Lukáš Tóth Lukáš Tóth | Komentáře
2. 10. 2020 7:00

Buďte sobci a jděte volit. Výzkumy ukazují, že máte hned několik hlasů

Zdá se vám, že zrovna váš hlas o výsledku nerozhoduje? Kdo ví, určitě ale rozhoduje o tom, co strany napíší do svých programů. I o tom, co budou chtít řešit a komu nadbíhat.
Foto: Petr Vyoral

Další volby. Další kolečko úvah, zda má význam k nim vůbec chodit. Je to jedna z mála rodinných/hospodských/společenských tradic, kterou sídlí celý demokratický svět. Včetně seznamu argumentů "je to tvá občanská povinnost", "pokud k volbám nepůjdeš, nikdy nic nezměníš", "můj hlas nic nerozhodne", "nevolit je také volba" i "stejně nikoho neznám, proč bych mu měl dávat hlas".

Foto: Aktuálně.cz

Patříte-li k důrazným zastáncům svědomité volební docházky, asi vám argumenty protistrany nepřipadají příliš přesvědčivé - jenže to platí i naopak. Zároveň ale víte, že význam každého jednoho hlasu se u rodinné večeře obhajuje velmi těžko. Dobrá zpráva: informační věk nabízí novinku do argumentačního arzenálu "chodičů": data. Ta, podle kterých se rozhodují samy politické strany.

Vidět dříve neviditelné

Dnes o nás mají chytřejší politické strany více informací, než si mnoho z nás uvědomuje. Vědí, kteří lidé alespoň uvažují o tom, že je budou podporovat. Vědí, v jakých oborech ti lidé pracují a jaká sledují média. Vědí, jak jsou na tom finančně, jaký mají vztah k dětem, kam jezdí na dovolenou či jak se tváří na kamery v ulicích. Vědí, jaké preferují české zpěváky i jestli často nakupují se slevou. A vědí toho ještě mnohem víc.

Zní to možná děsivě, ale nemusí to hned znamenat, že žijeme ve světě George Orwella. Pokud strany zrovna nepracují s eticky pochybnými firmami typu Cambridge Analytica, nemají většinu takových informací o vás jako konkrétní osobě, ale jako o příslušníkovi voličské skupiny.

Takhle například vypadala situace před posledními sněmovními volbami v roce 2017. Je z ní patrné, že lidé, kteří zvažovali volit KSČM (tedy nikoliv ti, kteří už o tom byli přesvědčeni), silně preferují zrušení Senátu či snížení daně z příjmu. A takto vypadá složení voličů, kteří nakonec dali hlas hnutí ANO. Kromě základních údajů o vzdělání a ekonomické situaci je patrná i řada detailů - třeba že podporují eutanázii nebo inklinují k tradiční čínské medicíně silněji než většina české populace.

Jasně, průzkumy tu byly vždycky. Jenže množství dat i jejich podrobnost neustále rostou - a spolu s tím i jejich vliv na chování politiků.

Statistici 2020

Strany dnes velmi dobře vědí, kolik lidí z jednotlivých skupin voličů chodí k urnám nebo o tom alespoň uvažuje. Vědí, jaké množství z lidí, kteří jsou například zastánci fyzických trestů pro děti, nakonec dorazí do volební místnosti.

A v tom je jádro pudla: při přípravě programů či kampaní strany bojují o voliče. Nikdo se tak před hlasováním příliš nezabývá preferencemi lidí, kteří nikdy volit nepřijdou. Není to sice jediný způsob sestavování politické agendy - řada stran zcela jistě poctivě myslí i na ohrožené skupiny lidí a postoj k mezinárodnímu dění nezakládá jen na aktuálních průzkumech nálad - ale právě tento marketingový přístup hraje stále silnější roli.

A nemusí to být jen čistě negativní jev. S jeho pomocí se samozřejmě lze voličům populisticky podbízet. Zároveň ale představuje také příležitost, jak program přizpůsobit skutečným preferencím těch, kdo chodí k urnám - a řídit se tak podle jejich vůle. Ať tak, či onak data dnes už každopádně rozhodování politických uskupení před volbami i po nich silně ovlivňují.

Můžeme si to představit třeba takto: fiktivní strana Statistici 2020 si půl roku před hlasováním při pravidelném upravování svého programu prohlédne průzkumy a vidí, že má řekněme čtyři procenta příznivců v následujícím klání víceméně jistých. Dalších deset procent lidí k ní chová jisté sympatie, ale rozhodnuti dát jí svůj hlas ještě nejsou. Polovina z tohoto počtu ale nikdy nebyla volit a nechystá se ani letos.

