Praha - Biopaliva měla být průlomem v závislosti silniční dopravy na ropě. Pro jejich povinné zavádění a přimíchávání do benzínu a nafty se rozhodla Evropská unie i Spojené státy. Teď se však ukazuje, že mohou způsobit víc škody než užitku.
Evropská unie doufala, že biopaliva sníží emise skleníkových plynů ovlivňujících ohřívání zeměkoule. Spojené státy zase díky nim chtěly snížit svou závislost na dovážené ropě.
Čtěte také: Pěstování biopaliv uvrhlo do chudoby 30 milionů lidí, tvrdí výzkum
V Evropě se nejčastěji vyrábí bionafta z oleje řepky olejky a pak také líh pálený z obilovin, který se míchá s benzínem. V USA je hlavním silničním biopalivem líh z kukuřice.
Kam dále: Firma chce zkoumat biopaliva. Za stovky milionů z EU
Na části americké zemědělské půdy se místo potravinářské produkce začala pěstovat kukuřice na biopalivo. USA tak omezily vývoz potravin, naopak samy začaly kukuřici dovážet. To přispělo k růstu cen potravin v celém světě.
Nejistý je i přínos pro klimatický systém. Při hoření biopaliv sice vzniká skleníkový plyn oxid uhličitý, ale rostliny jej pak zase stáhnou z ovzduší zpět. Avšak pěstování energetických rostlin na poli vyžaduje naftu na pohon zemědělských mechanismů a také umělá hnojiva, jejichž chemická výroba potřebuje energii, obvykle z fosilních paliv, takže celkové snížení skleníkových plynů není výrazné. V současné době proto v Evropské unii i v USA probíhají debaty, zda by neměla být podpora biopaliv přehodnocena.
Čtěte také: Emise CO2 zkrotí planeta až za stovky tisíc let, tvrdí studie
Čeští zelení měli zvyšování podílu biopaliv ve svém volebním programu. A co o nich říká šéf strany Martin Bursík nyní?
"Nevidíme žádný důvod ke změně povinného přimíchávání biosložky do paliv. Trváme na tom, že má vláda postupovat podle víceletého programu využívání biopaliv a předložit novelu zákona o spotřební dani, která od daně biopaliva osvobodí," píše Bursík ve svém blogu.
Čtěte také: Švédové objevili biopalivo budoucnosti - olej z borovic
Zároveň upozorňuje, že dnešní biopaliva první generace mají v dohledné době nahradit příměsi vyráběné z odpadní biomasy - slámy, sena, dřevní štěpky. Tedy surovin, ze kterých se nevyrábějí potraviny.
"Připouštím jedinou pochybnost - role biopaliv I. generace je omezená a cíl 5,75 procenta (průměrné povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot, pozn. red.) se Česku opravdu nemusí podařit splnit. Právě proto, že v roce 2010 biopaliva II. generace ještě k dispozici nebudou a zvyšovat povinné přimíchávání současných biopaliv nad 4,5 procenta bionafty nechceme, dodává Bursík.
| Martin Bursík: Biopaliva ano, ale s rozmyslem |
Šéf ekologického Hnutí Duha je k tzv. agropalivům skeptičtější. Domnívá se, že je třeba se zaměřit především na jiné zdroje, které škodí ovzduší. "Ještě smysluplnější než čekat na druhou generaci by bylo přehodit výhybku a zaměřit se raději na 'plodiny' pro elektrárny a teplárny. Rovněž ony nekonkurují na trhu s potravinami - ale nejsou technologií budoucnosti, nýbrž vyzkoušeným řešením s dobrými výsledky, míní Kotecký.
| Vojtěch Kotecký: Biopaliva s rozumem |
To lidovecký ministr Cyril Svoboda rovnou vyzývá vládu, aby svůj postoj k biopalivům zcela přehodnotila. "Spalování obilí nebo kukuřice ve jménu snižování emisí mi vzhledem k zastávaným křesťanským hodnotám připadá zejména vůči lidem umírajícím hlady naprosto nemorální," píše Svoboda.
| Cyril Svoboda: Koledujeme si o malér? |
