David Klimeš David Klimeš | Komentáře
25. 5. 2022 16:47

Stopka pro dezinformátory skončila fiaskem. Přinesla extrémně nebezpečný precedent

Internetové sdružení CZ.NIC se odmítlo dál podílet na blokování vybraných webů bez toho, aniž by stát přijal patřičné zákony. Je to důvod k oslavě. Bez toho by totiž jednou mohl zásahy proti internetovým stránkám jen tak žádat třeba takový Tomio Okamura.
A jak jste mi tím blokováním vlastně chtěli ublížit?
A jak jste mi tím blokováním vlastně chtěli ublížit? | Foto: Reuters

Šéfredaktor slovenského serveru Aktuality.sk Peter Bárdy tomu říká "test Ficem": Požaduje po svých čtenářích, aby si představili důsledky libovolných státních opatření, pokud by je měla k dispozici vláda nějakého nebezpečného populisty, ve slovenském případě třeba Roberta Fica. Vždy se tak ukáže, že dobrý úmysl zoufale nestačí. Pokaždé je třeba normy a pravidla stanovovat tak precizně, aby jich nebylo možné zneužít k pošlapání právního státu.

Bárdy takto kritizoval blokování slovenských dezinformačních webů dle zákona, který bratislavští poslanci po Putinově útoku na Ukrajinu spíchli pořádně horkou jehlou. Po právu paragrafům vytýkal nejasnosti, kterých by velmi snadno dokázali zneužít populisté či extrémisté, jakmile by se dostali k moci.

V Česku si můžeme udělat obdobný "test Babišem" či dokonce Okamurou. A bohužel dopadneme ještě mnohem hůře než naši sousedé. Ti alespoň postupovali právní cestou, u nás ale nevznikl vůbec žádný paragraf. Co snad bylo v prvních hodinách Putinovy agrese i obhajitelné jako mimořádné opatření v mimořádné situaci, začalo být nepřijatelné už po pár týdnech. A politická reprezentace s tím nedělala zhola nic celé měsíce.

Vláda Petra Fialy konejšila správce domén a operátory, že vše brzy zákonně ošetří. K činu se ale neměla, takže "dveřníci českého internetu" se dnes rozhodli blokaci ukončit. Nelze se jim divit.

Vláda práva s. r. o.

Je nutné dobře rozlišovat mezi propagandou přímo napojenou na Kreml a zbytkem dezinformační scény. Nikdo nerozporuje shodu unijních států, že Sputnik či RT/Russia Today musejí okamžitě z evropské mediální scény pryč.

Mnohem složitější je to ale u ostatních hráčů, kde je propojení s Moskvou často neprokazatelné. Přesto se řada evropských zemí s tímto problémem už dokázala vyrovnat. Ne náhodou především ty, které jsou vystaveny ruským dezinformačním útokům nejsilněji. Jako příklad mohou posloužit pobaltské státy, které disponují propracovaným mechanismem, jak v případě nutnosti v souladu se zákonem zablokovat závadný mediální obsah.

Slováci si pak narychlo schválili alespoň pár paragrafů, byť značně problematických. Český přístup je ale skandální. Kabinet, který se po panoptikální vládě Andreje Babiše zaklíná obhajobou demokracie a právního státu, se spokojil jen s tím, že správcům domén a operátorům důrazně doporučil blokaci několika vybraných serverů. A to je vše.

Sdružení CZ.NIC by případné žaloby dezinformátorů nejspíš ustálo, v žádném případě to ale neznamená, že s postupem, který vláda zvolila, bychom se měli smířit a akceptovat jej. Pokud kritizujeme Facebook, Google a další technologické giganty za to, že jejich nahodilé soukromé rozhodování zásadním způsobem ovlivňuje veřejné dění a kvalitu demokracie, není určitě vhodné svěřovat privátnímu internetovému sdružení do rukou pravomoc blokovat přístup k internetu.

Sdružení CZ.NIC se naštěstí projevilo uměřenou zdrženlivost. Vyhodnotilo si, že slibům státu už v tomto ohledu nemá důvod věřit - a blokaci ukončilo. Perličkou je, že jeden z postižených - konkrétně Aeronet - se ani tak zpět na českou doménu nevrátí, protože jeho složitě skrývaný majitel odmítá přiznat potřebné údaje.

Mimořádně na jeden furt

Diskuse o blokování dezinformačních webů ukázala, jak ploché je zdejší pojetí svobody projevu. Shoda na pouhé kutilské stopce vládla v otřesené české společnosti neuvěřitelně dlouho. Kdo kritizoval, že mimořádné opatření netrvá pár dnů, ale už celé týdny, platil za Putinova agenta či užitečného idiota Kremlu. Neměl by se ale právní stát od svého opaku odlišovat právě tím, že mimořádná opatření v něm netrvají "jeden furt"?

Debata o dalším postupu při potírání dezinformační scény u nás bohužel zůstává i nadále tristní. Stále není zřejmé, co vlastně vládní sestava chystá. Něco jiného říkají ministerstva, něco jiného politici a něco jiného příslušný vládní zmocněnec Michal Klíma.

Uvažuje tedy vedení státu o nových paragrafech? Nebo by chtělo po úpravě využívat těch stávajících, když trestní zákoník zná postihy například za šíření poplašné zprávy či nenávisti proti etniku? Stále nevíme.

Nebezpečná inspirace

Za připomínku stojí i fakt, že blokace lživých webů zcela opomíjela, jak se dnes dezinformace ve společnosti šíří. Už dávno nehrají prim hlavní stránky webů, ale sociální sítě, skupiny na Facebooku či řetězové maily. To díky nim se propagandistům rychle podařilo nabrat původní návštěvnost.

Datový analytik Josef Šlerka například spočítal, že na české doméně stále ještě blokovanému Aeronetu se čísla rychle vrátila do "předinvazních" hodnot, jen se čtenáři museli naučit chodit na trochu jinou adresu. Někteří dezinformátoři pak dokonce slaví, protože punc "pronásledovaných" pomohl jejich příběhům o úřadech, které tají "pravdu", již oni nabízejí už za dalším kliknutím.

Fiasko nemůže být větší. A je otázka, zda už dohlédneme i všech důsledků. Pokud se v jiných unijních zemích dostanou k moci autoritáři a rozhodnou se zablokovat nepohodlná kritická média, musí nejprve přemoci právní stát se zákony a správním soudnictvím. V Česku stačí ovládnout tajné služby, které nastoupí na správce domén či operátory s požadavkem, aby zopakovali všeho všudy to, co už jednou udělali…

Video: Politolog Jan Šír o ruské ústavě a dalším vývoji vojenské agrese vůči Ukrajině

Válka na Ukrajině: politolog Jan Šír o ruské ústavě a dalším vývoji vojenské eskalace | Video: Kristýna Pružinová, Jakub Zuzánek
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 44 minutami

Řecko bojuje s lesními požáry, během jediného dne jich vypuklo padesát

V Řecku za posledních 24 hodin vypuklo přes 50 lesních požárů. Informoval o tom v pondělí večer deník Kathimerini. Během dne se podařilo dostat pod kontrolu požár, který vypukl zhruba 50 kilometrů od Atén a vyžádal si evakuaci jedné menší obce. Mimo kontrolu hasičů je požár u města Delfi ve středním Řecku.

Hasiči za posledních 24 hodin zaznamenali vznik 52 lesních požárů, uvedl jejich mluvčí. Ve velké části země, a to včetně regionu kolem Atén, zůstává velmi vysoké riziko vzniku požárů kvůli vysokým teplotám a silnému větru. Do boje s ohněm dnes řečtí hasiči nasadili také letadla a helikoptéry.