Statistici 2020 vědí, že jsou na hranici možnosti dostat se do sněmovny. Svou pozornost tak zaměří primárně na tu polovinu nejistých, u kterých je alespoň šance, že k volbám přijdou. A zejména se zaměří na ty, kteří k volbám přijdou určitě, jen ještě nevědí, jestli to hodí zrovna Statistikům. Právě jejich priority - jak to vidí s ochranou hranic, sňatky stejnopohlavních párů, výškou daní z nemovitosti, … - budou pak hrát při úpravách programu i samotné kampani Statistiků jednu z hlavní rolí.

Kdo chodí, má za tři

Lze samozřejmě dlouze debatovat o tom, do jaké míry programy partají a slogany v kampaních ovlivňují skutečnou politickou práci, jakmile se straníci usadí na krajských úřadech či v poslaneckých nebo senátorských lavicích. Nicméně i kdyby jejich činy a sliby ovlivňovaly alespoň z části, padá argument, že chození k volbám nemá smysl.

Navíc je každý člověk součástí hned několika voličských skupin. Někdo může být v jedné osobě studentem, bezdětným, prounijním a příznivcem dotací pro Národní divadlo. Jiný zase důchodcem, pracujícím, člověkem, kterého děsí sucho a nesouhlasí s vyšší DPH na knihy. Pokud zároveň chodí k volbám, znamená to, že v očích politiků zvětšuje velikost každé z uvedených skupin - a tím i naději, že strany budou jeho přání brát v potaz.

Dá se tak s nadsázkou říct, že v případě účasti u voleb má každý z nás hlasů hned několik. Zatímco při neúčasti máme jediný: nepřítomen.

Autor, ekonom, je spolumajitelem společnosti Behavio.

Video: Manuál ministerstva vnitra k volbám ve volební místnosti | Video: Ministerstvo vnitra ČR
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 17 minutami

Prezident Peru ohlásil předčasné volby a rozpuštění parlamentu, ten jej poté odvolal

Peruánský parlament jasnou většinou odvolal z funkce prezidenta Pedra Castilla jen krátce poté, co hlava státu oznámila záměr zákonodárný sbor rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Poslanci Castilla zbavili funkce kvůli "trvalé morální nezpůsobilosti". Do čela státu má nyní nastoupit viceprezidentka Dina Boluarteová, která Castillovo počínání označila za státní převrat, uvedla agentura EFE. Boluarteová má složit přísahu ještě ve středu večer.

Pro odvolání prezidenta hlasovalo 101 ze 130 peruánských poslanců. V polovině října prokuratura podala do parlamentu stížnost, ve které Castilla obvinila mimo jiné ze zločineckého spolčení či zneužívání pravomocí.

Několik hodin před hlasováním parlamentu Castillo vystoupil v televizi, kde oznámil svůj úmysl rozpustit parlament a "svolat v co nejkratší době volby do nového kongresu". V mezidobí měl podle Castilla zemi řídit krizový kabinet. Castillo chtěl také provést změny v justicii a policii. Řada peruánských politiků okamžitě označila prezidentovo jednání za pokus o státní převrat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Šéf úřadu práce není dost aktivní, odrazí se to na jeho hodnocení, řekl Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) není spokojen s prací šéfa úřadu práce Viktora Najmona. Generální ředitel podle něj není dost aktivní při organizaci úřadu, který čelí náporu žádostí, řekl Jurečka v reakci na středeční jednání sněmovního sociálního výboru, který oba vyzval, aby okamžitě řešili zpožďování dávek a zajistili jejich rychlé vyplácení.

Jurečka řekl, že s Najmonem o potřebě změn opakovaně v posledních měsících vede debaty a vyzývá ho k větší aktivitě. Uvedl také, že se nespokojenost projeví v hodnocení generálního ředitele podle služebního zákona.

"Rozhodně spokojen nejsem, kroky nejsou činěny nejen v posledních měsících, ale dlouhodobě," uvedl Jurečka na adresu vedení úřadu práce. Na dotaz, zda z toho vyvodí personální důsledky, řekl, že je limitován služebním zákonem. Později dodal, že jeho názor se projeví v pravidelném služebním hodnocení generálního ředitele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy