Praha - Co se vlastně přihodilo, když týdeník Respekt napsal, že má informace, podle nichž světoznámý spisovatel Milan Kundera udal v 50. letech muže, a ten pak strávil léta v komunistickém vězení?
Rozjeli novináři zbytečný "hon na čarodějnice", jehož jediným výsledkem bude pošpinění známého jména?
Či jsou podobná "odhalení" důležitá pro pochopení naší nedávné minulosti, její reflexi a nastavení určitých obecně nepřekročitelných hranic?
Tyto otázky si ve svých textech kladou i blogeři na Aktuálně.cz.
Místopředseda sněmovny za ČSSD Lubomír Zaorálek označuje všechny, kdo hovoří o Kunderově údajném udavačství, za pokrytce, soudce bez zákona, bez důkazů a bez pravidel, kteří řádí jako vypuštění z řetězu.
"V případě Milana Kundery to byl Ústav pro studium totalitních režimů a časopis Respekt. A hned se vyrojili další - v Hospodářských či Lidových novinách - malí potměšilí Savonarolové už už spěchající stavět hranici. Kde se v nich jen bere ta neodolatelná potřeba konat soud? Zírám na tu rychlost, se kterou přikládají svá polínka," ptá se Zaorálek.
| Lubomír Zaorálek: Kundera v kobce plivanců |
Politolog a nakladatel Alexander Tomský se naopak podivuje nad tím, proč tak "jednoduchý a jednoznačný dokument o Kunderově činu vzbudil takovou nevoli?"
"Šlo přece o běžnou záležitost. Kundera, předák koleje, byl komunista, jeden z téměř půl milionu, a stejně jako oni věřil, že likvidace třídních nepřátel je správnou cestou k nastolení nového pořádku. A stejně jako on by šla přinejmenším z povinnosti a strachu oznámit přítomnost odbojáře naprostá většina lidí. Tak čemu se divíme a proč ten poprask? Všichni přece víme, že to bylo tehdy v pasti totalitní represe jaksi normální," píše Tomský.
| Alexander Tomský: Udání |
Politolog Jiří Pehe míní, že se obvinění vůči Kunderovi nesou v duchu středověké inkvizice a že autoři textu o udajném udávání odvedli špatnou práci.
"V celé věci jde o slušnost. Ta by měla badatelům nejenom velet, aby na základě poměrně chatrné evidence nekonstruovali dalekosáhlé závěry, z nichž Kundera vystupuje jako jednoznačný padouch, ale aby také doprovodili nalezený dokument komentářem, který nabízí alternativní interpretace," píše Pehe.
| Jiří Pehe: Kundera ve spárech inkvizice |
Nakladatel a redaktor Václav Urban, jeden z představitelů studentského hnutí z listopadu 1989, si klade otázku, co vede mnohé osobnosti, k tomu, že obhajují bývalého komunistu, který žije ve Francii, nekomunikuje, ani nedovoluje překládat své knihy do češtiny.
"Jedním vysvětlením by mohlo být, že Češi mají raději mýty než skutečné hrdiny," odpovídá si Urban.
| Václav Urban: Wagner, Grass, Kundera - umění jako kompenzace |
Divadelní a mediální kritik Vladimír Just ostře kritizuje týdeník Respekt za dikci, jaku při informování o údajném Kunderově udání zvolil.
"Prvním prohřeškem proti dobrým novinářským mravům (o mravech historických disciplin už vůbec nemluvě) je samotné "nadepsání" případu a´la teze sloganem KUNDERA = UDAVAČ. (Viz titulek: UDÁNÍ MILANA KUNDERY, a pod ním denunciantský úvod, který jako by vypadl z normalizačního Rudého práva: "Milan Kundera za sebou vždy pečlivě zametal stopy…")," vyjmenovává své výhrady Just
| Vladimír Just: Haló Respekt - mediální lynč M. K. |
Také publicista Karel Hvížďala se pozastavuje nad způsobemm, jakým novináři o nálezu lejstra informovali.
"Mně v této cause chybí průkazný motiv a jak víme od kriminalistů, ten je vždy velmi důležitý, a je pro mne nevysvětlitelnou záhadou, že by existenci takového dokumentu nevyužila Státní bezpečnost, aby Milana Kunderu vydírala. Problém tedy je v žurnalistické neprofesionalitě, v nedotažené rešerši, pomocí které se Respekt a jiná média snaží donutit Milana Kunderu, aby promluvil o něčem, co se podle něj nestalo, což je metoda, kterou používalo StB."
| Karel Hvížďala: Paroubek versus Kundera |
Vydavatel, dramaturg a publicista Petr Minařík se v případě informací o údajném Kunderově udavačství "nemůže ubránit dojmu, že jde o výstřel, který má na sebe více upozornit než skutečně trefit".
"Kdyby nešlo o Milana Kunderu, nepsal by o tzv. udání nikdo, nic nepomůže odvolávání se na širší mravní hloubku příběhu (ta tam je). Problémem jsou minimální fakta, ve skutečnosti doložená jedním listem strojopisu A4 a jediným nepřímým svědectvím po šedesáti letech. To je zhruba vše. A samozřejmě už máme vyjádření Kundery, který vše odmítnul. Nejasností je mnoho," píše Minařík.
| Petr Minařík: Spory o strojopis |
Odborník na média Milan Šmíd vyslovil podezření, že novinářům jde především o zvýšení čtenosti a sledovanosti jejich médií.
"Všiml jsem si, že tímto senzačním odhalením Respekt rozjel marketingovou kampaň pro získání nových čtenářů. Já osobně jsem dnešní vydání Respektu dostal do schránky (kde vzali moji adresu?) s nabídkou, abych se na webové stránce prostřednictvím poskytnutého unikátního kódu 21999 přihlásil k testovacímu odběru deseti čísel zdarma," uvádí Šmíd.
O den později ovšem Šmíd ve svém blogu napsal: Před dvěma dny jsem napsal: „přál bych si, aby se (Milan Kundera) k situaci postavil čelem a veřejnosti vše vysvětlil." Bohužel, toto moje přání nebylo vyslyšeno. To, co jsem vyslechl, bylo nazlobené a nepřesvědčivé odmítnutí starého pána, kterému mohu a nemusím věřit.
| Milan Šmíd: S Kunderou za vyšší odbyt Kundera podruhé a naposled |
Spisovatel Ivan Kraus upozorňuje na text někdejšího prezidenta českého PEN klubu Jiřího Stránského, z něhož cituje závěr:
"Všechno, co jsem kdy napsal či řekl, směřuje k jedinému: dokud si to nevyříkáme s minulostí vlastní i národa, dotud nás bude mít v hrsti. A bude se nám mstít ve chvílích nejméně očekávaných," píše v něm Stránský.
| Ivan Kraus: Smekám klobouk |
