Helena Truchlá Helena Truchlá | Komentáře
18. 1. 2023 16:04

Boj o Lützerath se stal symbolem německé klimapolitiky. Ale falešným

Ať budou venkovní teploty jakékoli, čeká Německo pořádně horká zima. Ekologičtí aktivisté se se zelenými politiky dostali do konfliktu, který ohrožuje jejich společné cíle.
Německá policie rozhání aktivisty, kteří obsadili vysídlenou vesnici Lützerath (Severní Porýní-Vestfálsko), aby zabránili jejímu zboření kvůli těžbě uhlí.
Německá policie rozhání aktivisty, kteří obsadili vysídlenou vesnici Lützerath (Severní Porýní-Vestfálsko), aby zabránili jejímu zboření kvůli těžbě uhlí. | Foto: ČTK

Záběry střetů německé policie s obránci vsi určené kvůli těžbě uhlí k zániku působí jako výjevy z nějakého archetypálního dramatu. Drobné lidské postavy se krčí v popředí obřích těžebních strojů. Gretu Thunbergovou odnáší policie. Všude bahno. Policisté se do něj boří po kolena, když se snaží zasáhnout proti zakuklenému mnichovi. V pořadu Neváhej a toč by takové video bralo první místo.

Foto: Jiří Kropáček, Jakub Plíhal

Pro nejaktivnější zástupce klimatického hnutí se rozhodnutí Lützerath obětovat stalo záminkou k ostré kritice německé strany Zelených. Ta je od předloňského podzimu součástí vládní koalice a s odvoláním na probíhající energetickou krizi dělá řadu ústupků od svých někdejších zásad. Její ministr energetiky letěl do autoritářského Kataru domlouvat nákupy plynu; souhlasil s tím, aby jaderné elektrárny zůstaly déle v provozu, a kývl také na intenzivnější těžbu uhlí, jež má krátkodobě nahradit výpadek ruských energetických surovin, s kterým se Berlín po Putinově invazi na Ukrajinu vypořádává.

Jakou roli má hrát ale právě palivo, jež nyní leží pod Lützerathem, není úplně jasné. Zelení tvrdí, že zánik obce pomůže zachránit pět jiných sídel. Vědecké studie však nedokládají, že by se spolková republika bez tamního uhlí neobešla. Připomeňme ovšem také, že Lützerath, který leží v průmyslové části Severního Porýní-Vestfálska, je po desetiletích starousedlického boje už delší čas opuštěný a zdejší pozemky dávno vykoupili těžaři. Nelogicky tak na leckoho působí obojí: demolice i vášnivá obrana vsi. Aktuální střety každopádně silně škodí oběma stranám sporu.

Zelení se pro část klimatického hnutí stali z přirozeného spojence zrádcem. Jejich regionální kanceláře v Cáchách nebo Lipsku počmárali a polepili právě aktivisté. Jsou přesvědčeni, že jde-li o tak vážnou věc, jako je budoucnost planety, není možné připouštět kompromisy. V očích veřejnosti se tím ale diskreditují jako idealisté neschopní soucitu se spoluobčany, na něž dnes tvrdě doléhají rostoucí ceny energií.

Horká německá zima

Boj o Lützerath se zkrátka stal symbolem fiktivního sporu "buď klima, nebo lidé". Snaha ochránit ves před rypadly uhelné korporace je přitom ukázkou schopnosti se nadchnout a bojovat za věc. Policisté, kteří proti aktivistům zasahují, vyvolávají v řadě lidí částečně oprávněnou zlobu, již by snad bylo možné vystihnout otázkou: mohou vůbec ztělesňovat řád a bezpečí, když zastupují někoho, kdo ignoruje varování vědců, že s každou spálenou tunou uhlí přispíváme k devastaci planety, jež je naším domovem?

Soustředit ale pozornost ze všeho nejvíc právě na dění v Lützerathu by znamenalo pomíjet to podstatné. Totiž fakt, že si Berlín už dříve vytyčil jasný směr: s těžbou a spalováním uhlí musí skončit do roku 2030. Zákon, který mu to ukládá, začal platit o Vánocích. Současně ale Německo vsadilo na ruský plyn jako prostředek, který mu měl pomoci s přechodem k bezemisní energetice založené na obnovitelných zdrojích. A právě toto strategicky chybné rozhodnutí teď vehnalo tamní politické špičky do pasti.

Není pochyb, že chtějí-li se z ní úspěšně dostat, nemají nyní jinou šanci než ochránit široké společenské vrstvy před pádem do bídy a energetické chudoby. Jejich hlavním úkolem však zůstává - ve shodě s postojem drtivé většiny veřejnosti - boj s klimatickou změnou.

Jenže masivní výstavba větrníků a rozšiřování elektrické sítě, již nyní Německo nutně potřebuje, budí v řadě míst lokální odpor. A východ země proti útlumu těžby fosilních paliv nepřestává protestovat. Spalovat se navíc v této části spolkové republiky má díky výjimce až do roku 2038, což je lhůta, kterou by Zelení rádi zkrátili. Je tedy jasné, že není v zájmu ani jedné strany - protestujících ani politiků - aby se teď vzájemně oslabovali potyčkami u Lützerathu.

Zejména němečtí Zelení potřebují přesvědčit své spojence z řad občanské společnosti, že i když dělají kompromisy, neztratili schopnost uvažovat o spravedlnosti a solidaritě s ohledem na budoucí generace.

Video: Policie rozhání aktivisty, kteří obsadili vysídlenou vesnici Lützerath, aby zabránili jejímu zboření (16. 1. 2023)

Německá policie rozhání aktivisty, kteří obsadili vysídlenou vesnici Lützerath, aby zabránili jejímu zboření kvůli těžbě uhlí. | Video: Der Spiegel
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Při sesuvech půdy v jižním Peru zemřelo nejméně 36 lidí

Nejméně 36 lidí zemřelo v jižním Peru při sesuvech půdy, které byly způsobeny vytrvalými dešti. Uvedla to agentura AP s odvoláním na místní úřady.

Wilson Gutiérrez, představitel civilní obrany v okrese Mariano Nicolás Valcárcel, řekl místnímu rádiu, že v odlehlé části okresu bylo nalezeno 36 těl. Mezi mrtvými je pět lidí z dodávky, kterou strhl do řeky příval bahna.

V důsledku povodní a sesuvů půdy je podle civilní ochrany neobyvatelných 630 domů.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Dálnici D5 na Tachovsku uzavřela ve směru na Prahu nehoda dodávky

Dálnici D5 u Boru na Tachovsku uzavřel v úterý ráno zhruba na hodinu ve směru na Prahu na 127. kilometru náraz dodávky do svodidel. Později byl provoz částečně obnoven. Vyplývá to z informací Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) a policie. Podle policistů jsou na místě zranění.

Nehoda se stala kolem 05:00. Doprava byla nejprve odkloněna na Exitu 128 Bor až po Exit 119 Benešovice. Po 06:00 oznámilo ŘSD, že je už dálnice průjezdná jedním pruhem a netvoří se kolony.

Zdroj: ČTK
Další zprávy