Oddělení netechnických ztrát, čili vymahači s licencí ČEZu, prý z černých odběratelů vyždíme asi 100 milionů korun ročně. Úrok, který za to platíme všichni, je ale příliš vysoký. Má jméno strach.
Buďte rádi, že na zloděje nemusíte doplácet, vždyť okrádají i vás; kdo je slušný, nemá se čeho bát, chlácholí ČEZ občany, vyděšené záběry z paravojenského výcviku elektrárenského komanda. Ostré hochy prý bylo třeba podrobit ostrému výcviku, protože se pohybují ve zločineckém prostředí.
ČEZ se nám od začátku snaží vnutit svůj pohled na věc: Lidi, co neplatí za elektřinu, jsou zločinci, násilníci, a my na ně musíme nasadit hrubou záplatu. Ano, stanou se i "pochybení", jak včera poprvé připustil ředitel Roman, ale v principu postupujeme absolutně správně.
Omyl. Taková konstrukce je od základů chybná.
Spravedlnost v rukou ČEZu
1. Že někdo krade elektřinu, natož že je to zločinec, je ve chvíli, kdy nastupuje na scénu komando, pouze důvodnou domněnkou ČEZu. Krádež je ale potřeba dokázat, což se v normálních případech děje přes policejní vyšetřování, obžalobu a soud. ČEZ tohle samozřejmě ví, ale nehodí se mu to. ("Policii a soudy do věci nezapojujeme proto, že by to znamenalo zbytečné průtahy. Pokud se dohodneme, je všechno rychlejší," vyjádřil se předloni firemní mluvčí.)
A proto se ČEZ rozhodl, že justici vezme do svých rukou. Včetně vymahačských metod.
Čtěte také:
Učil elitní policisty, pak komando ČEZ
Zastřelím vás, slyšeli lidé z ČEZ
2. Platit za elektřinu se musí. Kdo úmyslně neplatí, je podvodník. Ale: ČEZ za loňský rok vydělal nějakých 50 miliard korun. Vážně nám chce tvrdit, že na 100 milionů, vytěžených chrabrými příslušníky NTZ, nějak „doplácejí" poctiví odběratelé? Jak? Copak neplatí to, co vidí na svých elektroměrech? Copak jim ČEZ ztráty podle nějakého vzorečku "rozpočítá" a naúčtuje? Místo toho, aby si o ně snížil zisk?
100 milionů, to je přibližně roční plat generálního ředitele Martina Romana, počítaje v to odprodej firemních akcií z takzvaného motivačního programu, spočítal časopis Týden. 100 milionů jsou slušné peníze - ale ne takové, aby kvůli nim firma rozměrů ČEZu šířila strach a šikanovala lidi, které odhalí jako své pravděpodobné dlužníky.
3. Ano, existují případy, kdy vymahači ČEZu narazí na odpor, někdy dokonce i na fyzický. Firemní stratégové usoudili, že na sílu je potřeba odpovědět - zase silou. Proto ten výcvik od bývalých elitních policejních instruktorů. Proto drsné přesvědčovací metody. Proto ČEZ na internetu předhazuje odhalené lumpy veřejnosti (pro výstrahu, ve středověku by je dal zmrskat na náměstí).
Když se někdo vzpouzí, mají lidé ČEZu zavolat policii, to je správné a legální řešení. Jestli jsou zaměstnanci „v ohrožení života", má je firma stáhnout a jít na zloděje proudu jinak. Jinak dřív nebo později chlapi z NTZ při nějakém zátahu ukážou v praxi, co se na kurzu pro elitní vymahače naučili. Dostat se jim do rukou nepřejeme nikomu.
4. Případ sebevraždy pana P. v Poděbradech. Věřili jsme, že poté, co se domnělý neplatič při naléhavé inspekci NTZ zastřelil, ČEZ celý případ odložil. Mýlili jsme se. Když se vdova, kterou komando bezohledně nafilmovalo plačící nad mrtvým manželem, vzpamatovala z nejhoršího, dostala od ČEZu předvolání.
ČEZ pak, jak řekla Blesku, dluh snížil ze dvou milionů na 700 tisíc (ne z humanitárních důvodů - snížení na jakž takž zaplatitelnou částku je běžná praxe. Na nabídku pod nátlakem přistupují i lidé v lehčích životních situacích, než paní P.). Dcera paní P. si podle Blesku vzala půjčku 300 tisíc korun, zbytek vdova splácela ze svého invalidního důchodu.
To je odvrácená, vlčí tvář ČEZu. Jiná než rostoucí sloupce zisku, sponzoring olympiád a dětských hřišť, než dobrotivý program „ČEZ proti krizi".
Co zajímá dozorčí radu?
Spor o vymáhání dluhů se nemá řešit přestřelkou na úrovni tiskového mluvčího a právníka klientů ČEZu, tak jako do úterý, kdy rozhodující politici - po dotazech novinářů - problém poprvé viditelně zaregistrovali. Jde přece o víc než o složenky. Je to téma pro ministry, pro vládu. Z toho, co řekl předseda dozorčí rady ČEZu Martin Kocourek (poslanec ODS), ale vůbec nevyplývá, že by si uvědomoval, jak je věc vážná.
Čtěte také: Politici: O komandu ČEZ jsme nevěděli
Podle obchodního zákoníku mají členové dozorčí rady „kontrolovat, zda se podnikatelská činnost společnosti uskutečňuje v souladu s právními předpisy" (paragraf 197). Teď jde o to, jestli dozorčí rada kontroluje ČEZ jen skrz peníze. Nebo ji zajímá i to, jak se firma docela obyčejně chová. Umí si Martin Kocourek představit sám sebe v roli vytipovaného neplatiče, kterého skřípne jednotka NTZ?
Jestli ČEZ při vyšetřování černých odběrů nezmění své metody, musí z toho stát, kterému dvě třetiny firmy patří, vyvodit důsledky.
Když nedávno Česká televize čelila kritice kvůli programu ČT4, mluvčí Ladislav Šticha si posteskl: „Jsou dvě instituce v této zemi, kterým je nemožné vytvořit pozitivní obraz - Česká televize a ČEZ." Při vší úctě, Česká televize se má co učit. Koncesionářské poplatky zatím ještě vymáhá v rukavičkách.
