reklama
 
 

Bonzování: Udal by Ježíš hostinského za účtenku? Řekl by: Kdo je bez viny, hoď první kamenem

28. 12. 2016
Občanské je hlídat jednak sám sebe, jednak stát jako rozpínavou moc. Hlídat lidi, jako je Babiš; ministra financí, který vlastní Agrofert.

Hodně se mluví a píše o postavě roku, slovu roku, výroku roku, fenoménu roku. Země, která si prošla desítkami let komunistické totality krátce po nacistické okupaci, by za takový jev mohla považovat státní navádění k masivnímu udávání, státní usnadňování občanského práskání.

Rozjelo se to ve velkém, když vláda zavedla elektronickou evidenci tržeb (EET). Novinku Andreje Babiše. Šel tak daleko, že na stránkách daňového portálu elektronické služby Finanční správy ČR zřídil snadný bonzovací mechanismus. Stačí vyplnit formulář "nahlášení nevydané účtenky". Ten pak anonymní osoba odešle a finančáci si s ním už poradí. Během několika prvních dní se objevily stovky udání. (K EET se přihlásilo asi 40 tisíc subjektů, stovky jsou vysoká čísla.)

Jako určitý typ skrytého, „nevědomého“, cudného bonzu pak bude fungovat i účtenková loterie. Ochotný a chtivý zasilatel v ní prý bude moct vyhrát dokonce i auto; ročně moderní guru českého udávání Andrej Babiš coby ministr financí rozdá výhry za 65 milionů korun. Počet výher se bude pohybovat od dvaceti do třiceti tisíc měsíčně.

Proč i tato loterie poslouží jako „práskačka“? Finance získají kontrolu, jestli vám někdo nevydal falešnou, vylhanou účtenku. Ten někdo ovšem nemusí být majitel restaurace, firmy (vbrzku půjde i o další druhy podnikání), může to být obsluha a majitel o tom nebude vědět. Postih? Až půl milionu korun za neodeslání zprávy o jednotlivém nákupu, až půl milionu za nevydanou účtenku, až půl milionu za komplikování či maření EET, případně zavření provozovny. Brutální, pro někoho až likvidační postihy.

Část občanů míní, že je to správné: každý má platit daně. Krátit stát na dani je krádež, hanebnost, jež poškozuje každého z nás. Vzniká nerovná soutěž; jedni platí, druzí ne. To není fér. Proč tedy nenahlásit, že mi nevydali účtenku? Není to snad přímo moje občanská povinnost? Není to snad dobře? Nemá Babiš v tomto úplnou pravdu?

Není a nemá. Jedna věc je výběr daní a povinnost je platit, druhá pak společenská či občanská soudržnost. Společnost jako vzájemnost, důvěra, společně sdílená cesta. Všecko, co lidi staví proti sobě, je riskantní. Stát to nemá podporovat.

Hostinští jsou lupiči?

Jak začala EET? Hostinští byli označeni za zloděje. Podvodníkem nebyl stát, který některé z nich nechal začít podnikat, vzít si úvěry s DPH pět procent a pak to vyhnal na čtyřnásobek. Zloději jsou oni, když se snažili přežít a splácet dluh. Neomlouvám skutečné zloděje, snažím se věci vidět hlouběji.

Babiš ukázal na hostinské a ocejchoval je, zavelel k útoku. Kdekdo začal vykládat, jak právě jeho okradli a že hospodští jsou ti hlavní lupiči. Leckdo se snadno nakazí, já jsem ten slušný, kdežto támhleten, to je bídák na druhou. My a oni. Po hospodských přijdou kadeřnice, opraváři televizí a kotlů, instalatéři, automechanici, kominíci, káceči stromů, štípači dříví atd. Atd.

Práskací zábavu rozjíždí stát, který podle kvalifikovaných odhadů prošustroval biliony (tisíce miliard) korun a prakticky nikomu se nic nestalo. Tohle zavádí ministr, který na Čapí hnízdo šikovně vyfasoval od EU a Česka 50 milionů, které by bez finty a převodu z Agrofertu na děti nikdy nedostal. Poté, co je inkasoval, hnízdo vrátil pěkně do holdingu.

Státopráskací mechanismy jsou vydávány za jakousi občanskou povinnost. Pojem „občanská společnost“ dostává zvrhlý nádech, jako by občanské bylo bonzovat. Proboha, není! Občanské je pomáhat si navzájem, ne udávat sousedy a podnikatele státu na portálu, který je nám k tomu podstrkován.

Jeden čtenář mi napsal: přece není špatné „vyplnit hlášení o nevydání účtenky, vždyť u nás i všude po světě existuje whistleblowing“, tedy tiché nahlášení korupce. Lze to srovnat? Když někdo pracuje ve firmě, která uplácí, aby dostala státní zakázku v hodnotě desítek či stovek milionů, ničí soutěž firem, když se ten zaměstnanec bojí, že kdyby o tom promluvil, tak přijde o místo, pak je takový VÝJIMEČNÝ, ojedinělý mechanismus jednou za čas snad na místě. Ne denně.

V EET udávajícímu nic nehrozí. Navíc je možné, že v hospodě účtenku dostal a jen se mstí. Whistleblowing je výjimečná, riskantní věc, žádný denní chléb, nic běžného. Kdežto Babiš dělá z udávání normalitu, samozřejmost. Hospoda je plná, obsluha nestíhá, pokud chcete účtenku, musíte vystát frontu ke kase; půjdete? Co když spěcháte? Budete si pak stěžovat, ačkoliv to byla vaše chyba?

Ukazovat na druhé je tak snadné

Na formuláři o "nahlášení nevydané účtenky" je nejhorší, že bonzování normalizuje, dostává na úroveň běžné komunikace. Opakuji, nepůjde jen o hospody, ale prakticky o všecko podnikání. Děs. Stát tím svoji povinnost přenáší na občany a přitom devastuje společnost. Strašné.

Přijdete domů z hospody, kde vám natočili dobré pivo, ale, dejme tomu, nedali účtenku. Sednete k počítači a „hlásíte“. Přijde dcera: Tati, co to píšeš? – Ale, hlásím finančákům, že mi nedali účtenku. – Aha, to je príma, to jseš frajer. Já byla na kafi, bylo hnusný, taky nahlásím, jen co to dopíšeš. – Fuj.

Jak by se měl člověk zachovat, když mu nedají účtenku? Měl by si ji, pokud ji chce, vyžádat. Trvat na tom. To je občanské. A kdyby mu přesto nevyhověli, ať třeba zavolá policii. Bude tam stát, osobně to oznámí. Frajer. Ne že si doma kecne anonymně k počítači a prásk. Občanská společnost je taková, kde já beru věci do rukou a já je řeším. Ne že je napráskám jako bezejmenný stín, který klidně může lhát a úmyslně škodit.

Babišovo zvrhlé pojetí občanskosti z nás dělá hlídače druhých, učí nás ukazovat na druhé, směrem od sebe, vidět viníky v druhých. A to jde strašně, ďábelsky snadno. – V bibli najdeme moment, kdy zákoníci žalují Ježíšovi na ženu, jež byla přistižena jako cizoložnice. (To byl v Izraeli veliký hřích.) Ježíš si kreslí do písku. Oni na něj naléhají, přičemž trestem za cizoložství je smrt ukamenováním. Když ji vytrvale udávají, řekne: „Kdo je bez viny, hoď první kamenem.“ Farizeové se pak jeden po druhém potichu vytrácejí.

My se dnes strašně rádi oháníme „křesťanskými hodnotami“, dobrá, tak tady je máme: Kdo je bez viny, napráskej hospodského. Kdo nejel na červenou, kdo nešidil na daních, kdo nikdy nic neukradl, neopsal písemku, nelhal, nepodvedl, nemá „rychlokvašený“ diplom, nespolupracoval s StB, nepomlouval, nešidil na váze kaprů, netelefonoval za jízdy...

Občanské, skutečně občanské, je hlídat na prvním místě sám sebe, případně hlídat stát jako velikou, nebezpečnou, rozpínavou moc. Hlídat lidi, jako je Babiš, miliardáře, který vlastní Agrofert a zároveň řídí ministerstvo financí. Tohle nemá zdravá občanská společnost dopustit, nikoli nevydání účtenky. Kdybychom byli takto „zdraví“, onen formulář nevyplní nikdo. A kdekdo bude trvat na vydání účtenky.

autor: Martin Fendrych | 28. 12. 2016

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama