Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
Aktualizováno 23. 8. 2016 12:41

Sobotka nechce "silnou muslimskou komunitu". Kolik muslimů nás nepřeválcuje?

Český premiér navrhuje, aby byla postavena armáda EU. Kolik dá vojáků? Kolik stíhaček? Kolik peněz? To nesdělil. Plácnutí do vody.
Český premiér Sobotka v Bruselu není jako doma. Ale chtěl by euroarmádu.
Český premiér Sobotka v Bruselu není jako doma. Ale chtěl by euroarmádu. | Foto: Silvie Housková

Blížící se návštěva německé kancléřky Angely Merkelové v Praze (přijede ve čtvrtek 25. srpna) české politiky nutí uvažovat mezinárodně, vykouknout přes české hranice a přiznat si, že nejsme ostrov, ale součást evropského kontinentu.

Premiér Bohuslav Sobotka se v pondělí v Praze setkal s českými velvyslanci a v úterý mu vyšel "předmerkelovský" rozhovor v Právu. Před ambasadory i v novinách mluvil o migraci, ale také o tom, že je nutné vytvořit evropskou armádu.

Ambasadorům oznámil: "Jsem přesvědčený o tom, že se dlouhodobě neobejdeme bez společné evropské armády. Věřím, že podzimní jednání Evropské rady v této oblasti přinese konkrétní závazky a návrhy." Důvod: "Časy relativního klidu v Evropě jsou minulostí."

Podobně mluvil v Právu. Popsal tam, jaký postoj si nachystal na kancléřku v otázkách migrace. Odmítá kvóty, chce aby počty migrantů, kteří přicházejí do EU, klesaly. Česká zásada zní, že "v rozhodování o počtech uprchlíků musí mít členské státy suverenitu".

Proč? "To národní vlády musí lidem v konečném důsledku garantovat bezpečí." O. K. Jen se tahle česká mantra poněkud tluče s představou společné armády. Proč ji stavět, když národní vlády musí lidem garantovat bezpečí?

Sobotka se pustil do rozboru terorismu. Odmítl "slučovat a říkat, že uprchlík rovná se terorista". V tom se tedy zaplaťpánbůh liší od konvičkovsko-zemanovské linie.

Pokračoval: "Když se podíváme, kdo nejčastěji pomáhá organizovat teroristické akce – pokud to nejsou akce individuálních šílenců – tak jsou to například potomci imigrantů, kteří přišli do Evropy před 15 až 20 lety. Takže tu máme otázku, zda jsme schopni úspěšně integrovat lidi, kteří přicházejí z kulturně a nábožensky odlišného prostředí, a otázku, proč dochází k jejich radikalizaci."

Muslimů máme 0,22 procenta

Muslimská komunita v Česku je dobře integrovaná. Na tom panuje shoda. A naše schopnost integrovat další muslimy? Úřady jsou nevstřícné. Potvrzují to nevládní organizace, které v oblasti integrace pracují. Osobně znám případ muslimky s více dětmi, která deset let čeká, aby dostala alespoň trvalý pobyt.

Navíc Česko veřejně odmítá muslimské uprchlíky, takže k nám ani nechodí. Je jich tu velmi málo. Jistě jsme schopni je v určitém množství integrovat. Jen dnes postrádáme představu, kolik lidí zvládneme.

Předseda vlády Sobotka v Právu pokračoval: "My tady nemáme žádnou silnou muslimskou komunitu. Popravdě řečeno si ani nepřejeme, aby se tady nějaká silná muslimská komunita vytvořila i s ohledem na ty problémy, které vidíme."

Jasný postoj. Nechce "silnou muslimskou komunitu". Věta jako ušitá pro volby, ale zároveň nejasná. Co představuje "silná muslimská komunita"? Kolik je to lidí? Jaké procento z celkového počtu obyvatel?

V Německu na začátku roku 2015 žilo asi 4,8 milionu muslimů. Čerstvá čísla nejsou známa, ale jistě jich tam dnes bude přes pět milionů. Nejvíc ze zemí Evropské unie. Loni v červnu v Německu žilo necelých 81 milionů obyvatel, takže tam napočítáme více než šest procent muslimů. A to je, předpokládejme, podle Sobotky "silná komunita".

Nás je osmkrát méně – deset milionů – a žije zde zhruba 22 tisíc dobře integrovaných muslimů, tj. 0,220 procenta. Něco přes jednu pětinu procenta. Zjevně zanedbatelné množství, zjevně nikoli silná komunita.

Pořád však nevíme, kolik zvládneme? Co není silná komunita? Jedno procento? Dvě? Sto tisíc uprchlíků? Dvě stě tisíc? Každý zřejmě chápe, že jedno až dvě procenta není množství, které by mohlo výrazně ovlivnit český způsob života, "převálcovat" nás. Ale Sobotka výhled neupřesnil. Hlavně nic konkrétního nesdělit.

Budeme brát bezvěrce a křesťany?

Jenomže ze zemí, kde řádí Islámský stát a zuří válka, přece neutíkají jenom muslimové. Oznámí tedy ve čtvrtek český premiér kancléřce Merkelové, že se chceme soustředit na křesťany? Nebo, to by bylo pro Česko jistě nejpřijatelnější, na bezvěrce? A kolik těch jsme ochotni a schopni přijmout?

Podobně nejasný, jen tak plácnutý, se jeví výrok o euroarmádě. Sobotkovi poradci zřejmě hledali nějaké "neimigrantské" téma a toto bylo vybráno, jakože se šikne do předvolební kampaně. Premiér oznámil, že se "dlouhodobě neobejdeme bez společné evropské armády". Zase jakoby silný postoj.

V Právu pak vysvětlil proč: "Když jsme potřebovali, aby se zasáhlo proti pašerákům lidí, tak to strašně dlouho trvalo, než se spustila operace NATO. Byl hrozný problém, než se členské země dohodly. Nerad bych, aby se taková situace opakovala. Evropa nemůže být závislá pouze na Severoatlantické alianci. Musíme hájit vlastní hranice, vlastní bezpečnostní zájmy."

Podivná úvaha. Proti pašerákům lidí by měla zasahovat policie. Oni netvoří vojenskou sílu, armádu. Sobotkovi ale zřejmě jde o nějakou pohraniční armádu EU. (I když i hranice obvykle hlídá pohraniční policie, nikoli vojáci.)

V pořádku, chce armádu především proti migraci. Jak ji postavit? Sobotka: "Když každá země vyčlení určitý rozsah svých vojenských jednotek a budou tu instrumenty společného velení a budou posílena společná cvičení, tak by to byl model, který by bylo možné v praxi realizovat. A ta poptávka poroste, to vám garantuji. USA nejsou ochotny tahat z ohně všechny kaštany za Evropu."

Neplníme ani závazky NATO...

Dětské uvažování. Každý dá pár tisíc vojáků, nějaké stíhačky a tanky a je to. Otázkou však je, jak takový návrh podat, aby byl reálný? Co Sobotka za Česko nabídne? Kolik peněz? Kolik generálů a vojáků? Jaké jednotky? Jakou techniku? Nejsme schopni, nebo spíš nejsme ochotni, ani platit sumy, které jsme se zavázali dávat do pokladny NATO. Uvědomuje si to vůbec premiér?

A když tedy vyrukoval s tímto návrhem, chce být Česko konstruktérem euroarmády? Každý ví, že v Unii nemá smysl jen tak něco plácnout. Jediné, co funguje, je jasný, propracovaný, realizovatelný návrh.

Ale tyto otázky jsou maličkost proti tomu, jak by vytvořená armáda fungovala. Sobotka o angažmá NATO řekl: "Byl hrozný problém, než se členské země dohodly." Představme si, že by vznikla euroarmáda a měla by být nasazena v moři a na hranicích Řecka nebo Itálie. To by nebyl "hrozný problém", aby se země EU dohodly? Samozřejmě že byl. Úplně stejný.

Jedna věc je dát vojenský spolek dohromady, druhá ho pak řídit a třetí, nejkomplikovanější, rozhodovat o jeho nasazení. Euroarmádě někdo bude muset velet. O čem by její šéf směl sám rozhodnout? Nebo se zase sejde osmadvacítka (sedmadvacítka) a ministři obrany či předsedové vlád s prezidenty se začnou dohadovat, rozjede se hlasování, vetování...

Další věc. Dodnes kloudně nefunguje Europol, evropská policie. Země nejsou ochotny se dostatečně odhalit a spolupracovat. Dodnes neexistuje společná tajná služba EU, zaměřená dejme tomu pouze na terorismus. Přitom armáda by musela mít svoji tajnou službu, bez ní v podstatě nemůže existovat.

Dál. Krok ke společné armádě je krokem k užší integraci Evropské unie. Je na to čas? Prostě jedna věc je, že EU skutečně armádu potřebuje, druhá je pak reálnost takového kroku. Ani tím to nekončí. Unii čeká Brexit. Obešla by se euroarmáda bez britských vojáků? Bez nejsilnější, nejkvalitnější armády v Evropě? Těžko.

Mnoho otázek a ani náznak odpovědí. Možná to ale Sobotka všecko vyřeší v pátek, den po návštěvě Angely Merkelové v Praze, na schůze zemí V4. V platformě, která je celá žhavá, aby v Unii uplatňovala silný vliv, aby se tam na ni dalo.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Advokát soudu EU: Polská pravidla o trestání soudců porušují unijní právo

Soudní dvůr Evropské unie by měl konstatovat, že polský zákon umožňující kárnému orgánu nejvyššího soudu trestat soudce kritizující justiční reformu je v rozporu s unijním právem. K tomuto závěru dospěl generální advokát nejvyššího orgánu unijní justice, podle něhož nový systém postihů ohrožuje nezávislost polských soudců. Pro soud není nově zveřejněný názor právního poradce závazný, často však k němu při svém rozhodování přihlíží.

Evropská komise se předloni obrátila na soud v Lucemburku kvůli činnosti disciplinární komory polského nejvyššího soudu, o jejíž nestrannosti Brusel pochybuje. O složení komory rozhoduje v Polsku soudcovská rada, jejíž členy převážně volí parlament ovládaný vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). Polský nejvyšší soud již předloni rozhodl, že soudcovská rada není nezávislá, a zpochybnil tím i personální obsazení a pravomoci komory.

Soud již loni vydal předběžné opatření, jímž nařídil až do rozhodnutí případu činnost komory pozastavit.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Hongkongský aktivista Wong dostal dalších deset měsíců vězení. Zúčastnil se připomínky brutalit na Tchien-an-men

Hongkongský prodemokratický aktivista Joshua Wong stráví dalších deset měsíců ve vězení. Soud mu nyní vyměřil takový trest za účast na nepovoleném shromáždění, které se konalo loni 4. června, informuje agentura Reuters. Wong a další lidé si tehdy připomínali krvavé potlačení protivládních protestů na pekingském náměstí Tchien-an-men čínskou armádou v roce 1989.

Čtyřiadvacetiletý Wong si už nyní ve vězení odpykává dva tresty související s masovými prodemokratickými demonstracemi z roku 2019. K účasti na vzpomínkové akci ze 4. června 2020 se minulý týden přiznal, a tak mu soud trest z původně navrhovaných 15 měsíců snížil na deset měsíců. Portál Hongkong Free Press (HKFP) uvedl, že kromě Wonga soud poslal za mříže na dobu od čtyř do šesti měsíců ještě tři další aktivisty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy