reklama
 
 

Chcete opravdu konec levné práce? Pak připusťte, že stoupne nezaměstnanost

5. 11. 2015
Práci mají už skoro všichni. O tom, jak placenou, se ovšem v opojení novými investicemi nemluví.

Zase jedna taková sláva. Úsměvy na všechny strany. Ve Svitavách se ve středu poklepávalo na základní kámen nové továrny, jedno z kladívek třímal i prezident republiky, dlící v kraji na oficiální návštěvě.

Půjde – a to opravdu není překvapení – o továrnu napojenou na automobilový průmysl. Německá Schaeffler Group tu chce vyrábět plastová ložiska a autodíly. Nosným produktem by měl být třícestný ventil pro chladicí systém, který snižuje emise a spotřebu paliva o jedno až tři procenta. Postupně má vzniknout skoro tisíc pracovních míst, přičemž část zaměstnanců bude potřeba svážet z jiných okresů.

Zprávy tohoto typu – bude továrna, bude práce, bude chleba – se logicky prezentují jako dobré, ba radostné. Většina politiků, ale i ekonomů a médií se nachází ve stavu opojení z přílivu investic. Námitky, že jsme český Detroit (a víme, jak dopadl ten pravý), že nový průmysl je moc montovací a málo autentický, s vysokou přidanou hodnotou, se vyskytují až kdesi v druhém plánu. A v den, kdy VIP klepou na základní kámen, se zdají přímo neslušné. Investice prší, slaví se.

Odborová ústředna ČMKOS mezitím už nějaký pátek jede kampaň se sugestivním názvem Konec levné práce. Za zvýšení platů. Druhé klasické mobilizační téma odborů, nezaměstnanost, je totiž momentálně nepoužitelné. Ta česká, necelých pět procent, je druhá nejnižší v Evropě za Německem. Nižší už skoro být nemůže, pod čtyři procenta to ve svobodné tržní ekonomice skoro nejde. To byste museli buď zavést řízené hospodářství, nebo některé lidi přimět k práci silou. Případně falšovat statistiky.

Práci má 70,5 procenta lidí ve věku od 15 do 64 let, nejvíc od roku 1993, oznámil tento týden statistický úřad. Pracuje už pomalu každý, kdo chce a může, a každou chvíli se hlásí noví investoři a nová pracovní místa. Amazon, pneumatikárna Nexen, světlomety v Mošnově, součástky ve Svitavách. Samozřejmě že to souvisí i s tím, že pracující pracovití upracovaní zaměstnanci v českých fabrikách nejsou až tak dobře placení.

Investorům se tahle naše „konkurenční výhoda“ zamlouvá, bodejť by ne. Takže rubem zaměstnanosti a investorského boomu je právě ta levná práce, proti které odbory protestují. Kdyby nebylo levné práce, bylo by méně investic a více nezaměstnanosti. Odborům by stačilo otočit transparenty a protestovat zase kvůli tomu druhému. Perpetuum mobile.

Kouzlo je v poměru obojího, odměny za práci a nezaměstnanosti. Bylo by fér také připustit: konec levné práce znamená konec mimořádně nízké nezaměstnanosti. Ne že by mezi tím byla úplně přímá úměra, ve hře je produktivita práce, hospodářský růst atd., ale významná souvislost rozhodně ano. Je opravdu nutné lpět na tom, aby nezaměstnanost byla tak nízká? Nebylo by lepší ji tak trochu směnit za vyšší platy? A tomu přizpůsobit investiční, sociální, průmyslovou, regionální politiku? Opravdu chceme, aby práci měli všichni, i když v průměru hůř placenou?

Jenže nízká nezaměstnanost, to je fetiš. Číslo, kterým se politici mohou vítězoslavně ohánět. A nezaměstnanosti se lidé obávají, oprávněně. Vykládejte o jejím prospěšném růstu někomu, kdo zoufale shání práci. Nebo spíš obživu.

Ale bavíme se o situaci, kdy průměrná nezaměstnanost v Evropské unii je dvojnásobná než u nás. A například na Slovensku ještě vyšší. Opravdu není nutné se tvářit, že nové investice a pracovní příležitosti jsou jediné blaho. Kdyby zaměstnaných bylo o něco méně a byli by o něco lépe placení, vůbec nic by se nestalo. Jenže takhle mluvit, to je svatokrádež. Místo toho odbory i politici předstírají, že je možné obojí. Vyhubit nezaměstnanost nekonečným množstvím nových pracovních příležitostí a lidem, kteří je získají, zaručit lepší a lepší výdělky.

autor: Jan Lipold | 5. 11. 2015

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama