimem, těžiště dalších kroků byl ale mělo spočívat především v pomoci Ukrajině.
Evropští politici vzletně mluví o novém Marshallově plánu pro bojující zemi, jeho obrysy ale zatím nejsou nijak patrné. Brusel poskytne Kyjevu devět miliard eur, jenže ten jich potřebuje na pouhé udržení státu v chodu minimálně pět každý měsíc. Pokud se tedy Západ rozhodl, že do války nepošle své vojáky a možnosti protiruských sankcí se pomalu vyčerpávají, měla by následovat podstatně štědřejší finanční a materiální pomoc, včetně masivní pomoci zbrojní. Aby Ukrajinci aspoň měli s čím dál bojovat za svobodu svou i naši.