S rozsáhlým požárem u města Dilesi v pondělí bojovalo na 100 hasičů a čtyři letadla. Část obyvatel byla kvůli tomu evakuovaná. Podle večerních informací se ale požár podařilo dostat pod kontrolu. Večer pak vypukl požár u města Delfi, který donutil k odchodu například obyvatele jednoho místního kláštera. Zasahuje tam na 50 hasičů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Na západě Uzbekistánu vyšli lidé do ulic, během protestů zemřelo 18 lidí

Osmnáct lidí přišlo o život a nejméně 243 bylo zraněno při protestech, které se o víkendu odehrály v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu. Oznámila to dnes místní generální prokuratura. Úřady také zadržely více než 500 účastníků nepokojů. Agentura Reuters označila události posledních dnů za nejhorší násilnosti v této středoasijské zemi za posledních 17 let.

"Během masových nepokojů v Nukusu ve dnech 1. a 2. července zahynulo 18 lidí, různě závažná zranění utrpělo 243 občanů, včetně 38 příslušníků bezpečnostních složek," řekl uzbecké zpravodajské televizi mluvčí generální prokuratury Abror Mamatov. Nukus je správním střediskem autonomní republiky. Mezi mrtvými je 14 civilistů a čtyři členové bezpečnostních složek, uvedla s odvoláním na úřady agentura AP.

Dva exiloví opoziční politici, kteří jsou v kontaktu s lidmi na místě, se domnívají, že skutečný počet obětí je mnohem vyšší. Agentura Reuters poznamenala, že počet mrtvých nebylo možné nezávisle ověřit. Uzbecký server Daryo.uz citoval šéfa karakalpatského ministerstva zdravotnictví, podle kterého jsou nemocnice v Nukusu plné pacientů zraněných při střetech s policií. "Hospitalizovaných byly tisíce, podstupují léčbu," řekl.

Při nepovolených demonstracích a následných nepokojích v Nukusu úřady zadržely 516 lidí. Z nich některé po správním řízení propustily na svobodu, uvedl velitel národní gardy Uzbekistánu Davron Džumanijazov, kterého citovala agentura Interfax. Ta připomněla dřívější prohlášení úřadů, že zadržely skupinu organizátorů nepokojů a obvinily je z pokusu o převzetí moci.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Čeští basketbalisté vyhráli v Litvě 83:72 a jsou v další fázi boje o MS

Čeští basketbalisté porazili v závěrečném kole základní skupiny F v Klajpedě domácí Litvu 83:72 a postoupili do další fáze kvalifikace o mistrovství světa 2023.

Soupeři, který dosud vyhrál všech pět duelů, připravili první porážku a mohou se spolu s ním těšit na další duely s Francií, Černou Horou a Maďarskem. Doplní je ještě Bosna a Hercegovina, která zdolala Bulharsko 76:73. Tomáš Satoranský přispěl k výhře jako nejlepší střelec utkání 21 body.

Češi dokázali proti Litevcům ukončit devítizápasovou šňůru neúspěchu a vyhráli nad nimi poprvé od 27. srpna 2006, kdy v přípravě v Opavě zvítězili 85:79. V soutěžním zápasem je porazili naposledy 21. června 1999 na mistrovství Evropy v Dijonu (78:62).

V kvalifikaci budou Češi pokračovat 24. a 27. srpna, předtím je čekají v Pardubicích a Hamburku přípravné turnaje na zářijový Eurobasket v Praze a případně v Berlíně.

Kvalifikace basketbalistů o postup na mistrovství světa 2023 - skupina F:

Litva - Česko 72:83 (13:23, 32:45, 52:61)

Nejvíce bodů Litvy: Brazdeikis 13, Grigonis 11, Masiulis 10.

Sestava ČR: Satoranský 21, J. Bohačík 9, Balvín 8, Hruban 3, Kříž - Kyzlink 18, Auda 14, Jelínek 10, Peterka, Sehnal.

Fauly: 27:26. Trestné hody: 28/20 - 23/14. Trojky: 8:5. Doskoky: 31:38.

Bosna a Hercegovina - Bulharsko 76:73.

Konečná tabulka:

1. Litva 6 5 1 462:421 11
2. ČR 6 3 3 485:483 9
3. Bosna a Hercegovina 6 3 3 472:486 9
4. Bulharsko 6 1 5 446:475 7

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy