Británie, to je nářez. Premiérka Theresa Mayová a její konzervativci de facto prohráli předčasné volby, jež Mayová v polovině dubna oznámila. V té době měla před labouristy náskok více než 20 procent a zamýšlela výhodu potvrdit. Poučné pro Česko: od poloviny dubna do poloviny června, za necelé dva měsíce, Mayová náskok promrhala. Tekutá doba.
Volby sice vyhrála, ale je jí to platné jak lachtanovi lyže, nezískala nadpoloviční většinu hlasů. Výprask, který Británii značně ovlivní. Českého šéfa sociálních demokratů Bohuslava Sobotku může vzpružit, jak neuvěřitelně zabodoval, de facto zvítězil, šéf labouristů Jeremy Corbyn. O něčem takovém asi Sobotka & jeho oranžová parta sní.
Corbyn pro Labour Party dokázal oproti předchozím volbám získat desetiprocentní zisk, což se dosud žádnému předsedovi britských labouristů nepodařilo.
Příčin, proč Theresa Mayová nevyhrála, najdeme více, zatímco důvod, proč uspěl Jeremy Corbyn, je de facto jeden a pro české sociální demokraty velmi důležitý (a neradostný): on sám.
Mayová chtěla probagrovat "tvrdý brexit", tedy nejen již rozhodnutý odchod z Evropské unie, ale i odchod z jednotného evropského trhu a z celní unie. Heslo znělo: Žádná dohoda s EU je pro Británii lepší než špatná dohoda. Neboli: My si vystačíme sami, máme na to.
Tvrdý brexit, zdá se, padá, protože Corbynovi labouristé trvají na zachování členství v jednotném evropském trhu i v celní unii. Zastávají pozici poloodchodu, soft odchodu. Neuzavření dohody se zbylou sedmadvacítkou nevidí jako životaschopnou variantu. Corbynovci zjevně přesvědčili nemálo voličů o své pravdě. Navíc dost možná část Britů zvolila "revanš za brexit". Hodně lidí se cítilo hlasováním o odchodu z EU podvedeno či zaskočeno, neměli dost informací, po výhře brexitu byli rozčarováni.
Škrty v policii? Omyl
Tématem britských voleb ale zdaleka nebyla jen budoucí podoba vztahů s EU. Jednalo se o domácí záležitosti, roli hrála i bezpečnost. Tři teroristické útoky za sebou během tří měsíců, to bylo na Brity příliš, důvěru v bývalou ministryni vnitra Mayovou teror podkopal. Jejím největším hříchem se staly škrty v policii. Po roce 2010 bylo propuštěno 19 tisíc policistů. Policejní rozpočet se pak v letech 2010 až 2015 smrskl o pětinu. Dnes se to jeví jako absurdní, mylné rozhodnutí.
Therese Mayové nepomohlo ani předvolební prohlášení, že kvůli teroru Británie zřejmě bude muset přehodnotit některé zákony a úmluvy o lidských právech. Navrhovala jednoznačný skok zpátky, velké couvnutí. Měla na mysli kupříkladu vyhošťování lidí napojených na extremisty. Nezabralo to a není divu; většinu útoků v Británii (a nejen tam) páchají lidé, kteří se v zemi narodili, mají její občanství.
Zajímavá je postava Jeremyho Corbyna. Tento politik názorně ukazuje, proč se Sobotkovým sociálním demokratům tak strašně nedaří, i když se zemi, kterou ve vládě vedou, daří.
Corbynovi je 68, žádný mladík, leč mladí ho milují. Marxista, drsný, nesmlouvavý levičák. Můžete s ním stokrát nesouhlasit, může vás štvát, ale je to výrazná, integrální osobnost. Žádný "chvíli tam, chvíli sem".
Když volíte Corbyna, víte, co děláte, protože víte, kým ten pán je: klasický, čitelný politik, který tím, jak nemění své postoje a názory, vyčníval dřív a vyčnívá stále. V době rozbředlosti, kdy politici ochočeně hopsají, jak volič píská, vyzobávají, co si myslí, že chtějí voliči slyšet, je šéf labouristů výjimka.
Co má společného Sobotka a Corbyn? Nic
Vzkaz pro ČSSD: jestli se Jeremy Corbyn někomu absolutně nepodobá, pak Bohuslavu Sobotkovi. A nejen jemu, nýbrž celé jeho nemastné neslané, lavírující, beztvaré partaji.
Corbyn dva roky prožil jako dobrovolník v organizaci Voluntary Service Overseas na Jamajce. Pracoval v odborech. Psal a píše sloupky do Morning Star. Léta se bouřil ve vlastní straně, neposlouchal stranická nařízení, angažoval se jako protiválečný aktivista, brojil proti válce v Afghánistánu i v Iráku. Postavil se svému předsedovi Tonymu Blairovi a žádal vyšetření irácké války.
Participoval v kampani za osvobození Jawada Botmeha a Samary Alami, kteří byli odsouzeni za bombové útoky proti izraelské ambasádě v Londýně z roku 1994. Odsuzoval apartheid v Jihoafrické republice, byl členem Anti-Apartheid Movement (AAM) a členem Amnesty International… Žádá vystoupení Británie z NATO, není papírová postava, ale hlas, krev, maso a kosti. O takovém politikovi se dnes českým sociálním demokratům ani nesní.
Snese bez uzardění označení rebel, je jím, na nic si nehraje, celý život dělá stále to samé. Nepochybně také proto přitahuje mladé lidi. Svými životními postoji se podobá Američanovi Berniemu Sandersovi, který se v Demokratické straně účastnil prezidentských primárek. - Pro ČSSD je Corbyn momentálně naprosto nedostižnou metou.
V Británii se to předčasnými volbami zkomplikovalo, brexit zřejmě nebude tak břitvově ostrý, jak si Theresa Mayová představovala. Ale pro nás, nebo spíš pro tuzemce, kteří v Británii pracují nebo chtějí pracovat, to znamená, že snad nebude tak zle, jak čekali.
