Praha - Co mohou žáci, jejich rodiče i učitelé očekávat od právě zahájeného školního roku?
Budou dnešní prvňáci v dospělosti vědět více než jejich rodiče?
Či mají naopak pravdu skeptici, kteří tvrdí, že české školství je v krizi, nikdo nemá jasnou představu, kam se ubírá, a navíc v něm chybějí peníze?
Stínový ministr školství za ČSSD Jiří Havel kritizuje současného ministra Ondřeje Lišku, že nedokáže ve vládě vymoci více peněz na vzdělání.
"Poprvé po řadě let jim (učitelům, pozn. red.) poklesly reálné platy. Trio Topolánkových ministrů školství ztratilo během jediného roku na platech to, co jim za čtyři roky vymohla ministryně Buzková. Za ní učitelské platy vždy rostly rychleji než republikový průměr," tvrdí Havel.
Jiří Havel: Prvňáček a žebrající rektoři |
Učitel Jan-Michal Mleziva se na příkladu výuky historie zamýšlí nad tzv. Rámcovým programem pro základní školy, jímž stát stanoví úroveň znalostí, jež mají školy poskytovat.
"Autoři Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání si dle mého soudu spletli patnáctiletého žáka s maturantem a při tom soudobé dějiny ve srovnání se staršími obdobími dosti zanedbali. Myslím, že by nebylo nijak obtížné zdůvodnit, proč žáci nebyli v rámci dějepisu seznámeni s událostmi srpna 1968 či listopadu 1989. Stát s tím explicitně nepočítá, ale za to se očekává, že řádně vzdělaný deváťák si do dalšího života odnese přehled archeologických kultur na našem území," píše Mleziva.
Jan-Michal Mleziva: Tak o tom jsme se nikdy neučili |
Ekologický aktivista Jan Beránek, který v současné době dlouhodobě pobývá v Amsterdamu a jeho tři děti tam i získávají základní vzdělání, přibližuje nizozemské školství.
"Na celém prvním stupni tady škola začíná ve tři čtvrtě na devět a končí v půl čtvrté s výjimkou středy, kdy jdou děti domů už ve dvanáct. Obědová přestávka se řeší typicky holandsky: žádná jídelna, žádné teplé jídlo, každý si přinese z domu krabičku se sendvičem (nebo rýží či nudlemi, podle rodinných zvyklostí). Děti tráví hodinu mimo třídy v aule nebo venku, dohlížejí na ně dobrovolníci z řad rodičů," popisuje Beránek.
Jan Beránek: Škola, ze které se dětem nechce na prázdniny |
O své zkušenosti s tuzemským školství píše i Natalie Sidoryk, Běloruska žijící již déle než tři roky s rodinou v Česku.
"Český vzdělávací systém je víceméně stabilní už několik desetiletí, a to i přesto, že stávky učitelů pokračují po celé republice. V příštím roce mě čeká stres s přijetím mého staršího syna na gymnázium, později i s tím mladším. Zdá se mi však, že je stále těžší najít nějaké obecné porozumění nezbytnosti kvalitního vzdělání."
Natalie Sidoryk: Škola volá |
Advokátka Klára Veselá-Samková ve svém blogu přetiskuje "možnost volby", kterou vám po zavolání na telefonní číslo jedné kalifornské školy nabídne záznamník.
"Chcete-li nám nalhat nějaký důvod, proč Vaše dítě chybí ve škole, stiskněte jedničku."
"Chcete-li vynadat učitelskému sboru, stiskněte čtyřku." (text je v anglickém originále).
Klára Veselá Samková: Na začátek roku školního |