Ministr zahraničí Marco Rubio v Megyn Kelly show varoval, že válka vrhla Ukrajinu o sto let nazpátek. Ukrajinský ekonom, bývalý ministr hospodářství a také častý glosátor na síti X Timofij Mylovanov mu připomněl, že před sto lety měla Ukrajina několik jednotek složených z vlasteneckých studentů, které bolševici snadno rozdrtili. Země byla bez spojenců, neměla zdroje, zkušenosti ani lidi ochotné za ni bojovat. A byla nakonec rozdělená mezi Rusko a Polsko. S tím se dnešní Ukrajina, odolávající Rusku už tři roky, nedá srovnat.
Podle Financial Times existuje v EU skupina zemí, která podporuje návrat k ruskému plynu. Tvrdí, že by to snížilo vysoké ceny energií v Evropě a povzbudilo Moskvu k jednání o příměří. Myšlenku prý razí němečtí a maďarští představitelé, údajně ale s podporou několika dalších (velkých) členských států. Někteří lidé jsou zkrátka nepoučitelní…
Putin přestal mluvit o Kursku. Ruský investigativní web Agentstvo zanalyzoval Putinova prohlášení a konstatoval, že šest měsíců po zahájení ukrajinské operace v Kurské oblasti Putin prakticky přestal mluvit o tom, co se tam děje. Jedinou zmínkou o Kursku v lednu tohoto roku byl pozdrav zaměstnancům regionální prokuratury. Zjevně se ruská snaha o znovudobytí ukrajinského výběžku u Kursku zpomalila natolik, že i Putinovi je to po šesti měsících trapné.
Ukrajinské úřady zveřejnily demografické údaje, které ukazují na masivní pokles obyvatelstva - úmrtnost byla loni na Ukrajině téměř třikrát vyšší než porodnost - 495 090 úmrtí oproti 176 679 narozením. Porodnost se oproti poslednímu předválečnému roku 2021 snížila o skoro třetinu a je nyní s jedním dítětem na ženu nejnižší v Evropě. Když k tomu připočteme odliv zvláště mladých lidí už před válkou a k tomu útěk skoro sedmi milionů lidí od vypuknutí války, vypadá to s Ukrajinou po válce z demografického hlediska dost bledě. I touto optikou se musíme dívat na Zelenského odmítání mobilizovat mladé muže ve věku 18-25 let.
Finsko bude stavět továrnu na trinitrotoluen (TNT) - tedy základní vojenskou trhavinu a nezbytnou součást současné munice (například pro každý dělostřelecký granát ráže 155 mm potřebujete 11 kg TNT). Ta zpráva by nebyla až tak zajímavá, kdyby až dosud (tedy tři roky po vypuknutí války na Ukrajině) nebyla v celé EU jen jedna jediná továrna na TNT (v polské Bydhošti). Což si asi nikdo nezjistil, když za EU sliboval Ukrajině milion dělostřeleckých granátů ročně.
Ukrajinci podle listu Washington Post doufají, že přesvědčí Trumpa, aby podpořil jejich snahu získat 300 miliard dolarů ze zmrazených ruských aktiv. To zatím odmítají země jako Německo, Francie či Belgie, podle kterých by to mohlo podkopat důvěru v jejich finanční systém. Trump se k tomu zatím nevyjádřil, jeho vyslanec pro válku na Ukrajině Keith Kellog naznačil, že je to rozhodně téma na stole. Ukrajinci to Trumpovi chtějí prodat jako skvělý deal - za ruské peníze by přece nakupovali zbraně z amerických zbrojovek.
Ukrajinci v minulém týdnu pokračovali v útocích na ruské rafinerie. Tempo těchto útoků se zrychluje a Ukrajinci zasáhli i jedno z deseti největších zařízení v celém Rusku - čerpací stanici Usť-Luga na břehu Baltského moře. Je to jeden z hlavních přístavů, kde se plní tankery ruské stínové flotily. Jak píše analytik Phillips O'Brian, "Ukrajina má jasně stanovený vynikající cíl a jde za ním. A pokud by mohlo dojít k vážnému zhoršení zpracování a vývozu ropy, tvrdě to zasáhne ruskou ekonomiku." Ale varuje, že škody mohou být opraveny během pár dní, protože zcela zničit tak velký cíl není s prostředky, jaké mají Ukrajinci k dispozici, jednoduché.
