reklama
 
 

Český "džihádista" před soudem. Schizoidní osobnost, islamisté mu dali smysl života

9. 2. 2017
Nedovedu si představit, že by byl ten mladý muž odsouzen na doživotí. Přijatelný se mi jeví snad podmínečný trest, léčení, hlubší péče o něj.

Pozoruhodný je případ "českého džihádisty" Jana Silovského (22 let) ze Spáleného Poříčí na Plzeňsku. Stojí před Krajským soudem v Plzni, je podezřelý z přípravy teroristického útoku. Hrozí mu 12 až 20 let kriminálu, nebo i doživotí. Soudní líčení bylo ve čtvrtek odročeno na žádost obhájce.

Od července 2016 sedí Silovský ve vazbě. Turci ho zadrželi na mezinárodním letišti v Istanbulu, když chtěl do Sýrie, připojit se k takzvanému Islámskému státu (IS). Vrátili ho do Česka. Na internetu vyhledával informace o IS, nechtěl však zabíjet. "Chtěl jsem tam proto, aby zabili oni mne," řekl soudu. V minulosti se pokusil o sebevraždu, podřezal si zápěstí, sám se ošetřil, nikomu nic neřekl.

Před několika lety konvertoval k islámu. Tajně, byla to jeho vnitřní věc. Nekontaktoval jiné muslimy ani osobně, ani telefonicky či přes internet. Na netu si našel, jak se modlit, dodržoval i půst při ramadánu. Souhlasí se snahou IS sjednotit islámské země a vytvořit chalífát, metody organizace vidí jako příliš násilné.

Policii dříve tvrdil, že byl ochoten zabíjet Američany a Rusy, kteří zabíjejí muslimy. "Byl jsem srovnaný s tím, že budu zabíjet lidi. Kdybych měl někoho popravit, tak jen někoho, kdo si to zaslouží. Za vraždu nebo pašování drog. Asi bych zastřelil, nožem bych ho nezabil," sdělil justici. Na sebevražedných útocích se podílet nechtěl.

Jeho rodiče jsou rozvedení. Matka o akci nevěděla. "Je to hodný kluk, nikdy nevyvolal žádný konflikt, neslyšela jsem od něj sprosté slovo," vypověděla. Janovi kamarádi prý dali přednost drogám a alkoholu. "Můj syn takový není, takže byl spíš sám. Nedokázal doma zabít ani drůbež, odmítl to."

Znalci z oboru psychologie a psychiatrie u Silovského objevili schizoidní poruchu osobnosti; duševní chorobu ne. Žije ve svém vnitřním světě. Neschopen dostatečně komunikovat s okolím. Nadprůměrný intelekt, disharmonický vývoj, projevuje se chladem. "Takoví lidé jsou okolím často považováni za podivíny, velmi často se prezentují bizarní chováním, často se zabývají fantaziemi, bývají odtrženi od světa." Vidí Silovského jako ideální objekt pro šikanu.

Šikanovaný, frustrovaný hledač

Navrhli ochranné ambulantní psychiatrické léčení. Úspěch léčby neodhadnou. Díky terapii by mohl navázat vztahy s okolím, aby jeho vnitřní sny byly zčásti uskutečnitelné. "Naprosto jednoznačně zásadním korektivní mechanismem je jeho rozhodnutí, schopnost přiznat vinu, pracovat na tom, aby došlo k nějaké změně."

Proč se chtěl přidat k džihádistům? Znalci tvrdí: islám dává návod, jak žít, co dělat. "On byl šikanován, frustrovaný a najednou islám mu dal smysl života a nějaký cíl. Islámský stát dává možnost jakéhosi vyventilování frustrace vůči okolí, zvýšení sebevědomí." Propaganda Islámského státu je zaměřena právě na frustrované jedince. (Všimněme si, znalcům splývá islám a Islámský stát, což nezní tak úplně znalecky.)

Máme před sebou obraz českého "džihádisty". Vlastně jediný reálný případ potenciálního teroristy, který ovšem chtěl jet bojovat mimo naše území, ne doma, a o němž znalci prohlásili, že by nebyl s to vzít zbraň a opravdu bojovat.

