Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
15. 8. 2017 13:30

Češi raněni slepotou: EU je nesnášená matka, smí jen dávat. Sonda do zakomplexované duše

Politici nás celé roky masírují jednou negací spojenou s Bruselem za druhou. Jako by odtud nepřišlo nikdy nic dobrého. Absurdní. Hloupé.
V roce 2004 jsme se ze vstupu do Evropské unie radovali. Tedy většina občanů se radovala.
V roce 2004 jsme se ze vstupu do Evropské unie radovali. Tedy většina občanů se radovala. | Foto: ČTK

Patří Česko do Evropské unie? Do společenství států, které spolupracují, protože vyznávají podobné hodnoty? Pokud ano, měli bychom v ní chtít být. Průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) však ukazuje, že český vztah k unii je zdaleka nejvlažnější ze všech čtyř visegrádských zemí (Polsko, Maďarsko, Slovensko, Česko).

S členstvím v EU u nás "rozhodně souhlasí" jen 18 procent dotázaných. V Polsku 52, v Maďarsku a na Slovensku 30 procent. Přitom Poláky dnes vnímáme jako zemi, která se v EU šprajcla, a Maďary a Slováky jako státy zápasící s nacionalismem. A přece u nás jasně podporuje EU ani ne pětina dotázaných. A takřka stejný počet, 17 procent, s členstvím "rozhodně nesouhlasí".

Proč jsme ze zemí Visegrádu nejméně nakloněni Bruselu? Průzkum ukázal jednu z příčin: pocit, že máme malý vliv na rozhodování a jednání unie. Že je vliv dostatečný, si myslí 25 procent Poláků a Slováků, 22 procent Maďarů a jen 15 procent tuzemců (zatímco 76 procent Čechů si myslí, že je nedostatečný).

Důležitý moment, považujeme se za nevýznamné. Nejsme Lucemburčané nebo Nizozemci, kteří vliv mají. Díky pocitu nevlivnosti se stavíme do opozice a nemáme oči pro to, co nám unie poskytuje. Pěstujeme si pocit nedůležitosti, jsme "unijní proletáři" sžíraní hněvem.

Z těch čtyř zemí máme nejblíže k odchodu z unie. V případě dvourychlostní Evropy (pevného jádra a těch okolo) by 23 procent dotázaných chtělo z EU odejít. V Polsku a Maďarsku jen 5 procent (ve slovenském průzkumu se vyskytla chyba). Že bychom měli "spolupracovat nejtěsněji", si myslí pouze 19 procent českých občanů oproti 41 procentům Maďarů a 58 procentům Poláků.

Nejméně si chceme nechat sahat na nezávislost; nejsme ochotni poskytnout unii schopnost jednat jako celek za cenu omezení nezávislosti členských zemí.

Dárek 639 miliard

Kde se to bere? Žijeme si nejlépe v naší historii, jsme zabezpečeni, zajištěni jako nikdy. Do EU jsme po revoluci toužili vstoupit. Loni jsme získali o 80 miliard více, než jsme do Bruselu poslali. Od vstupu do unie v květnu 2004 do konce roku 2016 jsme z rozpočtu unie přijali o 639 miliard korun více, než jsme odvedli.

Jezdíte po republice a všude narážíte na cedulky, že to či ono bylo obnoveno (kostely, kláštery, kašny), vysázeno (lesy), postaveno (akvaparky, cyklostezky, sportoviště), vybudováno z peněz EU. Jenomže místní lidé jako by byli slepí, nevnímají to, nebo považují za samozřejmost, snad i za povinnost bohatších sypat peníze. A to nemluvíme o obchodu, o tom, že do zemí Evropské unie vyvážíme suverénně nejvíc místního zboží.

Něco se zvrtlo, bleskově jsme si zvykli na dotace, na podporu, a velmi rychle jsme se vrátili do své oblíbené polohy, nadáváme na unii, mnoho lidí v ní vidí "zlo", hegemona, který nás dusí (kde?) a nechápe.

Jedna příčina již byla zmíněna, malý vliv na dění v EU. Je však dán naší reprezentací. Máme premiéra, který se pořádně nedomluví, jakmile překročí české hranice. Ministra vnitra, který taky sám nic nevyjedná. Nejde jen o jazyky, horší je, že naši politici zhusta bývají neosobnostmi, které se neprosadí. Nebo osobnostmi, které sledují jen svůj prospěch (Zeman, Babiš), ale to ve společenství nefunguje.

Jsme celé roky masírováni jednou negací spojenou s EU za druhou. Jako by z Bruselu nepřišlo nikdy nic dobrého, řeči o zakřivených banánech, zákaz mít v hospodě "náš tři dny starý guláš", úsporné žárovky, ale hlavně uprchlíci nikoli jako pronásledovaní, ale jako hrozba. A zbraně, chtějí nám brát zbraně, Chovancovo volební téma.

Proč nemáme v unii vliv? Kde by se vzal?

Kauza Čapí hnízdo poslouží jako dobrý příklad vztahu k unii. Obří holding Agrofert by neměl šanci dostat dotaci 50 milionů na luxusní farmu; je bohatý, dotace jsou určeny pro malé firmy. Takže Babiš a spol. udělali fintu, vyvedli společnost z holdingu, shrábli 50 milionů a po uplynutí lhůty ji zase zahrnuli zpět. Laicky nahlíženo: podvod.

Jenomže obrána byla bohatá EU, na niž "nemáme vliv" a která nás sekýruje, nějak tak to příznivci Babiše vnímají, 50 milionů s nimi nehne. A ještě něco, dotační podvody přece dělá kde kdo. Nekrade "z mojí kapsy", ale z unijní, takže o nic nejde, unie je od toho, aby dávala.

Zažíváme novodobé "jánošíkovství", jenom se "bohatým brát a chudým dávat" přetransformovalo do "my jsme ti chudí a můžeme obírat pracháče". (Představa, že je Babiš chudý, nesedí, ale funguje jakási podivná, lidová zástupnost.) Málokdo uvažuje tak, že těch 50 milionů mohla dostat nějaká malá firma, která by si je zasloužila.

Politici v nemalé části místních občanů vypěstovali komplex méněcennosti a z něj pramenící zlobu. Kdy jste slyšeli něco pozitivního o Bruselu? Kolik politiků u nás si troufne říct, že jsou jasně proevropští? ČSSD, strana solidarity, zahodila solidaritu někam na hnůj. ANO odmítá "kvóty" a kvóty se staly symbolem EU, takže ANO odmítá EU. ODS si pěstuje Klause juniora, který by rád czexit. Atd.

Průzkum CVVM ukazuje na ztrátu soudnosti a neinformovanost velké části občanů. Neschopnost myslet o dvacet let dopředu. Vrátil se generacemi vypěstovaný zvyk nadávat, ukazovat prstem od sebe a být přeborníky v hledání viníků. Německá kancléřka Angela Merkelová vykreslovaná jako nepřítel, ohrožení. Absurdní. Hloupé.

Ale dvě příčiny jsou základní, klíčové: negativní, léta trvající masáž politiků, kterou začal Klaus senior, a slepota, neschopnost vnímat, že rozkvět Česka úzce souvisí s podporou Evropské unie.

 

Právě se děje

před 50 minutami

Test nonstop letů mezi New Yorkem a Sydney skončil úspěchem. Rekordní let trval 19 hodin

Rekordní první let mezi New Yorkem a australským městem Sydney bez mezipřistání byl úspěšný. Boeing 787-9 Dreamliner australských aerolinek Qantas v sobotu v 7:42 místního času přistál po 19 hodinách a 16 minutách letu, během něhož urazil vzdálenost 16 200 kilometrů, informoval server CNET. Podle médií se jednalo o nejdelší let s pasažéry na světě. Let mezi New Yorkem a Sydney byl zatím jen testovací a zúčastnila se jej pouze padesátka pozvaných cestujících tvořených převážně zaměstnanci aerolinek a členů posádky. Stroj byl naplněn 101 tisíci kilogramy paliva. Cílem bylo prověřit emoční a fyzický dopad dlouhých letů na lidský organismus.

Qantas plánuje v příštích měsících také přímý let z Londýna do Sydney - ten by měl být ještě o 800 kilometrů delší a potrvá ještě o hodinu déle. Komerční lety by australský letecký dopravce chtěl na těchto extrémně dlouhých trasách nabízet od roku 2022.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Chilský prezident po několikadenních násilných protestech zrušil zvýšení cen jízdného

Sebastián Piňera odvolal zvýšení cen jízdenek na metro poté, co násilné protestní akce v posledních dnech ochromily metropoli Santiago de Chile. V reakci na protesty úřady vyhlásily v hlavním městě zákaz vycházení od 22:00 do 7:00 hodin. Demonstranti v pátek večer zaútočili na několik stanic metra, zapalovali ohně a blokovali dopravu. Nepokoje pokračovaly i v sobotu a demonstranti se při nich střetli s policií, která proti nim použila slzný plyn.

Podle zpravodajského serveru BBC News demonstrace proti zvýšení cen jízdného, které vláda zdůvodnila zdražováním energií a oslabením chilské měny, přerostly v posledních dnech v širší nespokojenost s vysokými životními náklady v hlavním městě. Chile patří mezi nejbohatší a nejstabilnější země Latinské Ameriky, ale bohatství je zde nestejnoměrně rozděleno a stále častěji se ozývá volání po hospodářských reformách.

Zdroj: ČTK
Další zprávy