O nebezpečných až sebedestruktivních vzkazech na Twitteru, které by si měl i podle svých příznivců raději odpustit, se v americké politice pravidelně píše v souvislosti s Donaldem Trumpem. Tentokrát to byl ale jeho pravděpodobný demokratický vyzyvatel do listopadových voleb Joe Biden, kdo před pár dny vypustil tweet, který si měl lépe promyslet.
"Porazíme Donalda Trumpa. A až to uděláme, tuto zemi nejen obnovíme, my ji přeměníme," zní na první pohled možná nevinná slova Bidenova vzkazu. Jenže vtip se skrývá v kontextu. Volič, který má Trumpa tak nějak dost, přemýšlí o Bidenovi, ale není přesvědčen, se při tom totiž musí zeptat: Co vlastně přesně Biden chce, co by jako prezident udělal?
We're going to beat Donald Trump. And when we do, we won't just rebuild this nation — we'll transform it.
— Joe Biden (@JoeBiden) July 6, 2020
Patos a pak výzva k boji
Když na jaře v demokratických primárkách čelil levicovému demokratovi Berniemu Sandersovi, odmítal Biden jeho progresivní agendu s tím, že "Američané nechtějí revoluci, ale výsledky". A jeho uměřenější agenda, s níž chtěl navázat na politiku demokrata Baracka Obamy, byla důvodem, proč primárky vyhrál.
Teď takový postoj Biden sám znejisťuje v ten nejméně vhodný okamžik. Ve chvíli, kdy Trump jasně řekl, co bude hlavním tématem jeho předvolební kampaně. A to sice obrana Ameriky "před levicovou kulturní revolucí". Před "radikální ideologií, útočící na naši zemi pod heslem sociální spravedlnosti".
Před "nemilosrdným tažením, které chce vymazat naši historii, znectít naše hrdiny, zničit naše hodnoty a indoktrinovat naše děti". Prostě před všemi, jejichž "cílem není lepší Amerika, ale konec Ameriky", jak Trump pronášel před týdnem u monumentu Mount Rushmore v Jižní Dakotě v předvečer Dne nezávislosti, nejvýznamnějšího amerického státního svátku.
Trump pod obřími hlavami čtyř svých předchůdců (Washingtona, Jeffersona, Lincolna a T. Roosevelta) přednesl velmi dobrý projev. Přesněji řečeno: skvělý předvolební projev. Na rozdíl od řeči v oklahomské Tulse, kde se před třemi týdny pokusil o restart kampaně, ale byl z toho jen volný, únavně dlouhý řečový proud. Projev u Mt. Rushmore byl precizně napsán a chytře vystavěn. Měl americký patos a hrdost. A také jasné poselství. "Naše" Amerika, moji voliči, je v ohrožení, přijďte ji bránit k volbám.
"Žádná země neudělala více pro lepší život lidí než Spojené státy. A žádný národ neudělal více pro lidský pokrok než občané této země," říkal Trump slova, která by u příležitosti oslav 4. července 1776 (vzniku USA) klidně mohl říct kterýkoli z jeho předchůdců. Republikán Reagan, stejně jako demokrat Obama.
Mistr nabídnutých příležitostí
"Rok 1776 představoval vyvrcholení tisíců let západní civilizace, nejen triumf ducha, ale moudrosti, filozofie a rozumu," deklamoval Trump, aby vzápětí zdvihl varovný prst. "A přesto je zde rostoucí nebezpečí, které ohrožuje každý požehnaný zisk, za nějž naši předchůdci tak tvrdě bojovali, strádali, krváceli."
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) July 4, 2020
Tím nebezpečím je podle Trumpa "nový krajně levicový fašismus", "vzteklý dav, který se snaží strhnout sochy otců zakladatelů, rozpoutat vlny násilí v našich městech".
Dobře to vystihl politický analytik Gerald Seib v deníku Wall Street Journal: strhávání soch, které už v USA na pár místech skutečně dospělo až k Georgi Washingtonovi, se pro Trumpa "stalo metaforou toho, co on líčí, jako širší útok na americkou kulturu". A tento motiv, který byl už součástí jeho minulé kampaně, během níž se nabídl jako obránce "tradičních hodnot a amerického způsobů života", bude letos evidentně ještě mnohem ostřejší, ne-li zcela centrální.
Trump je mistrem ve využívání nabídnuté příležitosti. A tou jsou v tuto chvíli nejen projevy krajní levice, jejíž počínání a požadavky jsou extrémní a nebezpečné, ale také právě dosavadní nejistá, nepřesvědčivá reakce Joea Bidena.
V žádném svém veřejném vystoupení Biden nenarýsoval ostrou jasnou čáru mezi ještě přijatelným a už pro něj nepřípustným aktivismem. Minulý týden sice na tiskovce v Delawaru uvedl, že sochy otců zakladatelů by měly být chráněny, ale byla to jen reakce na dotaz (a ještě trochu nejistá), ne jeho vlastní, aktivní prohlášení, ve kterém by se proti levicovým radikálům jasně vymezil, zřekl se jich.
Achillova pata demokratů
Trumpovi se sice asi nepodaří, aby samotného Bidena vykreslil jako radikála. Ale to ani nemusí, stačilo by mu, kdyby Američany přesvědčil, že Biden nemá na to, aby radikály zastavil, že je příliš slabý, aby jim aktivně vzdoroval. Trump to ostatně naznačil už v projevu u Mount Rushmore, když řekl: "Nikdo, kdo mlčí k destrukci tohoto skvělého dědictví (otců zakladatelů), nás nemůže vést k lepší budoucnosti."
Je to Bidenovo zranitelné místo. Neboli, jak napsal v deníku New York Times konzervativní komentátor Bret Stephens, "Achillova pata demokratů". Američané podle něj nepodpoří někoho, "kdo chce odstraňovat sochy George Washingtona nebo definancovat policii namísto její reformy".
Krajní levicové křídlo může být podle Stephense "relativně slabé, ale je hodně vidět a slyšet". Zatímco Joe Biden, kandidát demokratů na prezidenta, zatím mlčí.