Těžko tvrdit, že případ Silovského je instruktivní, že takhle se rodí každý džihádista na Západě. Ale jeden typ vzoru to nepochybně bude. Člověk šikanovaný, stažený do sebe, jemuž okolí vlastně nic nenabízí. Řečeno dnešně: nekyne mu úspěch ve společnosti úspěch vyznávající.

Hledá, koupí si bibli a korán, studuje je, ale bibli odmítne, protože se mu křesťané jeví pokrytečtí – vidí ve svém okolí, jak nedodržují vlastní pravidla. Muslimy okolo sebe nemá, korán ho zaujme, internet poskytne "vzor života", návod, jak se dobrat v panujícím nesmyslu nějakého smyslu. Z vnějšího pohledu mimořádně pochybného, ale pořád smyslu.

Všimněme si, Silovský je "hledač", ne běžný konzument, kterého uspokojí běžný vzorec života. Hledá víru a smysl. Hledá je proto, že je atyp (i když mít schizoidní poruchu osobnosti není nic extra výjimečného), neumí to s okolím, protože se liší; stává se obětí šikany, navíc je zřejmě inteligentní.

Zbloudilec v temnotách dark netu

Není hloupý, znalec z oboru kybernetiky ho popisuje jako poučeného uživatele internetu. Používal programy pro zakrytí IP adresy počítače při vstupu na internet. Používal Tor Browser, prohlížeč, který umožňuje připojit se k dark netu, běžnému uživateli nedostupné, skryté oblasti internetu, kde nelze zpětně vysledovat servery, uživatele ani jím prohlížené soubory, stránky atd.

U soudu znalci pustili videa, která si Silovský stáhl: výbuchy, střelba, boje v Sýrii, zajatci, popravy, mrtví syrští vládní vojáci, výcvik vojáků IS a jeho bojovníků v kuklách, záběry po teroristických útocích v Evropě, džihádisté s hlavou zabitých zajatců, hesla, že vítězství boží je blízko...

Je kruté, že tady se Silovský inspiroval, snad i utěšoval... Je riskantní, že se ta videa dají snadno stáhnout a že se to stažení dá zakrýt, že se tyto obrázky a návody stávají pro více či méně vykolejené lidi lákadlem.

Varovný by pro nás měl být fakt, že Silovského k džihádu zřejmě přivedly poměrně běžné okolnosti. Nekomunikace, šikana, nespokojenost, internet.

Je Silovský "džihádista"? Má být odsouzen na 12 či 15 let vězení, nebo dokonce na doživotí? V čem přesně spočívá jeho vina? Vypadá jako pomatený, nábožensky řečeno "zbloudilý" muž. Zašít ho na roky? Absurdní. Z vnějšího, laického pohledu ten člověk ze všeho nejvíc potřebuje pomoc.

Zopakujme, co sdělili psychoznalci: zásadním mechanismem nápravy by byla schopnost mladíka přiznat vinu a pracovat na změně. – Vina je justičně-společensko-náboženský pojem. Pro Silovského je však vinna společnost, jež ho odmítá. Znalci mají pravdu, že v tomto vzorci nesmí pokračovat, automaticky by dál jel v odporu, nenávisti, revanši.

Pokud ho soud odsoudí, uzná Jan Silovský svoji vinu? Má jít sedět? Z toho, co zatím víme, by se měl léčit. Klíčové bude nejen jeho přiznání si provinění, snahy přidat se k teroristům, klíčová bude i reakce okolí. Uvědomí si lidé okolo něj, jak mu uškodila šikana, odmítání, posměch? Že i oni nesou díl viny?

Nedovedu si představit, že by byl ten mladý muž odsouzen na doživotí. Přijatelný by mi připadal podmínečný trest (ten však za přípravu teroristického útoku, sazba 12 až 20 let, nepřichází v úvahu), léčení, ale také nějaká hlubší, duchovní péče o něj.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama