reklama
 
 

Tvrďák Chovanec: Ani migranta! Radši dám demisi. Zle, matičko, zle, Česko se izoluje

31. 5. 2017
Dobrovolně jsme se nabídli vzít tisíc sto uprchlíků. Nevzali. Česká vláda nedrží slovo a dělá z toho přednost, chytrost. Jedná krátkozrace, hloupě.

Jakou máme vládu? Proevropskou? Protievropskou? Jsme součástí visegrádské čtyřky, V4, která se Evropské unii vzdaluje. Týká se to uprchlíků (muslimů), svobody médií, ale především veřejně deklarované neochoty spolupracovat. U nás je vládním lídrem vzdoru k EU ministr vnitra Chovanec (ČSSD). Hraje tvrďáka: chystá žalobu na EU kvůli zbraním, odmítá uprchlíky. Radši prý finanční sankce. Sleduje tento postoj české národní zájmy? Neškodí nám Chovanec?

V úterý s ním Právo otisklo rozhovor. Říká tam: "My nebudeme ustupovat z tvrdého kurzu - tvrdých bezpečnostních prověrek lidí, kteří by sem měli přijít. Zatím jsme jich za celou dobu projektu přijali dvanáct a já odmítám z těch přísných bezpečnostních opatření, která jsme přijali, ustoupit. A to i za cenu toho, že by to mělo Českou republiku stát nějaké peníze."

Chovanec navrhuje vládě, aby se pokračovalo "ve velmi silných bezpečnostních prověrkách", rozumějme lidí, kteří by k nám měli být třeba z Itálie nebo Řecka přesunuti. Dodejme, že se naše vláda nejprve sama rozhodla přijmout jedenáct set uprchlíků. Dále má na základě povinných kvót od Evropské komise vzít dalších 1591 žadatelů o ochranu. I to odsouhlasila.

Zatím jsme přijali dvanáct ze slíbených 2691 lidí, k nimž jsme se sami zavázali. Chovancova taktika je zřejmá: prověřující nejsou nikdy a nikým uspokojeni, zřejmě nenalézají "absolutní" jistotu, že nic nehrozí.

Představme si to: po moři připluje rodina s dětmi dejme tomu ze Sýrie. Čeká v Itálii na azyl či ochranu. Z Česka přijedou nějací bezpečnostní experti. Rodina dejme tomu prchla z Damašku, kde se válčí, jde tam o život, ale jak dokáže, že nemá lautr nic společného s teroristy z Islámského státu? Tím, že utekla? Že má s sebou děti? Že to tvrdí? - Chápete? Ono je to svým způsobem nedokazatelné. Dokažte, že nejste to, co nejste. To jde ztuha.

Strašlivá hrozba demisí

Je to zjevně Chovancova taktika, jeho experty nikdo nepřesvědčí. A za ním stojí statisíce vyděšených tuzemců, kteří v každém muslimovi vidí atentátníka. Chovanec se opírá o ty, které vyděsil. "Pokud budu ministrem a pokud mi vláda nechá možnost věc tímto způsobem řídit, tak z bezpečnostních prověrek lidí neustoupíme ani o píď. Nemůžeme si dovolit k nám zanést prvek, který by znamenal nebezpečí pro české občany. A to je věc, přes kterou nejede vlak."

Na dotaz, kolik lidí z uprchlických táborů přijmeme v období do říjnových voleb, odpoví: "Nepředpokládám žádné přijímání migrantů, protože ten systém je nastavený špatně, kvóty nefungují." Šmytec. Ani ň.

Tvrďák to silně hrotí, pokud by vláda jeho postoj nepřijala, pokud by ho přehlasovala, jako šéf vnitra skončí, "já tohle dělat nebudu a půjdu pryč, jestli mě donutí sem někoho bez jakékoliv prověrky brát, tak to bude beze mě". Děsivá hrozba demisí, co by se země bez Chovance počala?! Zaplavily by nás tisíce muslimů a města by se ježila mešitami?

Nikdo ho samozřejmě nenutí, ať nedělá bezpečnostní screening, ani doma, ani v unii, to je nesmysl. Je to předvolební výkřik neohroženého ochránce ohrožených Čechů, Moravanů a Slezanů: Já vás nedám!

Co Česko nabízí? Jednak má vláda svou oblíbenou mantru, "řešit problém tam, kde vzniká". (Že to nejde, že se v Sýrii válčí a odjinud Islámský stát vyhání lidi, to je fuk, my do omrzení opakujeme, že se to musí řešit tam, ne tady.)

Chovanec zmiňuje, že vysíláme velké množství pracovníků do mezinárodních misí v rámci pomoci při zpracování žádostí lidí v Řecku a Itálii. "A téměř nejaktivnější je ČR ve vysílání policistů, ať už do Makedonie, v Maďarsku byli také, v Srbsku, Slovinsku, Řecku či Itálii. Stojí nás to velké peníze, kterých nelitujeme, a myslíme si, že jde o smysluplnou akci, která vytváří určitou hráz. Dává to jasný signál všem lidem, že Evropa si bude hranice bránit," říká.

Opevňujeme se, bojíme všeho "cizího"

To je dobré, cenné, ale neřeší to problém statisíců lidí v Itálii, Řecku, Slovinsku a dalších zemích. A nijak to neřeší fakt, že se Česká republika zavázala přijmout přes dva a půl tisíce utečenců k nám. Mimochodem, je to naprosté minimum, které by nás nijak neohrozilo.

Nikdo nás nenutí, abychom v Česku vytvořili silnou utečeneckou komunitu, "muslimská ghetta" či co. Jde o sounáležitost se zeměmi, které nápor uprchlíků nezvládají, a o uprchlíky, kteří mají důvod utíkat a mají nárok na ochranu.

Chovanec tvrdí, že relokovaní utečenci stejně odcházejí do Německa, v zemích, kam byli přesunuti, prý nezůstávají. (Kolik? Čím to dokládá? Nevíme.) Prý se to týká třeba Lucemburska a Portugalska. Ale co je to za argument? Proč Chovancovi vadí, že by u nás uprchlíci nezůstali? To přece chce, ne? Může je prověřit, přijmout, a jestli odejdou jinam, to mu asi nikdo vyčítat nebude.

Jenomže o logiku v přístupu Chovance nejde, stejně jako o sebemenší náznak solidarity, zájmu o ty rodiny s malými dětmi a starými lidmi kdesi v táborech. Česko má na to, aby se o pár tisíc lidí postaralo, jsme bohatá země.

My se však díky postoji vlády izolujeme, policie pořádá zátahy na "migranty", tedy nikoli na uprchlíky, ale na cizince, třeba Ukrajince, kteří k nám chodí pracovat. Cizinec rovná se nebezpečí. Ve světě, který je dnes otevřený, založený na vstřícnosti, se uzavíráme, opevňujeme, bojíme všeho "cizího". Odtahujeme se od Evropské unie, jako bychom měli ještě nějakou jinou, lepší variantu. (Horší se najde vždycky.)

Dobrovolně, mimo kvóty, jsme se nabídli vzít tisíc sto uprchlíků. Nevzali. Česká vláda nedrží slovo a dělá z toho přednost, chytrost. Dobrovolně se izoluje, jedná krátkozrace, hloupě. Kdyby někdo takto neochotně, nevstřícně, záludně jednal s námi, urazili bychom se, odmítli ho. Vláda poškozuje naše národní zájmy, chovancuje a zemanuje.

autor: Martin Fendrych | 31. 5. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama