V této chvíli už není ve středoevropském regionu země, která by neschválila velký balík domácí protiinflační pomoci. Poláci v reakci na rostoucí ceny přijali spoustu úlev k Novému roku, tedy ještě před počátkem ruské invaze. Na jaře se přidali Němci a Rakušané. Po zastropování cen elektřiny dokončili nyní svá opatření i Slováci - pošlou na 260 milionů eur seniorům, rodinám s dětmi a nízkopříjmovým.
Teď Česko. Inflaci máme v unii třetí nejvyšší, počet obyvatel v příjmové chudobě dle sociologů z PAQ Research vzrostl z 10 na 16 procent a vláda situaci absolutně nezvládá. Pomoc, kterou připravila, je zoufale nedostatečná - problém s cenami energií nijak nevyřešil mírně zvýšený příspěvek na bydlení a s obecně nečekanou drahotou nijak významně nepomůže ani navýšení existenčního minima. Místo efektivních kroků po vzoru okolních států se nyní čeští vládní politici vysilují schvalováním jednoho z nejméně účinných opatření - snižováním spotřební daně na Putinovu naftu.
Kabinet Petra Fialy působí, jako by vůbec netušil, co se v české ekonomice děje. Zatím se mu daří vytvářet dojem, že nic dalšího si po rozpočtovém eldorádu předchozí vlády nemůže dovolit, ale jakmile se celé skupiny obyvatel začnou propadat do chudoby, tento povolební marketing definitivně padne a nastoupí drsná krizová realita.
Pomáháme jen před volbami
Ministři na jakékoliv žádosti o zásadnější sociální pomoc odpovídají jako kolovrátek: není to možné, Babiš rozvrátil rozpočet a další přidávání by jen podpořilo inflaci.
Tak a teď trochu reality. Jedno z nejefektivnějších opatření by nyní představovalo zvýšení příspěvku na děti. Pomohlo by zvednout příjmy rodinám s potomky, které vedle seniorů a nejchudších vždy patří k těm, jimž krize notně provětrá peněženku. Vláda už tuto debatu absolvovala, probírala růst dávky až o 45 tisíc korun ročně. Takovou pomoc už by rodiny pozitivně pocítily a erár by vyšla na pouhé jednotky miliard. Podle většiny ministrů to prý ale nejde, protože by to přiživilo inflaci.
To s vážnou tváří říkají lidé, kteří před loňskými volbami neváhali do ekonomiky pumpovat stovky dodatečných miliard, jež zde dnes pobízejí ceny k jednomu z nejrychlejších růstů v Evropě. Jen si zopakujme, co z domácích tlaků k němu notně přispívá: Zrušení superhrubé mzdy, které společnou rukou prosadili poslanci ODS a ANO. Zrušení daně z nabytí nemovitosti, na němž se podílela vláda i opozice a které dál tlakuje už tak zcela šílenou situaci na trhu s bydlením. Loňský populismus nás teď vychází opravdu tuze draho. A vláda najednou s vážnou tváří tvrdí, že si nemůže dovolit velmi efektivní pomoc za jednotky miliard?
Díky zákonné valorizaci penzí nyní z ohrožených skupin pomáhá pouze penzistům, ostatní dál nechává na holičkách. Jaké kroky teď země potřebuje? O rodičovském příspěvku už byla řeč, chudším lidem by pak velmi pomohlo, aby se jich místo daňové slevy týkal daňový bonus. A pokud se nepodaří příspěvek na bydlení rychle proměnit v dobře dostupnou, byrokraticky nenáročnou dávku, bude třeba začít výrazněji rozdávat mimořádnou okamžitou pomoc. Životní minimum by pak mělo stoupnout o dalších deset procent.
Pozdě, zato draze
Jistěže to celé bude velmi drahé, alternativou je ale pouze vyčkávání na to, až si záchranná opatření vynutí čas, takže budou ve výsledku ještě nákladnější a přinesou nižší efekt. Na tom, že kdo pomáhá rychle, pomáhá dvakrát, se nic nezměnilo.
Kabinet ale nepřestává působit, jako by měl času nazbyt. Dobře to ilustruje právě probíhající hádka o snižování spotřební daně na benzin a naftu. Problém není ani tak v tom, že jde o nepříliš funkční plošné opatření - tedy přesně takové, proti kterým jinak ministři rétoricky tak mocně brojí. To by snad ještě bylo spíše ke škodolibému pobavení. Opravdovou potíž ovšem představuje, že opatření má platit až od června. Proč tak pozdě? Co si od slevy na prázdniny politici vlastně slibují? Že ti, které drahé jaro úplně nezruinuje, si budou moci v létě levněji zajet na Karlštejn?
Podobně tristní je to i s časováním další pomoci. Premiér už se nechal slyšet, že by se rodičovský příspěvek nakonec snad přece jen navyšovat mohl, ale nejdřív od Nového roku. Prozradil mu někdo, že lidé mají problémy s cenami energií i potravin už teď? Vypadá to, jako bychom se v Česku drželi jakési podivné tradice, podle níž se protikrizová pomoc vždy přijímá až poté, co krize odezní.
Vláda pomáhá opozici
Vládě zatím vychází svalování všech ekonomických a sociálních problémů na předchozí kabinet Andreje Babiše, byť mu při rozvrácení příjmové stránky rozpočtu sama mocně asistovala. Tohle lkaní nad předchozími neschopnými už ale nebude mít dlouhou životnost. A týmu Petra Fialy bohužel evidentně chybí ekonomové schopní doporučit opatření, která by efektivně pomohla ohroženým skupinám obyvatel. Místo toho ministři střídají apatii se záchvaty špatně nadesignovaných kroků. Na čemž ovšem není zhola nic pravicového ani protiinflačního - nezvládnutá protikrizová pomoc se jen časem přelije do zvýšeného nároku na sociální systém.
Celá věc je navíc nepochopitelná i politicky. Po sněmovních volbách ve společnosti zavládla shoda, že k chaotickému amatérismu předchozího kabinetu se už není radno vracet. Vláda Petra Fialy však ke své škodě nyní dělá vše pro to, aby lidé vzpomínky na časy minulé ještě přehodnotili.
